Sněmovna ve středu posvětila plán kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se nezúčastnili jednání ani hlasování - na protest proti postupu vládního tábora, který prosadil uzavřené zasedání kvůli přednesení utajovaných informací.
Byť si někteří příslušníci české armády stěžují, že novelizovaný zákon o vojácích z povolání nijak neřeší zásadní potíže jejich služby a myslí jen na nováčky, sněmovnou a ve středu i Senátem prošel velmi rychle. A přestože úprava mluví o tom, že noví vojáci si přijdou až na milion korun ve formě náborového příspěvku, ministryně Jana Černochová potvrdila, že to bude o mnoho méně.
Německá armáda vytváří domobraneckou divizi, kterou nasadí při přírodních katastrofách, ale také k ochraně územní celistvosti a klíčové infrastruktury. Bundeswehr, jak se německá armáda jmenuje, to oznámil v pondělí s tím, že divize bude zformována k 1. dubnu.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si v posledních týdnech vzal za svůj hlavní terč ministerstvo obrany, u kterého kritizoval jak výdaje na různou vojenskou techniku, tak personální politiku. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se sice k jeho slovům dosud příliš nevyjadřovala, ve čtvrtek a v pátek se však rozhodla reagovat důsledně. A kromě jiného požádala v pátek Babiše, aby se omluvil.
Portugalské ministerstvo obrany se rozhodlo nenakoupit od Spojených států stíhačky F-35, kterými by vyměnilo starší F-16. Končící ministr obrany Nuno Melo jako důvod uvedl nejistoty ohledně spojence USA, informoval v pátek server Politico. Američané by podle něj mohli omezit provoz či údržbu stíhaček.
Pro Andreje Babiše se v posledních dnech stala modernizace armády a česká obranyschopnost hlavním tématem. Ve svých vystoupeních a komentářích pravidelně kritizuje zvyšování obranných výdajů či nákup čtyřiadvaceti letounů F-35 s tím, že kvůli vojákům se prý budou brát peníze důchodcům a kvůli zbrojení údajně porostou daně. Není to přitom tak dávno, co sám Babiš za silnou armádu bojoval.
Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli "o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace".
Je to jen pár dnů, co mladí čeští vojenští piloti začali trénovat na dvojici nových proudových letounů L-39 Skyfox. V rámci zakázky za 2,6 miliardy získají ještě dva další stroje. Jenže kdyby ministerstvo obrany a jeho státní podnik se zakázkou neotálely, mohl stát platit daleko méně. Původní verze kontraktu, který šel na vládu před šesti lety, totiž počítala s cenou 1,3 miliardy.
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět. Ve čtvrtek večer to v bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl prezident Petr Pavel. Od jeho inaugurace uběhnou v neděli dva roky.
Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.
Obstála by Evropa v konfliktu s Ruskem bez americké pomoci? V čem jsme na kontinentě soběstační a v čem naopak Ameriku potřebujeme? Jsou nějaké typy evropských zbraní, ve kterých předčíme USA? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Podle něj přezbrojení Evropy také definitivně ukončí projekt Green Dealu.
Pokud se Spojené státy stáhnou z Evropy, starý kontinent bude muset investovat více do obrany, zrekrutovat statisíce vojáků a lépe koordinovat zbrojní výrobu. Západní analytici odhadují, že Rusko bude schopné zahájit útok na evropské území během tří až deseti let.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán na podporu evropského zbrojního průmyslu. "Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Evropa je schopna mobilizovat téměř 800 miliard eur (20 bilionů korun) na bezpečnou a odolnou Evropu," řekla. Oznámení přišlo jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině.
"Obavy, že Trump nebo jiný americký prezident 'vypne' naše F-35, jsou nesmysl. Žádné tlačítko na vypnutí těchto letounů neexistuje," říká vojenský analytik Lukáš Visingr. "Gripen je skvělý stroj, ale patří už minulosti, a francouzské stíhačky Rafale jsou pro Česko příliš výkonné. "USA tu byly před Trumpem a budou i po Trumpovi." Navíc se ukazuje, že náklady na údržbu F-35 v Evropě budou nižší.
Při chystaném nákupu nových bojových vozidel, jejichž cena jistě přesáhne 30 miliard korun, úředníci ministerstva obrany pokukují po Slovensku. Tam se totiž před třemi roky také rozhodovalo o tom, jaké obrněnce si vojáci pořídí. Výběr nakonec vyhrála finská Patria. Česká nabídka vozidel Pandur II vyráběných koncernem CSG miliardáře Michala Strnada skončila druhá. Podobný souboj se čeká i nyní.
Odborníci ministerstva obrany pracují na studii, která má ukázat, jaká kolová obrněná vozidla si armáda pořídí. Zatímco ještě loni se počítalo s tím, že ve výzbroji zůstanou Pandury, dnes je situace značně odlišná. Obrana vážně zvažuje i pořízení nových vozidel. Největšími favority jsou vedle dosud neexistujícího kopřivnického obrněnce Pandur Evo ještě finská Patria a německo-nizozemský Boxer.
Nemalá část evropských zemí dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a jejich počet dokonce v poslední dekádě roste. Důvodem je zhoršující se bezpečnostní situace nebo výroky Donalda Trumpa o odchodu USA ze severoatlantické aliance. Debata o obnově povinné vojny v nějaké formě se přitom znovu objevuje i v Česku. Jak fungují armády všech evropských států, se můžete podívat v přehledné grafice.
"Nablízko je nůž jedna z nejnebezpečnějších zbraní vůbec," říká bývalý instruktor donucovacích prostředků, střelecké a taktické přípravy zásahové jednotky pražské policie Tomáš Frolík, který nyní působí ve společnosti Hard Task. Pro Aktuálně.cz odpovídal na otázky, jak se chovat v krizových situacích, jakou byl i tragický útok nožem ve čtvrtek v Hradci Králové, po kterém zůstaly dvě mrtvé ženy.
