Místo do školky chodila litevská dirigentka Mirga Gražinytė‐Tyla na zkoušky sboru a hodiny klavíru, které vedli její rodiče. Je přesvědčená, že hudba má sílu utvářet člověka. Na příští ročník festivalu Pražské jaro přijede jako šéfdirigentka Birminghamského symfonického orchestru.
Náš projekt možná nezmění svět, ale je to krok vpřed, prohlásil o West‐Eastern Divan Orchestra jeho spoluzakladatel, dirigent Daniel Barenboim.
Obecní dům je nepřehlédnutelná budova u Prašné brány v Praze. Už na první pohled je nepochybné, že se jedná o reprezentativní centrum českého společenského a kulturního života. Budova je dnes národní kulturní památkou a jednou z vyhledávaných dominant Prahy.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Pokud v lese spadne strom a nikdo to neslyší, vydal nějaký zvuk? Známá filozofická hádanka nabrala nový význam v uplynulém roce, kdy po celém světě orchestry vystupovaly v prázdných sálech. A skutečně hrály, jak dosvědčil každý, kdo sledoval přenos na internetu. Ale bylo to stejné jako sedět v publiku? Podle britského dirigenta Marka Wiggleswortha ani omylem.
Že bude zahájení letošního 76. ročníku Pražského jara mimořádné, rozhodl už okamžik, kdy vedení festivalu oslovilo Václava Lukse, zakladatele a vedoucího souboru Collegium 1704, zaměřeného na historicky poučenou interpretaci především barokní hudby.
Festival Pražské jaro ve středu ve Smetanově síni pražského Obecního domu tradičně zahájila Má vlast Bedřicha Smetany, tentokrát v podání souboru Collegium 1704. V sále mohli být výjimečně přítomni diváci, protože koncert je součástí pilotního projektu ministerstva kultury. Ten má ukázat cestu k návratu diváků na kulturní akce.
Byla dubnová sobota podvečer a v sále nově zrekonstruované budovy Vzlet v pražských Vršovicích, kde od začátku roku sídlí orchestr Collegium 1704, probíhala zkouška. Poprvé se setkali dirigent Václav Luks, smyčcová skupina a přeneseně vzato také Bedřich Smetana. Jeho monumentální Mou vlast barokní soubor uvede na zahájení festivalu Pražské jaro.
Snažím se před orchestrem nezapomenout na úsměv, říká František Macek před svým premiérovým vystoupením na festivalu Pražské jaro.
Celovečerní dokument o Alfonsi Muchovi je hodně secesní. Bohaté filmové dekorace mají spoustu záhybů a kudrlinek, stejně jako je měly Muchovy obrazy. Jen občas se z nich vynořuje opravdová tvář slavného malíře, jehož slávou naplněný život svádí ke stylizaci.
Rozpohybované digitalizované plakáty malíře Alfonse Muchy či jeho slavný cyklus velkoformátových maleb Slovanská epopej, výjimečně ozvučený, představuje výstava nazvaná iMucha. Od pátku se koná v pražském Obecním domě.
Krátké koncerty ve třech saloncích Obecního domu v Praze symbolicky odstartovaly znovuotevření vnitřních prostor restaurací a dalších zařízení. Na akci bez vstupného s názvem Roušky se odkládají, salonky ožívají, seděli diváci v rouškách a v dvoumetrových rozestupech.
Také tuto sobotu, stejně jako před rokem, cenu klasické hudby Classic Prague Awards pro nejlepší orchestrální výkon obdržela Česká filharmonie. Ocenění za celoživotní přínos získal Vladimír Válek, sošku za propagaci tuzemské hudby v zahraničí si odnáší americký pianista Garrick Ohlsson.
Klavírista Lukáš Vondráček přehodnotil nedávné rozhodnutí zrušit své lednové koncerty v Praze. Tímto gestem chtěl protestovat proti poměrům, které podle něj panují ve zdejším hudebním prostředí.
„Říká se, že v Česku není hrdinství na pořadu dne, to je ale jenom teze,“ říká umělec Jiří Sozanský, autor monumentálního projektu Amnézie, jehož výtvarnou část nyní vystavuje Obecní dům v Praze. Zhruba šedesát velkých expresivních obrazů vystihuje osud devíti statečných mužů a jedné ženy, kteří se postavili totalitě. Přehlídka potrvá do 17. ledna 2020.
"Všichni jsou takhle malí proti nám, protože máme zkušenosti z poprav. Každého z nás šli popravit a pak si to rozmysleli," vzpomínal v roce 1969 na 50. léta minulého století Mikuláš Medek.
Jeden z nejžádanějších světových tenoristů současnosti Ramón Vargas se po 14 letech vrátil do Česka. Příznivcům opery při středečním koncertu v Praze připravil nevšední zážitek.
Když se člověk zeptá americké operní pěvkyně Renée Flemingové na její vztah k Česku, ze všeho nejdřív se dozví, jaké má doma stolní nádobí. "S motivy Prodané nevěsty," říká Flemingová hrdě. "Vypráví celý příběh Smetanovy opery. Moje matka má stejnou sadu."
Vozit do Prahy špičková zahraniční tělesa je jednou z nezastupitelných úloh festivalu Pražské jaro, který končí toto úterý.
