


"Nakonec si žil krásně." Uhynul Sudán, poslední samec nosorožce severního bílého musel být utracen
Jedinou nadějí na záchranu druhu je rozmnožení umělou reprodukcí.



Jedinou nadějí na záchranu druhu je rozmnožení umělou reprodukcí.



Minulý týden ošetřovatelé pětačtyřicetiletého Súdána oznámili, že je na konci sil a trpí vážnou infekcí nohy. Nyní se jeho stav mírně zlepšil.



Sociálními sítěmi rezonuje umírající bílý nosorožec Sudán, poslední samec svého druhu na světě. Lidé horečnatě diskutují o jeho možné záchraně či o zachování jeho druhu. Další lámou hůl nad civilizovaností a moudrostí člověka, vzhledem k tomu, jak se systematicky stará o likvidaci živočišných druhů.



Nosorožec Súdán žil v Česku skoro 34 let. Pak ho experti převezli do Keni, protože doufali, že se přirozeně rozmnoží. To se však nestalo.



Nosorožec Súdán je poslední samec svého druhu na planetě. Skoro 35 let žil v Zoo Dvůr Králové nad Labem, v roce 2009 našel nový domov v keňské rezervaci Ol Pejeta. Odborníci však přiznávají, že mu zbývají měsíce, maximálně roky života. Jedinou šancí na záchranu jeho druhu je umělé oplodnění. Čtyřiačtyřicetileté zvíře navštívili přímo v Africe reportéři Aktuálně.cz.



V Keni minulé pondělí uhynul poslední samec nosorožce severního bílého na planetě, který většinu života žil v Česku. Sudán se stal symbolem, jak pytláci vybíjejí vzácná zvířata a jejich rohy prodávají na černém trhu. Reportér Aktuálně.cz navštívil vzácného nosorožce v keňské rezervaci Ol Pejeta jako poslední český novinář.



V ZOO Dvůr Králové spálili 33 kilo rohoviny nosorožců. Je to reakce na pokus legalizovat obchod s rohovinou v Jižní Africe.



Kamerový systém zaznamenal průběh porodu nosorožce. Po 15 měsících březosti porodila samice Seyia mládě. Cincinnatská zoo se teď může těšit z malého nosorožce Kendiho. Samotný porod trval 30 minut. Po hodině a půl už bylo mládě schopné s malou pomocí vstát. Během další hodiny už Kendi pil mléko od matky.



Opuštěné mládě nosorožce uspala speciální ukolébavka od jejího ošetřovatele Marka Millse. Ten hraje na kytaru píseň, kterou složil sám s přáteli před několika lety. Video s uspáváním nosorožce se teď šíří po sociálních sítích. Samičku nosorožce v jihoafrické zoo nepřijala její matka, proto museli zasáhnout ošetřovatelé, kteří se o ni teď starají.



Růženka, mládě nosorožce indického, si užila svou první koupel ve vnitřním bazénu. Narodila se v plzeňské zoo před necelými čtyřmi měsíci. V té době vážila 47 kilo, ale nyní se její váha vyšplhala na zhruba 250 kilogramů. Podle ošetřovatelů je Růženka velmi akční a zvídavá, proto pro ni první koupel nebyla žádným problémem.



Na pokyn nepálských úřadů bylo v pondělí v přírodním parku Čitvan, jižně od nepálské metropole Káthmándú, spáleno přes 4000 trofejí upytlačených zvířat. Podle agentury AFP tím úřady chtěly odradit od nelegálního lovu volně žijících zvířat a obchodu s nimi. Na hranici skončily mimo jiné rohy ohrožených nosorožců, 350 nosorožčích kůží, 67 tygřích kůží a kůže z leopardů. Oheň zapálil ministr zahraničí Prakaš Šaran Mahat. Poslední obdobná událost se v Nepálu odehrála před 20 lety. Úřady rozhodly, že se nespálí 1100 kilogramů sloních klů. Odůvodnily to tím, že Nepál nemá spalovací pece, jež by dosáhly teploty vyšší než 900 stupňů Celsia, která je potřebná ke spálení slonoviny.



Zoo Dvůr Králové nad Labem začala řezat chovaným nosorožcům rohy. Reaguje na pytláky z francouzské zoo Thoiry, kteří na začátku března toto zvíře zabili a uřízli mu roh. O rohy nosorožců mají zájem především lidé z východní Asie, kde se používají v tradiční medicíně. Přestože byl prodej a nákup nosorožčích rohů v celém světě zakázán v roce 1977, kvůli rostoucí poptávce je pytláci dále zabíjejí. Na černém trhu může kilogram rohoviny vynést okolo 60 000 dolarů (1,5 milionu korun).



Thajská policie zabavila v úterý 21 nosorožčích rohů. Za ně mohli pytláci získat na černém trhu až pět milionů dolarů. Ještě větší lup zadrželi ten samý den na letišti ve vietnamské metropoli Hanoj - 100 kilogramů rohů za šest milionů dolarů. Přestože je prodej a nákup rohů v celém světě zakázaný už od roku 1977, kvůli neustávající poptávce pytláci nosorožce stále zabíjejí. Mají větší hodnotu než zlato nebo kokain.



Jihoafrická vláda plánuje vnitrostátně povolit obchodování s rohy nosorožců a umožnit jejich omezený vývoz. Informovala o tom agentura AP. Kdyby byl zákon schválen, umožnil by cizincům s povolením vyvézt z JAR až dva nosorožčí rohy, pokud by byly určeny pro "vlastní využití". Ochránci přírody zákon kritizují. Podle nich by se vyvezené rohy těžko časem dohledávaly a pravděpodobně by se objevily na aukcích. Pytláci v posledních letech zabili kvůli rohům rekordní počet nosorožců. Většina zvířat žije v Jižní Africe a od roku 1977 platí mezinárodní zákaz obchodování s jejich rohy. O ty mají zájem především země ve východní Asii, kde z nich vyrábějí šperky nebo je používají v tradiční medicíně.



Čtyřletý samec nosorožce se stal obětí pytláků v zoologické zahradě ve francouzském městě Thoiry poblíž švýcarských hranic. Ošetřovatelé jej našli s odříznutým rohem v jeho výběhu v úterý ráno, informovala stanice BBC. Jde zřejmě o první podobný případ v Evropě.



Pytláci v Jihoafrické republice připravili o život dva nosorožce v útulku. Zvířatům uřezali rohy a jejich ošetřovatele zranili. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Nosorožci, jejichž rohy se prodávají na černém trhu, patří k ohroženým druhům. Pytláci nosorožce zohavili v pondělí v noci. Jedno zvíře uhynulo na místě, druhé muselo být druhý den kvůli zranění utraceno. Nosorožcům žijícím v místních národních parcích bývají chirurgicky odstraňovány rohy, aby se zamezilo útokům pytláků. Tito dva nosorožci měli zákrok podstoupit příští týden. O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a suvenýry.



Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem se pochlubila v říjnu narozenou samičkou nosorožce dvourohého východního. Nosorožec dvourohý východní je kvůli pytláctví na seznamu ohrožených druhů od roku 2011. Ve volné přírodě jich žije asi sedm set.



Na americkém trhu by se měl do dvou let objevit umělý roh nosorožce. Ředitel firmy Pembient Matthew Markus doufá, že to pomůže zastavit zabíjení vzácných zvířat, která jsou ceněná právě kvůli této části těla. Jen v minulém roce si pytláci políčili na 1175 nosorožců, útoky za posledních devět let výrazně vzrostly. Účastníci schůzky zástupců zemí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) ale chystané novince příliš nevěří.



Video s mládětem nosorožce Warrenem se stalo senzací internetu. Na záběrech je vidět pobíhající zvíře, které si jeho ošetřovatelé dokážou přivolat jménem. Video nafilmovali v Jihoafrické republice v útočišti pro divoké nosorožce, kde Warren žije od doby, kdy ho několik dní po porodu opustila matka. Gary Schneider, majitel a ředitel Working With Rhinos, tvrdí, že se jeho lidé snaží mít kontakt se zvířaty minimální. Prý pouze na dobu krmení z láhve.



Loni zabili pytláci v Jihoafrické republice (JAR) kvůli rohovině 1175 nosorožců. I když počet upytlačených zvířat meziročně klesl, pytláctví zůstává velkým problémem posledních let - v roce 2007 v JAR zemřelo jen 13 nosorožců. Značná část pytláků pochází z Mosambiku, jedné z nejchudších zemí světa, která hraničí s jihoafrickým Krugerovým národním parkem, kde nosorožci žijí. V JAR žije téměř 80 procent celosvětové populace nosorožců. Zhruba 18 tisíc jedinců patří k druhu tuponosých neboli bílých a kolem dvou tisíc k druhu dvourohých neboli černých nosorožců.