Venezuelský vládní režim tvrdí, že armáda je na jeho straně a pomáhá mu udržovat pořádek v ulicích, kde probíhají už několik měsíců demonstrace. Podle agentury Reuters to ale nemusí být vůbec pravda. Mezi vojáky roste počet kritiků vlády, tvrdí i opozice. Režim prý proto drží nejméně 14 důstojníků ve vězení.
Na karton mléka pracují chudí Venezuelané minimálně deset dní. Za jeden den práce si vydělají na pitnou vodu. V kdysi bohaté zemi panuje bída a v nejchudších oblastech také hlad. Už 50 dní v kuse obyvatelé Venezuely protestují v ulicích měst proti politice Nicoláse Madury, kterého z krize viní opozice i tisíce obyčejných lidí. Od té doby na ulici zemřelo 48 lidí. V neděli se pokusil rozčilený dav upálit muže. Podezírali ho, že kradl. V pondělí byl při demonstracích zastřelen osmnáctiletý mladík.
Při protivládních protestech ve Venezuele zemřeli v úterý na následky střelných zranění další dva lidé. Demonstrace proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura už trvají měsíc a půl a zemřelo během nich celkem 54 lidí. Podle agentury EFE to je více než při protivládních protestech v roce 2014. Cílem aktuálních demonstrací je odstoupení vlády a vyhlášení voleb. Velká část Venezuelanů totiž socialistickou vládu viní z hluboké ekonomické krize, kvůli které se lidé v zemi potýkají s nedostatkem základních potravin i léků a s rekordním růstem cen. Od loňského ledna trvá i krize politická, v níž prezident a jemu nakloněný nejvyšší soud blokují práci parlamentu.
Video ukazuje velmi silný moment z demonstrace v ulicích města Caracas ve Venezuele. Zatímco policie rozhazuje slzný plyn, jeden z protestujících hraje na housle národní hymnu. Terčem demonstrací je prezident Nicolás Maduro, který svolal ústavodárné shromáždění s cílem změnit ústavu. Občané podezřívají Madura ze snahy upevnit tak svou moc. Protesty si vyžádaly už několik desítek obětí.
Ve Venezuele probíhají volby do nového Ústavodárného shromáždění. To má posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice, která doposud parlament ovládala, hlasování bojkotuje a vidí v tomto kroku snahu Madura upevnit autoritativní moc v zemi, zmítané těžkou ekonomickou krizí. Prezidentovi vyčítá zatýkání lidí bez oficiálního zatykače, zadržování ve vazbě bez soudu a další prohřešky. Podle mezinárodní organizace Amnesty International je v této jihoamerické zemi hrubě porušované právo na svobodný projev. Tisíce lidí se proto v minulých měsících zapojily do protivládních protestů. Od dubna během nich zemřelo 117 lidí.
Při demonstracích ve Venezuele v úterý zemřeli další dva lidé. Ve státě Lara byl při protestu proti hlavě státu zastřelen třiadvacetiletý muž, zatímco ve státě Mérida byl během pochodu prezidentových stoupenců zastřelen dvaapadesátiletý muž. Demonstrace proti prezidentovi Nicolási Madurovi a manifestace opačného tábora pokračují čtvrtý týden a podle úřadů při nich zemřelo už 26 lidí. Odpůrci Madura mimo jiné viní ze špatné ekonomické situace v zemi a požadují vyhlášení předčasných prezidentských voleb. Údaj 26 mrtvých oznámila venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová Díazová. Více než 400 lidí bylo zraněno a téměř 1300 osob bylo zadrženo.
Demonstrace proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi si v pondělí vyžádaly další tři oběti. Během měsíce protestů už tak ve Venezuele zahynulo osmadvacet osob. Na hlavních silničních tazích metropole Caracasu demonstranti v pondělí tvořili barikády z odpadků a v některých případech i z vyhozených van, čímž na řadě míst zastavili provoz.
Protesty v jihoamerické Venezuele si v noci na pátek vyžádaly jedenáct obětí, část údajně při rabování a další byli zastřeleni. Informovala o tom agentura AFP. Dalších šest osob bylo ve čtvrti El Valle zraněno. Venezuelané od začátku dubna demonstrují za předčasné volby a dodržování demokracie. Zemřelo při nich celkem již 20 lidí.
Po celé jihoamerické Venezuele ve středu vyšli obyvatelé do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s politikou současného prezidenta Nicoláse Madura. Rozhodnutí venezuelského nejvyššího soudu, které posílilo Madurovy pravomoce, přinutilo desetitisíce lidí k protestům. Střetli se i s policisty – demonstranti házeli zápalné lahve, policie odpověděla slzným plynem. Zemi mezitím sužuje vysoká kriminalita a inflace. Maduro navíc omezuje vliv parlamentu, který ovládá demokraticky zvolená opozice a proti demonstrantům bojuje veškerou dostupnou silou. Ústy ministra vnitra Néstoral Reverola dokonce zakázal demonstrovat, což však protesty pravděpodobně nezmírní.
Jihoamerickou Venezuelou otřásají v posledních dnech mohutné protivládní protesty. Tamní opozice svolala na středu doposud největší demonstrace proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madury. 19. dubna slaví tato jihoamerická země počátek hnutí za nezávislost na španělském království. Řada obyvatel Venezuely doufá, že se toto datum zapíše do historie země i jako počátek pádu socialistické vlády, která zemi přivedla k ekonomickému krachu. Při středečních demonstracích zahynuli dva mladí lidé.
"Národní ozbrojené síly potvrzují bezpodmínečnou věrnost prezidentovi," prohlásil armádní velitel a ministr obrany Vladimir Padrino López na shromáždění příslušníků milicí před prezidentským palácem. Madura označil za pravého následníka zesnulého prezidenta Huga Cháveze, kterého vojáci stále hluboce obdivují. Ozbrojené síly jsou neopominutelným hráčem v této latinoamerické zemi zmítané krizí.
V Caracasu se v sobotu srazili demonstranti proti režimu prezidenta Nicoláse Madura s policií, která nasadila obrněné vozy a slzný vlány. Demonstrace ve Venezuele pokračují celý týden, další protesty podnítilo oznámení guvernéra a opozičního vůdce Henriqueho Caprilese, že mu vláda zakázala ucházet se 15 let o veřejné funkce a tudíž se nebude moci ucházet o post prezidenta. Režim Caprilese obviňuje z podněcování násilností v rámci protestů proti Madurovi, které vede právě guvernér.
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.
Venezuelský parlament, který je ovládán demokratickou opozicí, se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu dostane pod správu vládních úřadů. Soud je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi a dlouhodobě blokuje práci parlamentu. Opozice se už rok marně snaží o uspořádání referenda o Madurově odvolání, čemuž ale vláda s pomocí nejvyššího soudu brání.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl donucen odložit svůj záměr stáhnout z oběhu největší bankovku. Bankovka s nominální hodnotou 100 bolívarů se oficiálně přestala používat ve čtvrtek, banky za ni však nedostaly včas potřebnou náhradu. Překvapivé rozhodnutí vyvolalo ve Venezuele chaos. Řada Venezuelanů strávila spoustu času v dlouhých frontách ve snaze vyměnit bankovky za nové. Tisíce obchodů kvůli nedostatku hotovosti zavřely a mnozí Venezuelané zjistili, že nemají dost hotovosti.
Největší prodejce hraček ve Venezuele podle socialistické vlády porušil pravidlo o férovém oceňování výrobků. Úřady proto firmě zabavily téměř čtyři miliony hraček, které nyní mají místní výbory "férově" rozdat dětem z chudých rodin.
Rozhovory venezuelské opozice s vládou prezidenta Nicoláse Madura zahájené za zprostředkování Vatikánu koncem října jsou mrtvé. Řekl to ve středu agentuře Reuters šéf opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) Jesús Torrealba, podle něhož zástupci vlády nedorazili v úterý na dvě schůzky. Také další známý opoziční lídr Henrique Capriles prohlásil, že Maduro dialog s opozicí ukončil. Zmrazení jednání může podle agentur souviset s úterním rozhodnutím venezuelského parlamentu, v němž má většinu opoziční koalice. Poslanci v úterý vyzvali vládu, aby prošetřila kauzu dvou synovců první dámy Cilie Floresové, kteří byli tento měsíc v USA soudem shledáni vinnými z obchodování z drogami.
Parlament ve Venezuele schválil zřízení "politického soudu," který má posoudit činy prezidenta země Nicoláse Madura. Hlava státu podle opozice porušuje ústavu i demokratické principy státu. Jakýkoli postup parlamentu, v němž má většinu koalice opoziční socialistické vládě, ale může zablokovat nejvyšší soud, který je nakloněný Madurovi. Venezuelu v poslední době sužují obrovské ekonomické problémy a enormní inflace.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro nečekaně ve Vatikánu navštívil papeže Františka. Ten ho vybídl k upřímnému dialogu s opozicí a uklidnění situace v krizí zmítané zemi. Ve stejný den se s velvyslancem Svatého stolce setkali i představitelé opozice. Ti se obávají, že Maduro jen získává čas a oddaluje konání odvolávacího referenda. Ve Venezuele mezitím pokračují pouliční protesty a demonstrace.
Venezuelské nemocnice chátrají, ale plní se pacienty. Lékařům chybí léky, přístroje, personál i potraviny pro nemocné. Objevují se nemoci, které měly být vymýcené už před desítkami let, a zdravotníci řeší situace, na které už dávno nebyli zvyklí. V psychiatrických léčebnách bojují duševně nemocní lidé se svými démony bez medikace, a povolání lékaře se proto ve Venezuele stalo nebezpečnou záležitostí.
