Další díl cestovatelského seriálu Aktuálně.cz napsal cestovatel a sportovec Martin Úbl. "Každý rok jezdíme na měsíc do hor. Hledáme místa, kam cestovky zatím nejezdí a kam moderní civilizace se všemi svými klady i zápory zatím nedorazila. Letos jsme se rozhodli pokořit trek ke třetí nejvyšší hoře světa Kančendženze na hranicích Nepálu a Indie, která stoupá do výšky 8588 metrů nad mořem."
Nehoda autobusu v Nepálu si v sobotu podle agentury Reuters vyžádala nejméně 31 mrtvých, dalších 16 lidí utrpělo zranění. Agentura AP hovoří o 28 obětech na životech. Příčina zatím není známá a vyšetřuje ji policie. První bilance hovořila o 14 mrtvých a 15 zraněných. Nehoda se stala asi 80 kilometrů východně od nepálské metropole Káthmándú. Autobus sjel z dálnice do řeky Trišuli, která je známá svými rychlými proudy. Z řeky je vidět jen část havarovaného vozidla. Zatím není jasné, kolik lidí v autobusu cestovalo. Záchranné práce pokračují. "Vyprostili jsme 31 těl a hledáme další," řekl Reuters představitel místních úřadů Ram Mani Mišra s tím, že záchranáři pravděpodobně další živé nenajdou.
Před osmi lety dostala kvůli ekonomické krizi výpověď z práce pro nadbytečnost. Kancelář a pevný domov vyměnila za krosnu a destinace po celém světě. Alexandra Kroppová od té doby navštívila zhruba 58 zemí, zažila zemětřesení i setkání s dalajlamou. Jako dobrovolnice působila v Indii či Indonésii. „Protože cestuji sama, mám skoro všude dveře otevřené. Lidé z odlehlých koutů planety mnohdy nechápou, že je žena sama, a tak jsou velice ochotní, nápomocní a přátelští. Nebo soucitní, kdo ví,“ říká se svým typickým úsměvem.
Povodně v Indii zcela ochromily finanční metropoli Bombaj. Voda, která v řadě ulic sahala lidem po pás, zastavila už v úterý veřejnou dopravu. Monzunové období trvá v jižní Asii od června do září a dochází při něm často k záplavám a sesuvům půdy. Letošní deště si v Indii, Nepálu a Bangladéši vyžádaly celkem přes 1500 obětí.
Lidé z celého světa se mohou podílet na vysázení lesa, který ponese jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kampaň, kterou vedou tři mladí vědci, si klade za cíl zasadit do Vánoc deset miliard stromů. Dohromady budou zabírat plochu větší, než je Česká republika. Podle organizátorů iniciativy "Trump Forest" pomůže nově vzniklý les zmírnit dopady klimatických změn a částečně vyváží Trumpovo rozhodnutí odstoupit od klimatické dohody.
Povodně zasáhly zejména sever Indie, jih Nepálu a sever Bangladéše. Nejhůře postiženy jsou přitom severoindické státy Bihár, Uttarpradéš, Bangla a Ásám, kde počet mrtvých vystoupal na 680. Většina z nich se utopila, další zavalily sesuvy půdy. Světový program pro výživu varoval, že 160milionový Bangladéš je ohrožen "ničivým hladomorem".
Celkem během záplav vyvolaných monzunovými dešti zemřelo v jižní Asii již nejméně 160 osob, napsala agentura AP. Miliony lidí v Indii, Nepálu a Bangladéši byly nuceny opustit své domovy.
Dva indičtí policisté, kteří loni v červnu prohlásili, že vystoupali na nejvyšší horu světa Mount Everest, přišli o práci. Jejich nadřízení totiž obdrželi výsledky šetření nepálských úřadů, podle kterých dvojice celý výstup nafingovala, a to včetně fotografií přímo z hory. Dinésh Ráthód a jeho manželka a zároveň kolegyně Tarákéshvárí přišli nejen o svá pracovní místa, ale také o možnost zdolávat další himálajské vrcholy v Nepálu. Tamní úřady jim totiž udělily desetiletý zákaz horolezectví.
Housenice čínská, známá jako himalájská viagra, je podle vědců i jejích sběračů v ohrožení. Na vině je změna klimatu a příliš intenzivní sběr, který živí početné množství obyvatel horských oblastí Nepálu. Kilo rostliny s afrodiziakálními účinky v syrovém stavu vyjde zhruba na 585 tisíc korun. Podle prodejce housenice jsou nejčastějšími zákazníky Číňané.
Pomoc nepálským dětem je moje celoživotní cesta, v současné době se staráme asi o 70 dětí. Důvody, proč končí v našem dětském domově jsou stejné jako v Česku, tvrdí Michaela Gautam, zakladatelka neziskové organizace Thao provozující dětský domov v Nepálu. Poprvé si prý v Nepálu připadala jako u babičky na chatě. Dodává, že naše představy o Nepálu jsou velmi zkreslené, ona prý nechce nabourávat zvyky a tradice místních, ale snaží se je propojit s těmi západními.
Na nejvyšší horu světa Mount Everest by měl letos v Nepálu vystoupat nejvyšší počet horolezců v celé její historii. Nepálská vláda vydala povolení 371 lidem a 136 dalších se na horu chystá z tibetské strany. Masový zájem o Mount Everest ale vyvolává řadu nových rizik. Zahraniční horolezci si kvůli vysokým cenám pořizují nedostatečné vybavení. Šerpové se zase vydávají do nebezpečných oblastí, aby si zajistili nové zakázky.
Na pokyn nepálských úřadů bylo v pondělí v přírodním parku Čitvan, jižně od nepálské metropole Káthmándú, spáleno přes 4000 trofejí upytlačených zvířat. Podle agentury AFP tím úřady chtěly odradit od nelegálního lovu volně žijících zvířat a obchodu s nimi. Na hranici skončily mimo jiné rohy ohrožených nosorožců, 350 nosorožčích kůží, 67 tygřích kůží a kůže z leopardů. Oheň zapálil ministr zahraničí Prakaš Šaran Mahat. Poslední obdobná událost se v Nepálu odehrála před 20 lety. Úřady rozhodly, že se nespálí 1100 kilogramů sloních klů. Odůvodnily to tím, že Nepál nemá spalovací pece, jež by dosáhly teploty vyšší než 900 stupňů Celsia, která je potřebná ke spálení slonoviny.
Na nejvyšší horu světa letos vystoupí nejvíce lidí v historii. Nepálská vláda vydala cizincům 371 povolenek k výstupu na Mount Everest, což je nejvyšší číslo od roku 1953. Velký počet lidí, kteří se o zdolání hory budou pokoušet, ale přináší problémy – dochází k dlouhým prodlevám při výstupu i sestupu a to ve vysokých nadmořských výškách ohrožuje zdraví horolezců.
Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou. Po dvou letech od zemětřesení je díky humanitární pomoci ze zahraničí situace na mnoha místech země lepší. V odlehlejších oblastech ale pořád tisíce lidí živoří v improvizovaných plechových chýších. Zničený zůstává velký počet památek.
Přesně dva roky uběhly od ničivého zemětřesení v Nepálu. Šlo o nejsilnější otřesy půdy v této malé asijské zemi pod Himálajem za posledních 80 let. Zahynulo při nich kolem 9000 lidí, miliony dalších přišly o střechu nad hlavou. Po dvou letech o zemětřesení je díky humanitární pomoci ze zahraničí situace na mnoha místech země lepší. V odlehlejších oblastech ale pořád tisíce lidí živoří v improvizovaných plechových chýších. Zničený zůstává velký počet památek. Do Nepálu se ale pomalu vracejí zahraniční turisté a s nimi i potřebné peníze.
Ani rok a půl poté, co Nepálem otřáslo ničivé zemětřesení, do některých z odlehlých oblastí nedorazila vládní finanční pomoc. Místní etnika žijí v provizorních podmínkách daleko od měst a čekají na možnost postavit si nové domy nebo získat novou půdu na obdělávání. Domorodé obyvatele v odlehlých oblastech navíc čeká už druhá zima.
Na jedné straně je vidina chudého života v odlehlé vesnici v prostém domě s polem, které je třeba obdělávat. Na straně druhé celý svět, který nabízí spoustu možností. Mladí Nepálci volí druhou variantu a zapojují se do mohutného exodu za prací do zahraničí. Kolik jich každý rok odejde do Indie, se nedá dohledat. Nepálci žijící v dalších asijských zemích se počítají na miliony. Protože odcházejí zpravidla ti nevzdělaní a nejchudší, stávají se oběťmi obchodu s lidmi. Jsou ponižováni, týráni a čelí tomu, co nazýváme moderním otroctvím.
Oběti znásilnění či domácího násilí jsou v tradičních nepálských komunitách vyloučeny na okraj společnosti. Ženy a dívky proto útrapy mnohdy raději mlčky snášejí. Sirjana Karki to chce změnit. Už několik let provozuje domov, kde ženy v ohrožení naleznou nejen útočiště, jídlo, čisté oblečení, ale především naději na návrat do normálního života. Reportáž Aktuálně.cz z Nepálu.
Nejméně 33 lidí přišlo o život při havárii přeplněného autobusu v Nepálu. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Vozidlo sjelo z horské silnice a převrátilo se ve svahu dlouhém 150 metrů. Podle nepálského ministerstva vnitra přepravil zraněné osoby záchranářský vrtulník do dvou nemocnic v metropoli Káthmándú. Kusy rozbité kabiny byly podle agentury AP rozesety po svahu spolu se zavazadly a mrtvými těly.
Desítky mrtvých si už vyžádaly v Nepálu a Indii záplavy a sesuvy půdy vyvolané monzunovými dešti. V Nepálu přišlo za poslední tři dny o život už 68 lidí a dalších 15 je pohřešováno. Sousední Indie registruje 15 obětí. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace místních úřadů. Záchranné týmy složené z vojáků a policistů pomáhají z gumových člunů i vrtulníků evakuovat množství ohrožených lidí z korun stromů a ze střech zatopených domů, sdělil nepálský mluvčí ministerstva vnitra. Valící se vodní masa páchá na mnoha místech země velké škody. V Nepálu přitom teprve před rokem zemřelo přes 9000 lidí při ničivém zemětřesení.
