Do širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, kolegia, zvolila sněmovna Michala Šmucra, který dosud působil jako ředitel prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera. V tajné volbě získal 105 hlasů, zapotřebí jich bylo alespoň 92. V kolegiu nahradí ekonomickou manažerku Hanu Pýchovou, která začátkem května na post v kolegiu rezignovala. Piráti volbu kritizují, vadí jim, že Šmucr má vazby na SPD.
Ministerstvo obrany investovalo v letech 2016 až 2018 do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. Přesto nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky.
Český stát nemá podle Nejvyššího kontrolního úřadu přehled o svých muzejních sbírkách. Jejich správa a evidence je roztříštěná, údaje o předmětech se liší a pravidla jsou jen obecná. Úřad k tomuto závěru došel na základě kontroly ochrany muzejních sbírek vlastněných státem v letech 2016 až 2018. Nedostatek kontrol Ministerstvo kultury uznalo, připravuje i novou legislativu.
Opoziční TOP 09 chce ve Sněmovně zřídit vyšetřovací komisi, která by prověřila hospodárnost nákupů ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Otázkách Václava Moravce řekla, že už má podpisy šesti opozičních stran kromě SPD. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v televizi řekl, že jeho strana své podpisy připojí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) požádal dopisem prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kalu, aby úřad prověřil nákupy zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu. Kala premiéra v odpovědi ujistil, že Nejvyšší kontrolní úřad se tomuto tématu věnuje od samého počátku. Úřad zpracovává podklady pro kontrolu, kterou by měl zařadit do svého letošního plánu.
Na protipovodňová opatření v Česku šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Více než polovina ze 135 opatření, která ministerstva navrhovala na léta 2015 až 2021, tak podle kontrolorů do konce roku 2021 ani nezačne. V Česku se podle nich zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká opatření. Podle resortů úřad vycházel ze zastaralých plánů.
České kontrarozvědce důvěřuje největší podíl Čechů za posledních 25 let, a to skoro polovina. Vyplývá to z průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR z října a listopadu. V předchozích průzkumech lidé vyjadřovali Bezpečnostní informační službě spíše nedůvěru. Centrum zjišťovalo názor Čechů i na další vybrané instituce. Největší důvěru mají veřejné vysoké školy.
Česko nemá účinná daňová opatření, která by pomohla splnit cíle v ochraně klimatu, pokud jde o snížení emisí u dopravy i domácností, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Prověřil nastavení opatření u ministerstev financí, dopravy a životního prostředí. Podle kontrolorů se státu nedaří motivovat k používání ekologičtějších vozidel, ke snížení spotřeby energie a k přechodu na ekologičtější zdroje energie.
Nejvyšší kontrolní úřad podal dvě trestní oznámení v souvislosti s kontrolou na ministerstvu kultury, která se týkala udílení dotací. V nich byly podle úřadu netransparentně rozdělovány desítky až stovky milionů korun. Úřad podal také oznámení finančnímu úřadu. Kontrola se týkala let 2016 až 2018 a nedostatky našli kontroloři jak na straně ministerstva, tak na straně příjemců dotací.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil v účetní závěrce ministerstva kultury za rok 2018 chyby za 2,7 miliardy korun. Ministerstvo například vykázalo některé výdaje nesprávně. V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu pak byly podle kontrolorů chyby za 800 milionů korun. Ministerstvo vytvořilo pracovní skupiny, které mají přijít se systémem nápravných opatření.
Příprava staveb silnic první třídy trvá v Česku průměrně 12 let. Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval modernizaci silnic v letech 2013 až 2018, o tom píše ve zveřejněné zprávě. V termínu se podle něj podařilo dokončit jen pětinu. Kontroloři kritizují, že se komunikace nestavěly podle důležitosti. Ministerstvo dopravy s tím nesouhlasí.
V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Z miliard korun určených hlavně pro malé a střední firmy ze sektoru informačních a komunikačních technologií (ICT) profitovaly i nadnárodní korporace. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Podpora z EU, rozdělovaná ministerstvem průmyslu a obchodu, měla firmám pomoci třeba ke vzniku datových center. Firmy si ale z peněz pořídily třeba fotoaparát, dron nebo letadlo s hangárem.
Státní rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. Příčinou jsou podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) stále se zvyšující povinné a obdobné výdaje rozpočtu i vliv silné závislosti na plnění daňový příjmů, které reagují citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu. Ministerstvo financí to odmítlo.
Ministerstvo kultury v letech 2016 až 2018 rozdělovalo peníze na kulturní aktivity složitě, neefektivně a netransparentně, podpora byla roztříštěná a kvůli chybějícímu informačnímu systému náročná pro poskytovatele i příjemce. Na základě prověrky o tom v pondělí informoval Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministerstvo školství ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách.
Výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstají administrativní povinnosti a administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tématu daní v Česku za roky 2014 až 2017.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se doposud zdráhal kromě zveřejnění tiskové zprávy okomentovat svou pracovní cestu do Peru, kterou podnikl společně s pěti poslanci a během které stihl navštívit také oblíbený turistický cíl Machu Picchu. Deníku Aktuálně.cz nyní vysvětlil, proč byla cesta důležitá. Zdůraznil, že návštěvu ruin inckého města si platil sám. Za dopravu, průvodce, vstupné a oběd zaplatil 520 dolarů. Jak také zjistil deník Aktuálně.cz, najdou se i jiné případy, kdy politik spojil služební cestu s návštěvou pamětihodností.
Delegace z Poslanecké sněmovny absolvovala v polovině května týdenní návštěvu Peru. Cesty se účastnil také prezident Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ) Miloslav Kala. Delegace tři dny strávila v hlavním městě Lima a poté se přesunula do turistického centra a brány na Machu Picchu, města Cuzco. Podle zjištění webu iRozhlas.cz platila pracovní cestu Poslanecká sněmovna. Podle poslanců i prezidenta Kaly je však vše v pořádku, protože samotný výlet na Machu Picchu si zaplatili sami.
