Ruské síly ve snaze zmařit nepřátelskou protiofenzivu rozmístily po Ukrajině miliony výbušných zařízení. Ukrajincům nyní těžce zaminovaná pole výrazně ztěžují postup. Tamní ministr obrany Oleksij Reznikov tak naléhavě žádá západní spojence, aby Ukrajině pomohli s výcvikem ženijních jednotek a poskytli jim vybavení k vyčištění frontové linie.
Ukrajinci mohou do konce roku v protiofenzivě výrazně pokročit, míní estonský plukovník Mart Vendla. Oproti ruským silám mají podle něj hned několik výhod - provádějí přesnější palebné údery či disponují lepším bojovým zpravodajstvím. Rozsah ukrajinského postupu ale bude záviset i na dalších krocích ze strany Ruska. "A ty jsou často nepředvídatelné," podotkl ve vysílání tamní televize ERR.
Rychlost, s jakou Ukrajinci vyhnali od Kyjeva a poté z Chersonské a Charkovské oblasti Rusy, vyvolala očekávání, že by při svém nejnovějším postupu mohli znovu získat podobně velikou část území, kterou jim agresor okupuje. Protiofenziva ale proti očekávání postupuje velmi pomalu. Někteří západní analytici tvrdí, že svůj díl viny nese i přístup Severoatlantické aliance.
Rusko od loňského léta významně posílilo obranu základny své Černomořské flotily v krymském městě Sevastopolu, kde mimo jiné pravděpodobně jako ochranu před potápěči nasadilo speciálně vycvičené delfíny. Na Twitteru to uvedla britská vojenská rozvědka. Podle agentury AFP je vojenské využití mořských savců ze strany Ruska návratem k praxi z dob studené války.
Zatímco se Ukrajinci chystali na protiofenzivu, Rusko mělo čas na vybudování až učebnicově pevné obrany, upozorňuje britský generál ve výslužbě Richard Barrons. Rusové nyní podle něj budou na stovkách kilometrů dlouhé frontové linii účinně odpalovat útoky nepřítele. "Ukrajinci si tak budou muset vybrat jedno dvě místa, kde soustředí své síly," uvádí Barrons v rozhovoru.
Satelitní snímky společnosti Capella Space odhalily rozsáhlý systém zákopů a opevnění, které Rusové budují na východě a jihu Ukrajiny v přípravě na protiofenzivu nepřítele. Ukrajince chtějí odrazit za pomoci hlubokých příkopů, betonových barikád či ostnatých drátů. „Válka se tím tak v mnoha ohledech stane nebezpečnější pro ty, kteří se jí účastní,“ podotýká v rozhovoru americký analytik Tom Ford.
Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA), řekl po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala. Smlouva má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku. Dokument budou muset ještě po podpisu ministry obrany schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident. Nejvhodnější termín pro podpis dohody se podle ministryně obrany Jany Černochové nyní hledá.
Kreml pokračuje v rozmisťování systémů protivzdušné obrany v několika lokalitách Moskvy, upozorňuje ruský investigativní portál The Insider. Podle jeho zjištění se v metropoli kvůli potřebám ministerstva obrany intenzivně kácí lesy i stromy v parcích. Jen v okrese Pečatniki padlo v chráněné přírodní rezervaci zhruba 100 hektarů lesa.
Ve své pomoci Ukrajině Česko plánuje pokračovat, první dodávky zbraní by mohlo zveřejnit v průběhu letošního roku, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Chce, aby Česko plnilo závazky NATO a v příštím roce dosáhlo povinných dvou procent HDP na obranu. Podobně jako v Polsku by podle ní Česko mělo mít Rusko ve strategických dokumentech definované jako hrozbu.
Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, řekl deníku The New York Times nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list.
Těžké boje se na ukrajinské frontě nadále svádějí o kontrolu nad městem Bachmut v Doněcké oblasti. Ruské síly v regionu pokračují v útočných akcích a podnikají četné letecké nálety. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa, kde ukrajinští vojáci popisují, jak brání své nebe pomocí přenosných systémů protivzdušné obrany, takzvaných manpadů.
Zástupci české vlády vedou první ostré jednání s americkou stranou o možném nákupu víceúčelových bojových letounů F-35. Tento týden probíhá přímo ve Spojených státech. Zmíněné stroje páté generace se mají stát hlavní silou českého letectva. Nejpozději na podzim příštího roku bude jasno, zda je Česko koupí. Součástí letového parku by se staly za další čtyři roky.
