Většina Francouzů si podle průzkumu nepřeje, aby v prezidentských volbách na jaře 2017 kandidoval levicový prezident François Hollande ani jeho pravicový předchůdce Nicolas Sarkozy. Oba rivalové z posledních prezidentských voleb přitom už naznačili, že mají o kandidaturu zájem.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová zřejmě půjde před soud pro nedbalost v případu politického podvodu. Francouzští vyšetřovatelé ji viní, že se ještě coby ministryně financí podílela na zpronevěře veřejných prostředků. Advokát Lagardeové své klientce doporučuje, aby se odvolala. Případ se vleče již řadu let a týká se odškodného pro kontroverzního podnikatele Bernarda Tapieho, někdejšího ministra socialistické vlády a později přítele tehdejšího pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho. Lagardeová měla v roce 2008 rozhodnout, že se jeho vleklý spor z 90. let s jednou státní bankou bude řešit v rozhodčím řízení. Arbitráž pak podnikateli umožnila získat 403 milionů eur.
Ve dvou regionech se museli spojit vládnoucí socialisté s opoziční pravicovou stranou Republikáni exprezidenta Nicolase Sarkozyho. Kandidáti socialistů z druhého kola odstoupili a vybídli své voliče, ať raději volí pravici Nicolase Sarkozyho než krajní pravici Mariny Le Penové. Jen díky tomu se podařilo výhry politiků Národní fronty odvrátit.
Strana Marine Le Penové byla poražena ve všech krajích. Nejvíc hlasů získal blok exprezidenta Sarkozyho, i díky taktickému spojení se socialisty.
Francouzský prezident François Hollande ve středu vyzval všechny politické představitele, aby v přípravách nedělního druhého rozhodujícího kola regionálních voleb bránili republikánské hodnoty. Varoval, že protievropská krajně pravicová Národní fronta, která vyhrála první kolo, by v čele každého kraje brzdila místní rozvoj. Strana chce podle prezidenta návrat do doby před rokem 1905.
Národní fronta si v prvním kole zajistila odhadem 30,6 procenta hlasů. Na druhém místě je konzervativní strana Republikáni exprezidenta Nicolase Sarkozyho (27 procent), až třetí skončili vládní socialisté prezidenta Françoise Hollanda (22,7 procenta). Druhé kolo se koná příští neděli.
Podle šéfa FIFA Seppa Blattera byla v zákulisí domluvena gentlemanská dohoda, že v roce 2022 uspořádají mistrovství světa USA, ale šéf UEFA Michel Platini prý zničehonic upřednostnil Katar.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy při své návštěvě Moskvy vyzval západní země k ukončení izolace Ruska, které označil za "nepostradatelného" partnera při řešení konfliktu v Sýrii. Podle agentury AFP také pochválil akce ruského prezidenta Vladimira Putina jako celkově "spíše pozitivní než negativní". Současný předseda francouzské opoziční strany Republikánů měl přednášku na prestižní moskevské diplomatické akademii. "V našem světě se musíme za každou cenu vyhnout nové studené válce," řekl dále Sarkozy, kterého ještě čeká setkání s Putinem v jeho rezidenci u Moskvy. "Izolovat Rusko nemá žádný smysl," dodal s narážkou na zhoršení vztahů Západu s Ruskem kvůli krizi na Ukrajině.
Bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro časopis Ekonom promluvil o imigraci a o západních mocnostech v čele s USA. Ty obvinil z toho, že svými zásahy v Afghánistánu, v Iráku, v Sýrii nebo v Libyi způsobily současnou migrační vlnu, a proto je hlavně na nich, aby problém vyřešily. Ostře se pustil také do jejich současné proimigrační politiky, která podle něj přispívá k sebevraždě Evropy politickou korektností. Obvinil také všechny lidi v Česku, kteří chtějí uprchlíkům pomoci, ze lži a přetvářky. Jestli je v Česku chtějí, mají si je nastěhovat domů. Imigranty podle bývalého prezidenta nelze považovat za potenciální pracovní sílu, chtějí prý jen pobírat sociální dávky.
Podle francouzských médií měly americké zpravodajské služby sledovat Chiraca, Sarkozyho i Hollanda. Američani se proti tomu brání.
Sobotní akce se podle očekávání zúčastnilo asi 20 000 lidí. Účastníci zakládacího sjezdu strany si museli přinést na akci své vlastní sendviče.
Vyplývá to ze zveřejněné komunikace bývalé šéfky americké diplomacie se svým důvěrníkem. Pravděpodobná kandidátka na prezidentku tvrdí, že zprávy ignorovala.
Nicolas Sarkozy by rád znovu usedl do prezidentského křesla. Jeho plány mu komplikuje soudní vyšetřování korupční aféry.
Opoziční pravicová koalice vedená Svazem pro lidové hnutí (UMP) exprezidenta Nicolase Sarkozyho by podle prvotních odhadů mohla získat až 70 departementů proti dosavadním 41.
Předsedkyně francouzské nacionalistické Národní fronty přijede na pozvání předsedy Občanské konzervativní strany Jiřího Janečka.
Až na třetím místě skončila v tomto celonárodním hlasování podle očekávání vládní levice.
Francouzi volí nové vedení všech departementů na příštích šest let.
Volby do departementů zafungují jako lakmusový papírek nálady ve francouzské společnosti.
Bývalý šéf Elysejského paláce získal při volbě předsedy strany UMP 64,5 procenta hlasů.
Sarkozy bude nejspíš chtít kandidovat v příštích prezidentských volbách na jaře 2017.
