Většina z potenciálních zaměstnanců žije na Ostravsku, Sokolovsku, Chomutovsku či Mostecku. Bohužel tito lidé nemají zájem se stěhovat za prací, uvádí Asociace exportérů.
Ani při nedostatku zaměstnanců nedokáže řada firem nabídnout částečné úvazky, které jsou mezi zájemci velmi žádané. Podle personalistů jsou nepružné, podle zástupců firem k tomu mají objektivní důvody.
Tuzemským průmyslovým firmám chybí 140 000 zaměstnanců kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Lidé registrovaní na úřadech práce už podle šéfa Svazu průmyslu buď pracovat nechtějí, nebo nemohou. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka.
Ti, kdo nepracují, by měli platit za používání "sociální infrastruktury", včetně zdravotní péče. Je o tom přesvědčena vicepremiérka ruské vlády Olga Goloděcová, podle níž už ministerstvo práce připravuje potřebný zákon. Pozorovatelé ale varují, že pokus, jak ušetřit peníze, může v důsledku přijít stát mnohem dráž.
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.
V neděli se v části země Bosny a Hercegoviny – Republice srbské – koná referendum o státním svátku. Pro mnohé je to test k uspořádání hlasování o nezávislosti. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik referendum uspořádal i přes to, že Ústavní soud ho zakázal. Sarajevo sužuje řada výrazných hospodářských potíží a politická paralýza brzdí potřebné reformy a změny.
Nejvíce lidé v minulých dnech na internetu v souvislosti s blížícími se volbami komentovali ČSSD a její hejtmany Jiřího Zimolu a Michala Haška. Hodně se také mluvilo o ANO a o SPD Tomia Okamury. Vyplývá to z analýzy obsahu českého internetu agentury Yeseter. Nejdiskutovanějším předvolebním tématem se stala migrace, dále práce a bezpečnost.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají překvapivě Těchařovice na Příbramsku, teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska či Mostecka. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 120 obcí.
V zapadlém koutě Česka, uprostřed kraje chmelu, sužuje místní vysoká nezaměstnanost. Ve vesnici Liběšice jsou mnozí odkázáni na pomoc církve a potravinovou banku. Patnáct let tu slouží farář Vilém Marek Štěpán. Opravil okolní kostely a mše celebruje i v chrámech s vytřískanými okny. Otec Vilém, jak se mu tady říká, na faru třikrát týdně sváží děti z vedlejších vesnic. I proto je kostel, který letos projde rekonstrukcí, přirozeným středobodem života v obci. Přečtěte si reportáž z místa, jež je jen hodinu vzdálené od Prahy. Přesto snad nemůže být odlišnější.
Firmy čím dál více bojují s nedostatkem zaměstnanců. Vedle zvyšování mezd proto vymýšlejí i další benefity, píše zpravodajská agentura Bloomberg v textu o pracovním trhu ve střední a východní Evropě. Řada zemí regionu se potýká s tím, že se miliony jejich občanů přesunuly za lépe placenou prací do starých zemí Evropské unie.
Ke konci srpna evidovaly úřady práce 388 474 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných klesl na 5,3 procenta.
Nezaměstnaní, kteří budou ochotni vykonávat veřejně prospěšné práce, by měli dostávat vyšší příspěvky na živobytí než ti, kteří pracovat nechtějí. Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi schválila ve středu sněmovna.
V chudé oblasti kolem města Pasewalk získala AfD skoro 29 procent hlasů a porazila nejen CDU, ale i vítěze zemských voleb, sociální demokracii.
Míra nezaměstnanosti na Slovensku klesla na 9,44 procenta, přesto zůstává vyšší než je průměr EU. K poklesu podle odborníků přispěl růst ekonomiky, státní dotační programy a také změna metodiky. Premiér Robert Fico tento týden řekl, že kabinet zpřísní podmínky pro evidenci lidí na úřadech práce, protože část nezaměstnaných podle něj odmítá nabídky k práci.
Nezaměstnanost lidí ve věku 20 až 24 let nejvíce trápí státy jižní Evropy, jako je Itálie a Řecko. Může za to kombinace ekonomické krize a nepružného pracovního trhu. Nejlépe jsou na tom naopak vyspělé ekonomiky Nizozemska a Lucemburska. Poměrně dobře je na tom i Česko.
Příliv migrantů může podle německé vlády znamenat pro zemi zvýšení nezaměstnanosti. Podle listu Bild počet nezaměstnaných napřesrok stoupne o zhruba 110 000 na 2,86 milionu, do roku 2020 by se pak měl vyšplhat až na 3,1 milionu.
Nejrozšířenějším benefitem zůstávají stravenky, stále více firem ale zaměstnancům nabízí také flexibilní pracovní dobu či možnost zkráceného úvazku. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos pro společnost Sodexo Benefity.
Ke konci července evidovaly úřady práce 392 667 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob v červenci dosahoval 5,4 procenta, zatímco před rokem 6,3 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době v průměru tři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo pět.
Až pět tisíc ukrajinských dělníků ročně by mohlo posílit český trh práce. Počítá s tím rozhodnutí vlády, která chce urychlit vízové řízení pro méně a středně kvalifikované pracovníky z této východoevropské země. Z opatření mají radost hlavně zástupci strojírenského průmyslu, kterým se dlouhodobě nedaří najít kvalifikované techniky na českém trhu práce. Naopak proti se staví odbory.
Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.
