Tajemství života faraona Tutanchamona zůstala skryta po více než tři tisíce let. Objev jeho hrobky v listopadu 1922 rychle překročil hranice archeologie a zásadně změnil vnímání světa starověkých Egypťanů. Tutanchamonova zlatá maska se stala jednou z ikon moderního světa. Nahlédněte do hrobky pomocí panoramatické prohlídky či kolorovaných fotek z doby jejího objevu.
Otevřít starou stodolu nebo garáž a najít tam poklad. To je jistě sen nejednoho sběratele prakticky čehokoliv, ale zejména automobilů. Čas od času se někomu povede pod hromadou sena najít vzácné auto a následně ho prodat za miliony. Existují ale i místa, odkud už ani sebevzácnějšímu autu nikdo nepomůže. Podívejte se, jak vypadají ukryté automobilové poklady, ale i jejich hřbitovy.
Spletl se kronikář, nebo autor nápisu na sarkofágu Petra Voka? Zemřel poslední z Rožmberků šestého listopadu 1611 v Třeboni, nebo o den dříve, jak zdánlivě stojí na kartuši v hrobce? Badatelé našli odpověď nejen na tyto otázky díky podrobnému 3D modelu. Nové objevy zveřejnili v den 412. výročí smrti Petra Voka.
Tým expertů archeologa Lumíra Poláčka vytvořil digitální modely desítek nejvzácnějších šperků z období Velké Moravy. Ve vysokém rozlišení a v detailech jako nikdy předtím teď mohou vědci zkoumat postupy raně středověkých šperkařů a hledat odpovědi na otázky, které dosud ani nemohly být vzneseny. Nové analýzy třeba napoví, jak distribuce podobných drahocenností na Velké Moravě vůbec probíhala.
Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby kamenné. V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena poprvé, jde o druhou nejdelší objevenou mohylu v Česku, uvedl vedoucí týmu archeologů Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Čeští egyptologové odkryli v egyptském Abúsíru pohřební komoru hrobky označované jako AW6. Ačkoli k ní přiléhal mumifikační depozit nevídaných rozměrů, samotné místo posledního odpočinku majitele hrobky Vahibre-meri-Neita překvapilo archeology svou strohostí a nedokončeností, ale i netradiční dispozicí. Nový objev popisuje v rozhovoru pro Aktuálně ředitel Českého egyptologického ústavu Jiří Janák.
Čeští egyptologové odkryli pohřební komoru staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. Právě k jeho hrobce patřil také objev největšího dochovaného pohřebního depozitu, který byl dosud v Egyptě odhalen. Nyní se egyptologům podařilo odkrýt místo posledního odpočinku jeho majitele a dozvědět se o něm více, navzdory tomu, že pohřební komora neunikla řádění starověkých vykradačů hrobů.
Možná právě někde tady leží bájná Noemova archa. Podle Bible spočinula po opadnutí vod potopy na úpatí hory Ararat na samém východě dnešního Turecka. Ta je od lokality, kde pracuje skupinka českých vědců, takřka na dosah. Tým expertů archeologa Jana Frolíka v sousední Arménii objevuje a digitalizuje dosud neznámé osídlení a části nejstaršího vinařství na světě.
Skupina vědců po letech bádání vrátila tvář hraběnce, která v 17. století přinesla do Čech slavnou Vambereckou krajku. Kombinací moderních metod se značnou mírou pravděpodobnosti ztotožnili její mumifikované tělo i omylem ztracenou lebku. Díky forenzní rekonstrukci pak dokázali Magdaleně Grambové vrátit i její tvář. To vše v rámci nekomerčního projektu díky spolupráci expertů z řady vědních oborů.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
Čeští egyptologové učinili několik významných objevů v egyptské lokalitě Abúsír. Vloni v lokalitě sajsko-perské nekropole odkryli dosud nejrozsáhlejší mumifikační depozit v Egyptě, což je komora, v níž se rituálně uchovávaly zbytky po balzamování, například nádoby či textilie. Nyní se archeologům podařilo odkrýt také pohřební komoru majitele hrobky, staroegyptského vojevůdce Vahibre-meri-Neita.
Zatímco se Sydney Sweeney snažila etablovat jako herečka, její rodiče se rozešli a přišli o dům. Mladá Američanka tak často zažívala odmítnutí, že mnoho nocí proplakala do polštáře. Slíbila si: pokud uspěji, hned v 18 letech rodičům zase jejich starý dům koupím zpět, abych je dala znovu dohromady. Jako spoustě dětem z rozvedených rodin se ale její sen nenaplnil, píše agentura AP.
Mořským biologům se před několika dny v zálivu Monterey na pobřeží Kalifornie podařilo spatřit vzácný druh medúzy. Talířovku bájnou za posledních 34 let vědci v hlubinách kalifornské zátoky zpozorovali pouze devětkrát. Disk medúzy mívá v průměru až jeden metr a její chapadla sahají do délky deseti metrů. Podívejte se na unikátní záběry tajemného mořského žahavce.
Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo uskutečnit přímé pozorování se subatomárním rozlišením, a nahlédnout tak dovnitř atomu. Až dosud mohli experti přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky. Pozorování menších, subatomárních struktur bylo ale mimo rozlišovací schopnosti existujících zobrazovacích metod.
Když Addison Casselová ležela v posteli v hotelu a užívala si volný večer, všimla si najednou vyříznutého koberce na zemi. Se svou babičkou se rozhodla zjistit, co se pod ním ukrývá. Po jeho odklopení ale nevěřily svým očím. Narazily na tajemný prostor, který se rozprostíral pod jejich hotelovým pokojem. Záběry jejího objevu v posledních dnech obletěly sociální sítě.
Na Pardubicku archeologové nalezli pozůstatky možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Před čtyřmi lety byla v obci Kladina nedaleko Pardubic objevena tisíce let stará bronzová nádoba. Od té doby ji vědci zkoumají. Přírodovědné analýzy nyní uvnitř nádoby identifikovaly pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Archeologové se domnívají, že naši předkové v nádobě uchovávali bylinné pivo.
Významné archeologické naleziště Býčí skála na Blanensku naposledy vědci zkoumali před bezmála 150 lety. Nyní dokončený výzkum odhalil mimo jiné unikátní způsob pohřbívání tamní halštatské elity v letech 575–450 před naším letopočtem. Mrtvé tam ukládali do povodňového koryta.
Dosud nepopsaný druh ropuch objevil při expedicích do nepřístupných oblastí ve východní části Panamy mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Milan Veselý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Objevený druh patří k nejvýraznějším, ale také nejohroženějším na světě.
U popelnic v Paříži byl nalezen přes 200 let starý zápisník skladatele Antonína Rejchy. K jeho identifikaci přispěla virtuální výstava o Rejchovi, kterou připravily Moravská zemská knihovna a Francouzská národní knihovna. Zápisník nyní mohou prostudovat badatelé ve Francii.
Nestává se často, aby prestižní galerie uspořádala první výstavu zcela neznámému umělci. O čtyřiatřicetiletém Siegfriedovi Herzovi z Plzně se nevědělo nic, dokud pražské Centrum současného umění Dox nezačalo připravovat jeho velkou profilovou přehlídku. Kurátor Otto M. Urban si byl ale jistý, že jde o mimořádný objev.
