Předseda tuniské vlády Júsuf Šáhid zakázal nosit na veřejných místech nikáb, tedy muslimský závoj, který ženám zakrývá celý obličej vyjma očí. Opatření zavedl z bezpečnostních důvodů, informovala s odvoláním na nejmenovaný úřední zdroj agentura Reuters.
Izraelská módní značka Hoodies vyrukovala s reklamou, ve které si známá modelka strhává z těla muslimský oděv. Kromě toho se ve spotu objevují slogany "Je tady Írán?" a "Svoboda je základ", čímž firma naráží na přísné íránské zákony, které nutí muslimské ženy nosit hidžáb. Na sociálních sítích ovšem video sklidilo převážně negativní reakce, podle nichž společnost podává o islámu zkreslený obraz.
V obchodním centru ve městě Hørsholm se muslimka dostala do potyčky s ženou, která jí chtěla nikáb z obličeje strhnout. Dánský zákon nově zakazuje zahalování obličeje na veřejnosti.
V Dánsku začal platit zákon, který zakazuje zahalování na veřejnosti. Muslimské ženy tak nebudou moct nosit oděvy, jako je burka či nikáb. Některé z nich úřadům vzkazují, že tradiční pokrývky hlavy nikdy nesundají. Severská země se opatřením připojuje k několika dalším evropským státům, které už podobný zákon zavedly dříve. Podívejte se, jaké to jsou.
V Nizozemsku podle odhadů žije asi 400 žen, které na veřejnosti nosí burky nebo nikáby.
Muslimky žijící v Dánsku zřejmě nebudou moci na veřejnosti nosit burku ani nikáb. Dánská vláda připravuje zákon, který jim to zakáže.
Od začátku října platí v Rakousku nový zákon, který zakazuje mít zahalený obličej na veřejném místě. Týká se hlavně muslimek, které nosí burku nebo nikáb. Za určitých okolností se ale vztahuje i na nošení medicínských roušek nebo klaunských masek. Zákon vyvolal v zemi protesty. Podle kritiků se týká jen malého počtu lidí a ohrožuje tamní otevřenou společnost. Nesouhlasí s ním ani rakouský prezident. "Je právem každé ženy obléknout se, jak chce," tvrdí Alexander Van der Bellen.
Často slyšíme výtky tuzemců, že Evropa nebrání svoje hodnoty, že se islamizuje. Soud ve Štrasburku ukázal, že to nesedí.
Zákaz zahalování muslimek v Belgii je podle Evropského soudu pro lidská práva v pořádku. Podle něj ho lze považovat za "nezbytný pro soužití v demokratické společnosti". Informovala o tom agentura AFP s tím, že soud vycházel ze stejného rozhodnutí, které přijal v případě Francie. V obou zemích platí od roku 2011 zákon zakazující nosit na veřejných místech závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu a hlavu. Ženy nesmí nosit věci, jako jsou třeba burky (oblečení zakrývající i obličej) nebo nikáby (závoje, které na rozdíl od burek nezahalují oči). Tedy tradiční části oblečení některých muslimek. Kromě těchto dvou zemí obdobná opatření platí lokálně i jinde v Evropě.
Německo v pátek schválilo zákon, který zakazuje úřednicím a ženám v armádě zahalovat si obličej. V praxi se to týká muslimek, které nyní nesmí nosit nikáb nebo burku. Podle některých odhadů nosí tyto oděvy zhruba dva tisíce muslimek v Německu. Ve Spolkové republice přitom žije kolem 4,7 milionu muslimů. Podíl muslimského obyvatelstva na celkové populaci tak činí zhruba 5,7 procenta.
Zákaz zahalování obličeje na vybraných veřejných místech přináší návrh zákona, který v úterý přijala vláda největší německé spolkové země Bavorsko. Opatření směřuje hlavně proti nošení islámských burek (oděv zahalující celé tělo ženy) a nikábů (závoj zakrývající obličej s výjimkou očí). Informovala o tom agentura DPA. "Zahalování obličeje bude zakázáno v oblastech veřejných služeb, na univerzitách, ve školách, v dětských školkách, v oblasti obecné bezpečnosti a pořádku a při volbách," sdělila zemská vláda. "Komunikační výměna probíhá nejen prostřednictvím mluvení, ale i pohledů, mimiky a gest. To tvoří základ našeho mezilidského soužití," řekl bavorský ministr vnitra Joachim Hermann.
Dětští vojáci, kteří museli sloužit v řadách Islámského státu ve východním Mosulu, se podrobili výcviku v bývalém sirotčinci ve čtvrti Zuhúr. Občas se sem dostaly i dívky, které pak byly provdány za radikály. Děti zprvu brečely a ptaly se po svých rodičích, po nějaké době ale propadly radikální ideologii. Kromě fyzické přípravy se učily nazpaměť korán, anglické názvy pro slova jako "mučedník" či "špion" nebo dějiny islámu. Dnes, kdy iráčtí vojáci osvobodili východní Mosul, je objekt prázdný.
Na 1. února připadá Světový den hidžábu. Svátek zorganizovala už počtvrté v řadě bangladéšská imigrantka žijící v New Yorku, která byla podle svých slov terčem diskriminace právě kvůli tomu, že nosila hidžáb. Liberální muslimové ale spíš než oslavy jednoho kusu oděvu chtějí, aby ženy dostaly větší volnost ve výkladu koránu. Hidžáb na rozdíl od burky nebo nikábu nezakrývá tvář, ale jen vlasy žen. Z evropských zemí nejnověji plánuje zakázat burky Rakousko.
Už šest francouzských měst zakázalo nošení burkin, tedy plavek, které muslimkám zahalují celé tělo. V Cannes dokonce úřady rozdaly už tři pokuty. Na stranu starostů, kteří jsou proti nošení burkin, se postavila i vláda, včetně premiéra Manuela Vallse. Někteří experti se ale obávají, že podobné zákazy mohou rozvířit spory a napětí ve společnosti.
Alternativa pro Německo chce zakázat veřejné projevy islámu. Náboženství je podle jejích představitelů ve skutečnosti politickou ideologií, která se neslučuje s německou ústavou. Zástupci vládních stran postoj AfD odsoudili. Podle nich krajně pravicová strana rozděluje společnost a snaží se vzbuzovat předsudky.
Nemocnice v italském regionu Lombardie začaly pomocí plakátů upozorňovat na zákaz nošení muslimských oděvů, které zakrývají tvář, tedy burek a nikábů. O tom, že ženy se zahalenými tvářemi budou mít z bezpečnostních důvodů zakázaný přístup do veřejných budov ve správě provincie, kromě nemocnic třeba i do úřadů, rozhodl regionální parlament loni v prosinci. V nemocnicích se objevily plakáty, které zákaz burek a nikábů platný od 1. ledna připomínají. Texty jsou v několika světových jazycích, mimo jiné i ve francouzštině, angličtině a arabštině. Kromě muslimských oděvů jsou zakázané i další oděvy, které zakrývají větší část tváře, třeba zimní kukly nebo motocyklové helmy.
Politici se dušují, že nařízení nesouvisí s náboženstvím. Platí to prý i pro nošení helem v MHD či ve škole, pokouší se argumentovat.
Ahmad Ghámdí vystoupil v televizi s manželkou, která neměla nikáb - část oděvu zakrývající obličej. Podle Ghámdího to islám nepřikazuje.
Stránku založila íránská novinářka, ženy na Facebook nahrávají své fotky a vyjadřují názory na politická nařízení v zemi.
Některé Íránky tak dávají na sociálních sítích najevo, co si o politických nařízeních, které jim ukládají povinnost se zahalovat, vlastně myslí.
Třiadvacetiletá žena se kvůli normě odstěhovala do Velké Británie.
