"Kdo si nebude s kolegy tykat, izoluje se. A to nedělají lidé, které potřebujeme," říká šéf skupiny Schwarz, která provozuje obchody Kaufland a Lidl i v Česku. "Doporučení" se týká zhruba 375 tisíc zaměstnanců po celém světe. V českém Lidlu si prý zaměstnanci změnu chválí.
Mana přivítala první zákazníky 6. června 1991. Na stejném místě, ale pod jiným názvem, funguje v Jihlavě dodnes. "Bylo to naprosto něco jiného, jako v Rakousku, o několik tříd výš, než jsme byli zvyklí," řekl jeden z obyvatel sídliště.
Podle ministra zemědělství by obchodníci měli lidem více vysvětlovat, že u českých potravin jde o lokální výrobu, a že tedy drží pracovní místa v regionu. Měli by také lépe školit své zaměstnance, aby informovali o tom, ze kterého regionu výrobky pocházejí. Pomoci v orientaci zákazníků by podle něj měly také značky, jako jsou Regionální potravina, Klasa a Česká potravina.
V Čestlicích na jižním okraji Prahy vznikne nový obchodní komplex - jeden z největších v Česku. Jeho součástí má být i pátá prodejna IKEA v Česku. Informuje o tom deník E15 s odkazem na firmu, která letos v lokalitě dělala průzkumné vrty.
Řetězec Albert zaměstnancům přidá v průměru tři procenta, Billa čtyři procenta a Tesco až šest procent. Lidl bude zvyšovat nástupní mzdy o čtvrtinu.
Zatím jen v omezené podobě začíná fungovat dlouho odkládaný e-shop jedničky na trhu s nábytkem. Zpoždění mají i dříve prezentované plány na síť malých prodejen (výdejen e-shopu) nebo další obchodní domy v Česku. IKEA nicméně hlásí za loňský rok rekordní tržby i zisk.
Zákaz prodeje během vybraných svátků opět projedná Poslanecká sněmovna. Rozhodl o tom Senát, když jí vrátil návrh zákona o prodejní době. Senátoři trvají na původním omezení týkajícím se sedmi dnů, poslanci předtím - i díky omylu komunistů - schválili jen tři.
Svůj druhý obchodní dům v Česku otevře rakouský prodejce nábytku XXX Lutz, plánuje přidat ještě další tři. Do stejné skupiny patří i diskontní prodejny s nábytkem Möbelix - nové letos přibudou v Plzni či ve Zlíně.
Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu, kterou za klamání zákazníků uložila Lidlu Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V rámci kampaně "pravá česká zabijačka" prodával pokrmy vyrobené v Německu.
Na polském trhu nemají české potraviny dobrou pověst, myslí si místopředseda představenstva polského Kauflandu. Hovoří i o dalších odlišnostech, například oblibě "rozsypaných potravin", které si lidé sami naberou a zváží.
Globus plánuje menší prodejny, díky nimž se dostane z okrajů velkých měst blíže k centrům. Zároveň se chce soustředit na modernizaci stávajících hypermarketů a rozšíření služeb, především půjde o vlastní pekárenské a řeznické provozy a rozšíření samoobslužného skenování zboží během nákupu na všech 15 prodejen. V létě Globus spustí také nový e-shop, zatím jen s vínem.
Jednotná pravidla pro označování "českých potravin" má přinést novela z dílny ministerstva zemědělství, kterou schválili senátoři. Současně skončí povinnost obchodních řetězců zveřejňovat u vchodu seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v roce 2013 pokutoval Kaufland kvůli tomu, že podle úřadu obchodní řetězec zneužíval svou tržní sílu proti dodavatelům. Krajský soud ale dosud nejvyšší pokutu za tento prohřešek zrušil a vrátil ji antimonopolnímu úřadu k novému projednání.
Cenu plastových tašek si budou obchodníci určovat sami. Musí ale docílit toho, aby se do roku 2018 snížil jejich počet o 80 procent. K omezení prodeje plastových tašek Německo přistupuje na základě požadavku Evropské komise z roku 2014. Opatření se netýká tenkých sáčků na pečivo nebo na ovoce a zeleninu.
Podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu Zdeňka Juračky bojují menší čeští obchodníci s potravinami o přežití. Nemohou si dovolit nabízet takové ceny jako velké zahraniční řetězce. Další malé prodejny podle něj zvažuje uzavřít například skupina COOP.
Zákon, který v pátek schválili poslanci, má zakázat prodej ve větších obchodech během tří svátků místo původně navrhovaných sedmi. Podle Svazu obchodu přijdou řetězce za každý den, kdy budou muset mít zavřeno, o 700 milionů korun, ekonom David Marek odhaduje ještě víc. Odborářský ekonom naopak tvrdí, že lidé jen přesunou své nákupy na celý den. Kritici regulace ale varují, že prodavači budou čelit o to většímu náporu den před svátkem, kdy většina lidí vyrazí nakupovat.
Stát klidně do otevírací doby mluvit může, nebyli bychom první a nebyl by to důkaz, že je společnost svobodná víc nebo míň. Ale tohle je omyl.
Poslanci definitivně rozhodli o zákazu prodeje ve větších obchodech během svátečních dnů. Nakonec jej zúžili ze sedmi na tři dny, k čemuž ale přispěl hlasovací omyl KSČM. Očekává se, že Senát poslancům zákon vrátí, aby jej mohli prosadit v původní verzi. Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě obdrželi už před rokem a půl od skupiny senátorů vedené Františkem Bublanem (ČSSD). Snaha o regulaci trvá přes deset let, tentokrát má zatím největší šanci na schválení. Zatímco zastánci omezení mluví o potřebě volných svátků pro prodavače, kritici to považují za zásah do oblasti, kterou by měl řešit trh.
Nová statistika společnosti Nielsen potvrzuje pokračující zánik malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím. Větší obchody - supermarkety a hypermarkety - se na celkovém obratu podílejí už 80 procenty, což je nejvyšší podíl ve střední Evropě. Celkový počet prodejen klesl za pět let zhruba o tisíc.
Otevírací dobu obchodů omezuje o víkendech nebo státních svátcích celkem 15 z 28 zemí Evropské unie. Regulace může být celostátní, nebo jen místní podle regionů. Zvláště v Německu, Rakousku a zemích Beneluxu platí různá omezení i pro oba víkendové dny. Projděte si přehled sestavený podle údajů Evropského svazu obchodu (EuroCommerce) z jara letošního roku.
