U norského soudu v pátek proběhlo poslední stání k odvolání Češky Evy Michalákové proti loňskému rozhodnutí úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. Rozhodnutí padne do čtyř týdnů, Michaláková ho dostane písemně.
Seznam všech příjemců peněz z takzvaných Norských fondů zveřejnila na webových stránkách TOP 09 místopředsedkyně strany Jitka Chalánková. Je z něj "patrný jasný tlak na prosazování jiných ideových záměrů", míní známá kritička norské sociální politiky a obhájkyně českých rodin, kterým sociální služba Barnevernet odebrala děti. Co tím přesně myslí, ale neprozradila. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek považuje spojování fondů s ideologií za absurdní.
Nedaleko Bergenu na jihozápadě Norska v pátek havaroval vrtulník. Na jeho palubě bylo 13 lidí, nikdo z nich zřejmě nepřežil. Záchranná akce byla ukončena v 17:00 SELČ, podařilo se najít jedenáct těl. Stroj dopadl podle očitých svědků na malý ostrov u pobřeží. Ve vzdušném prostoru v okolí Bergenu, druhého největšího města této skandinávské země, se pohybuje řada helikoptér, které slouží jako doprava pro lidi pracující na ropných plošinách u norského pobřeží, upozornila agentura Reuters.
Norsko změní svou politiku při odebírání dětí, které mají vazbu na zahraniční země. Informovala o tom ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová. Podle serveru The Local by děti odebrané cizincům v Norsku mohly být umístěny do rodin svých příbuzných v zahraničí. Doposud děti končily v pěstounské péči v Norsku. Zahraniční vlády budou mít také možnost požádat o přístup k případům, které řeší norská sociální služba.
Anders Behring Breivik si odpykává jednadvacetiletý trest vězení za zabití 77 lidí při útocích z roku 2011. Norský soud ve středu rozhodl, že země porušila při věznění některá Breivikova lidská práva. Kritizoval především téměř neustálé držení odsouzeného teroristy v samovazbě a nedostatek pozornosti věnované jeho psychickému zdraví. Breivik může v káznici využívat tři místnosti - jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení.
Mají v Norsku dvě humanity? Jednu pro Breivika a jednu pro slušné lidi? Urazil norský soud veřejnost? Drží se pravidel. Pro všechny.
Terorista Anders Behring Breivik u norského soudu částečně uspěl se svojí žalobou na stát. Pravicový extremista, který v roce 2011 zavraždil v Oslu a na ostrově Utoya 77 lidí, Norsko žaloval kvůli podmínkám svého věznění. Podle něj stát porušuje jeho lidská práva mimo jiné tím, že ho skoro pět let drží v izolaci od ostatních trestanců. Sedmatřicetiletý Berivik si stěžoval, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým. Z těchto důvodů prý také v prosinci zanechal dálkového studia politologie na univerzitě v Oslu.
Jsou tu jeho práva na spravedlivé projednání žaloby. A jsou tu práva pozůstalých, přátel a známých obětí. Ptal se jich někdo?
Usvědčený masový vrah Anders Breivik předstoupil před soud v Norsku. Tvrdí, že ho stát ve vězení ponižuje, a porušuje tak jeho lidská práva. Breivikovi vadí tělesné prohlídky, jídlo z mikrovlnné trouby i samota. Usvědčený vrah, který v roce 2011 připravil o život 77 lidí, tráví většinu času ve své cele o třech místnostech. K dispozici má knihy, PlayStation, počítač i běžecký pás. Stát jakékoli porušování práv odmítá a tvrdí, že Breivik je stále velice nebezpečný.
Jak bude či nebude fungovat společné vzdělávání dětí s různými handicapy v běžných třídách, v posledních měsících řeší učitelé, média i politici. Státy jako Velká Británie, Finsko či Norsko už se o inkluzi snaží i několik desítek let. Aktuálně.cz mělo možnost podívat se na inkluzivní vzdělávání přímo v norském Oslu. Zažitá představa, že se při inkluzi všechny děti bez ohledu na své handicapy učí v jedné třídě, v Norsku tak úplně neplatí. V Česku se má změnit vzdělávání handicapovaných od letošního září.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nečekaně otevřeně promluvil o údajném ruském podílu na současné migrační krizi v Evropě. Tvrdí, že Rusové vozí do Evropské unie uprchlíky například letecky. Zaorálkova slova přichází v době, kdy se EU snaží migrantům zavřít jižní, balkánskou trasu a dohodnout se s Tureckem na vracení nelegálních migrantů.
Právní zástupkyně norské sociální služby Barnevernet Agnete Krogvigová v prvním rozhovoru pro česká média vyvrací některé mýty, které o fungování úřadu kolují. Vyprávěla o své návštěvě v Česku, kde se byla podívat, jak postupují české sociální úřady. Při setkání, které zprostředkovala norská ambasáda, vysvětlovala, že Norové si hodně zakládají na tom, aby dítě vyrůstalo v harmonickém prostředí, a berou v potaz stížnosti bývalých odebraných dětí, že jim Barnevernet pomohl pozdě. Přiznala například to, že v Norsku jsou tělesné tresty absolutně zakázané a zveřejňování fotek dětí v médiích může být přitěžující okolnost, když se úřady rozhodují, zda se děti mohou vrátit do původní rodiny.
Norsko brzy zásadně změní postupy sociální služby Barnevernet, která je v Česku známá kvůli kauze Evy Michalákové, jíž v Norsku odebrali dva syny a ona se je už pět let snaží získat zpět. "V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla pro Aktuálně.cz právní poradkyně ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Česku Zdeněk Kapitán tuto informaci potvrdil. V případě odebrání půjdou děti do Česka, ne do Norska, jako je tomu dnes. Na již odebrané děti se nicméně novinka nevztahuje.
Lubomír Zaorálek a Michaela Marksová chtějí s prezidentem jednat o návrhu mezinárodní smlouvy na ochranu dětí, který chce Zeman předložit Norsku. Na jeho znění se zatím nedohodli. Dokument stanovuje, jak by měly české i norské úřady při odebírání dětí postupovat. Ministryně práce a sociálních věcí upozorňuje, že Zeman příliš zaměřil pozornost na Norsko, i když v jiných státech - především Velké Británii - jsou počty odebraných českých dětí mnohem vyšší.
Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne řekl, že se s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem dohodl na smlouvě, která by měla řešit vydávání dětí v Norsku. Zaorálek ale večer informaci popřel. Podle něj právníci ministerstva zahraničí dokument předložený Hradem teprve analyzují. Návrh prý navíc spíše než vydávání dětí řeší spolupráci orgánů sociálně-právní ochrany dětí a podle Zaorálka "je tedy otázkou, jaký by taková smlouva měla smysl". Zeman řekl, že by smlouva mohla plnit i preventivní funkci.
Američtí vojáci se u městečka Rena v Norsku učili, jak uřídit tank v těžkých přírodních podmínkách. Na led a sníh se vydali s tanky Abrams a Leopard. Námořní pěchota se připravuje s norskými vojáky na společné cvičení NATO nazvané Cold Response 16, kterého se zúčastní dvanáct zemí a přibližně 16 000 vojáků.
Právnička Evy Michalákové, která od roku 2011 bojuje o navrácení rodičovských práv, se telefonicky dozvěděla o odložení soudního líčení plánovaného na příští týden. Norský soud měl projednávat odvolání dvojnásobné matky. Nový termín ale nebyl stanoven. Podle zástupce petičního výboru na podporu rodiny Mchalákových prý soud nesehnal tlumočníky.
Praha přestává být zajímavou destinací pro severskou mládež, která sem v uplynulých letech vyrážela především za levným pitím a večírky. Během jarních prázdnin, které v Dánsku začínají v pondělí, dorazí do hlavního města podle policie pouze zhruba tři stovky mladých Dánů. Více má být Švédů. Nižší zájem registrují také pražské hotely, kde si pokoje rezervoval jen zlomek severských studentů ve srovnání s minulými lety. Od návštěvy metropole je zřejmě odrazují mnohá policejní opatření jako častější kontroly v barech, restauracích a klubech či barevné pásky pro nezletilé znemožňující nákup alkoholu.
Norské úřady vrátily české matce a norskému otci odebranou nemocnou devítiměsíční holčičku. Uvedla to Česká televize. Serveru Aktuálně.cz informaci potvrdil šéf Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. Dceru trpící vážnou nemocí ledvin norské úřady rodičům odebraly před pár týdny.
Na mezinárodní konferenci nazvané "Podpora Sýrie a regionu v roce 2016" se světoví političtí lídři snaží vybrat miliardy dolarů na pomoc pro Sýrii a okolní státy. Zatím největší příspěvek - v přepočtu 80 miliard korun - slíbil jménem Evropské unie předseda Evropské komise Donald Tusk. Vysoké dary avizovaly i Německo, Spojené státy, Velká Británie nebo třeba Norsko.
