Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.
Výletní loď představuje pro řadu lidí zosobnění perfektní dovolené - pohodlné kajuty, gastronomické zážitky a možnost objevovat nová místa. Některé cestování na výletní lodi dokonce nadchlo natolik, že se rozhodli na ní žít natrvalo. To je případ také páru, který prodal svůj majetek a na jednu se přestěhoval.
Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Kdysi to byl luxusní pětihvězdičkový resort vznášející se na tyrkysových vodách u Velkého bariérového útesu. Potom sloužil třeba jako symbol sbližování Severní a Jižní Koreje. A nakonec? Rezavěl v přísně hlídané zóně. Takový byl osud prvního plovoucího hotelu na světě, který prošel transformací, jakou by nevymyslel ani hollywoodský scenárista.
Když česká blogerka Nicole Sestak poprvé oznámila, že bude s rodinou trávit část roku v Portugalsku, působilo to jako sen o nekonečném létě. Tři roky poté žije svou vysněnou realitu plnou organizace i odvahy jít mimo zaběhnuté koleje. A zatímco u oceánu s manželem našli klid a čas jen pro sebe, v Česku opustili vlastní byt a vstoupili do nové kapitoly - sdíleného bydlení s cizími rodinami.
Už několik dní ochránci přírody pozorují mořský život nedaleko Cornwallu na jihozápadě Anglie. Při další z výprav si všimli, že se na vlnách houpe něco neobvyklého. Když zjistili, co ve vodě našli, byli překvapení.
K destrukci ponorky Titan, ve které v červnu 2023 cestou k vraku Titanicu zahynulo pět lidí, vedla podle amerických úřadů špatná konstrukce a opakované selhání při testech plavidla.
Nad severním Atlantikem se v prosinci 2024 zvedlo moře tak, jak to vědci dosud nikdy neviděli. Satelit SWOT během bouře Eddie zaznamenal průměrné vlny vysoké téměř 20 metrů – to je zhruba výška pařížského Vítězného oblouku. Přepsaly tak dosavadní historické rekordy.
Ponořte se do odtajněných spisů a odhalte skutečnou pravdu za největšími případy bermudského trojúhelníku. Zmizení letky číslo 19 a záhada nákladní lodi USS Cyclops nejsou dílem mimozemšťanů. Jak se z lidských tragédií a technických selhání zrodil legendární mýtus 20. století?
Na první pohled klidný den v tropických vodách poblíž severovýchodního pobřeží Austrálie. Slunce se tříští o hladinu, pod níž se pomalu pohybují stíny. A pak se to stane. Scéna, která překvapila i zkušené mořské biology, se odehrála během několika sekund – a dost možná přepíše učebnice biologie.
V hlubinách jižního Atlantiku se uskutečnilo setkání, jaké věda v argentinských vodách dosud nezažila. Badatelům se během průzkumné expedice podařilo natočit vzácnou chobotnici z rodu Grimpoteuthis – nyní známou pod roztomilou přezdívkou "chobotnice Dumbo".
Neobyčejným úlovkem u pobřeží španělské Mallorky se pyšní mořská bioložka Gádor Muntanerová, která ve vodách Středozemního moře zaznamenala vzácného modrého draka. Tajemný tvor se naposledy u pobřeží Baleárských ostrovů objevil před více než 300 lety.
Míša a Jindra Lázňovští začínali po revoluci coby majitelé zverimexu, pak si pořídili hotel na Šumavě a když byli unavení, koupili jednosměrnou letenku a přestěhovali se na Bali, kde rozjeli vlastní ubytování. "Sbalil jsem si pár triček a knížku o Václavu Havlovi," vzpomíná Jindra s tím, že první měsíc na místě byl úsměvný - ať už šlo o jazykovou bariéru nebo shánění brambor na salát na Vánoce.
Jako by vypadl z hollywoodského trháku "Vzkaz v láhvi" s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Tak by se dal popsat neuvěřitelný příběh Anity a Brada z Newfoundlandu. V září 2012 vhodili do moře lahev s romantickým vzkazem, který o 13 let později a 3200 kilometrů dál našel jiný pár na západním pobřeží Irska. Příběh se díky sociálním sítím rychle šířil.
Bývaly hitem mořského parku Marineland, během představení mávaly nadšeným divákům ploutvemi. Dnes kosatky Wikie a Keijo jen tak bezcílně plují betonovými nádržemi zavřené zoo. Bez pozornosti diváků. V šedi nudné přítomnosti, kde je jeden den jako druhý. Dost možná bez budoucnosti.
Rybky klauni, které proslavil animovaný film Hledá se Nemo, se naučily vyrovnat se s oteplováním oceánů tím, že zmenší svou velikost. Zjistili to vědci, kteří pozorovali oranžové, pruhované rybky během vlny horka u pobřeží Papuy Nové Guineje. Klauni, kteří se zmenšili, měli větší šanci přežít.
V nadcházejících dnech se odehraje neobvyklá událost, která připomene éru kosmického soupeření velmocí. Mezi 8. a 12. květnem 2025 by měla vstoupit do zemské atmosféry nefunkční sovětská sonda Kosmos 482. Tato více než 50 let stará sonda, pozůstatek ambiciózního vesmírného programu studené války, ztratila kontrolu krátce po startu v roce 1972.
Vybělování korálů zasažených oteplováním oceánů už postihlo přes 80 procent jejich populace, upozornil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Masové chřadnutí a postupné odumírání korálových útesů, které představují unikátní a nenahraditelné biotopy, propuklo již na sklonku minulého století, tempo jejich úpadku se však stále zrychluje.
Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News.
Mořské vlny veder, definované jako období abnormálně vysokých teplot oceánů, se v posledních letech staly alarmujícím fenoménem. Nedávná studie odhalila, že v letech 2023–2024 došlo ve srovnání s předchozími roky k nárůstu až 240 procent počtu těchto vln.
