Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Německo vyhostí dva muže afrického původu, které úřady považují za islámské radikály. Oba se přitom už narodili ve Spolkové republice. Půjde o první dva vyhoštěné Němce, kteří mají zároveň alžírský, respektive nigerijský pas. Muže zadržela počátkem února policie během razie v dolnosaském Göttingenu.
Italský ostrov Lampedusa se stal jedním z nejviditelnějších symbolů uprchlické krize. Během posledních 20 let sem na lodích připlulo na 400 tisíc běženců, kteří utíkají z Afriky před válečnými konflikty a chudobou. Cestu přes moře ale mnozí nepřežijí. Dokument režiséra Gianfranca Rosiho Požár na moři, který získal nominaci na Oscara, je k vidění na filmovém festivalu Jeden svět. Ten ve středu 15. března v Praze končí a přesouvá se do dalších českých měst.
Pracovník organizace Hlas mučedníků Petr Jašek strávil 14,5 měsíce v súdánských věznicích. Súdánské úřady ho vinily z protistátní činnosti včetně špionáže. Zadržen byl předloni, když byl podle české diplomacie na misionářské výpravě s cílem pomáhat místním křesťanům. Do České republiky se vrátil teprve před několika dny v doprovodu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Až mu skončí rekonvalescence, další Jaškova cesta by podle něj mohla vést do Nigérie.
Tisíce dětí riskují své životy při cestách z Libye do Itálie. Loni se bez doprovodu dospělých přeplavilo přes Středozemní moře téměř 26 tisíc dětí. A jejich počet nadále roste. Spousta z nich se stala obětí bití, týrání nebo sexuálního zneužívaní ze strany pašeráků lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF).
Spolková zpravodajská služba (BND) podle magazínu Spiegel sleduje od roku 1999 zahraniční novináře například v Afghánistánu, Pákistánu či Nigérii. Podle magazínu je německým zpravodajstvím sledováno nejméně 50 reportérů mimo jiné z BBC či The New York Times. Vůči sledování se ohradila organizace Reportéři bez hranic, která označila počínání zpravodajství za protiústavní. BND se k tomu odmítla vyjádřit.
Na severozápadě Nigérie ve státě Kaduna unesli ve středu neznámí ozbrojenci dva německé archeology. S odvoláním na místní zdroje o tom informoval zpravodajský web News24. Stát Kaduna a jeho stejnojmenné hlavní město leží na hranici mezi křesťanským jihem země a severní částí, obývanou převážně muslimy. Únosy v tomto regionu jsou relativně časté. Archeologové Peter Breunig a Johannes Behringer byli zaměstnáni frankfurtskou univerzitou Johanna Wolfganga Goetheho. Uneseni byli ve vesnici Jajela, kde byli na archeologickém průzkumu spolu se skupinou kolegů. Místní úřady uvedly, že po unesených mužích pátrají. Jejich únosci o výkupné nepožádali.
Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) hrozí z Africe v důsledku hladomoru smrt až 1,4 milionu dětí. Situace je nejhorší v Jiřním Súdánu, Nigérii, Somálsku a Jemenu, kde je hladomor způsoben především válečnými konflikty. Humanitární pomoc se tak do těchto oblastí dostává se značnými potížemi a pomalu. Český UNICEF tak v pondělí vyhlásil sbírku na pomoc podvyživeným a hladovějícím dětem v Jižním Súdánu.
Za epidemii viru ebola v západní Africe mohli tzv. "super-přenašeči". Podle vědecké analýzy, na kterou se odkazuje britská stanice BBC, stála za dvěma třetinami všech nakažených pouhá tři procenta infikovaných. Většinou byli těmito hlavními přenašeči děti mladší 15 let nebo naopak lidé nad 45 let. Podle vědců by studie mohla pomoci pochopit, jak se šíří nemoc, která v letech 2014 až 2015 zabila více než 11 tisíc lidí.
Jihovýchod Afriky se potýká s nebezpečným škůdcem – blýskavkou kukuřičnou. Její housenky napadají kukuřičné klasy, které patří v těchto zemích mezi hlavní plodiny. Blýskavka je přitom velmi odolná a dokáže rychle migrovat. Způsobuje tak obrovské škody africkým farmářům, kteří se kvůli ní čím dál více zadlužují.
Němečtí policisté v noci na čtvrtek zadrželi dva islámské radikály. Podle agentury DPA policie oznámila, že důvodem byla bezprostřední hrozba teroristického útoku. Odmítla ale sdělit, jaký útok muži plánovali. Göttingenský policejní prezident pouze řekl, že vyšetřovatelé získávali v posledních dnech tolik poznatků o bezprostřední hrozbě, že bylo nutné okamžitě zasáhnout. Dvojice, kterou zadrželi v dolnosaském Göttingenu, pochází z Alžírska a Nigérie. Policie o obou mužích už delší dobu věděla, že se hlásí k radikální větvi salafistického islámu. Součástí zátahu byly i razie v jedenácti objektech v Göttingenu a také v jednom domě na severu Hesenska.
Piráti u nigerijského pobřeží unesli osmičlennou posádku nákladní lodi. Mezi unesenými je sedm osob s ruským občanstvím a jedna s ukrajinským. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské ambasády v Nigérii. Ruské velvyslanectví požádalo o pomoc při pátrání po unesených nigerijské úřady. Podle pobočky lodní společnosti Briese Sechiffahrt v Petrohradu piráti unesli posádku nákladní lodi BBC Caribbean s pomocí menšího člunu, aniž by jedinkrát vystřelili.
Spolupracovníka OSN a čtyři další osoby zabili na hranici mezi Nigérií a Kamerunem ozbrojenci, uvedla agentura AP. K útoku se nikdo nepřihlásil, v oblasti ale působí islamisté z teroristické organizace Boko Haram. Čin se stal v úterý odpoledne poblíž města Kontcha na severozápadě Kamerunu, oznámil vyslanec OSN pro západní Afriku Mohamed Ibn Chambas. OSN masakr ostře odsoudila. Uvedla také, že napadení patřili k technické monitorovací skupině, která na místě prováděla úkoly spojené s vymezením pozemních hranic. Ty byly v minulosti zdrojem napětí mezi oběma sousedními zeměmi. Národnost zabitého spolupracovníka OSN média nezveřejnila. Zbylé oběti tvoří tři Nigerijci a jeden Kamerunec.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Více než 40 milionů lidí na světě uteklo ze svých domovů, ale nezamířilo do ciziny – prchá před nebezpečím po vlastní zemi. Téměř třetina z nich žije v Africe. Z domovů je vyhnaly válečné konflikty a násilí, ale taky přírodní katastrofy, například povodně nebo dlouhodobé sucho.
Nigerijská armáda minulý týden omylem zabila 115 běženců a humanitárních pracovníků. Uprchlický tábor si spletla s pozicemi teroristické skupiny Boko Haram. Původně se hovořilo o 90 mrtvých civilistech, bilance se ale pak zvýšila až na 236 obětí. Podle serveru BBC však ale i tentokrát došlo k chybě, a to proto, že se omylem sečetly počty mrtvých a zraněných. Pouhé dva dny po bombardování na tábor zaútočili islamisté z Boko Haram, nigerijské armádě se však podařilo tábor ubránit.
Nigerijská stíhačka při zásahu proti extremistům z Boko Haram náhodně zasáhla uprchlický tábor na severovýchodě země poblíž hranic s Kamerunem, zahynula stovka lidí včetně tří osvobozených studentek. Velení armády přiznalo chybu, organizace Lékaři bez hranic označila krvavý incident za "šokující a nepřijatelný".
Nigerijští vojáci našli jednu ze studentek, které v roce 2014 unesli teroristé ze skupiny Boko Haram; mladá žena má šestiměsíční dítě. Podle armády ji vojáci našli při vyšetřování osob podezřelých ze členství v Boko Haram. Žena byla předána lékařům, aby prošla zdravotní prohlídkou. Boko Haram unesla v dubnu 2014 přes 270 studentek z města Chibok. Některé utekly či byly propuštěny, ale zhruba 200 z nich je stále v zajetí. Více než 20 dívek se dostalo na svobodu loni v říjnu díky dohodě, kterou pomohl vyjednat Červený kříž. Nigérie zveřejnila fotografii nejnověji osvobozené dívky s dítětem v náručí. Ve své rezidenci ji přijal guvernér státu Borno, kde leží Chibok.
Rakousko chce přitlačit na země Afriky a Blízkého východu, jež odmítají přijímat zpět své občany, kteří v Evropě neuspějí s žádostí o azyl. Podle Vídně by jim Evropská unie měla pohrozit snížením rozvojové pomoci. Jde například o Tunisko, Nigérii nebo Alžírsko. S postojem Rakouska souhlasí i Česká republika. Jiné země Unie jsou však proti a raději by prosadily migrační dohody mezi Evropou a jednotlivými státy.
Několik desítek přívrženců radikální islamistické organizace Boko Haram se na jihu Nigeru vzdalo úřadům. Stalo se tak pár dní poté, co tato skupina utrpěla značné ztráty v bojích na druhé straně hranice v sousední Nigérii. S odvoláním na nigerského ministra vnitra o tom informovala agentura Reuters. "Jednatřicet mladých lidí z města Diffa, kteří byli mnoho let přívrženci Boko Haram, se rozhodlo vzdát," napsal na twitteru nigerský ministr vnitra Mohamed Bazoum. "Dozvěděl jsem se, že první, kteří se vzdali, nebyli zatčeni, a tak jsem se vzdal," řekl nigerské televizi bývalý bojovník Boko Haram. "Očekáváme, že nás vláda omilostní, abychom mohli pomáhat s rozvojem a vyrovnat se s traumatem."
