Rozbor dochovaného léku, který užíval Antonín Dvořák, potvrdil, že hudební skladatel před svou smrtí trpěl mimo jiné zánětem močových cest. Analýzu pro Muzeum Antonína Dvořáka provedl Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Karenční doba byla zrušena loni v červenci. Hospodářská komora tehdy varovala, že se firmám za proplácení prvních třech dnů nemoci výrazně zvýší náklady. Dnes mluví o 4,9 miliardy korun, které po pandemii firmám zvlášť chybí. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí si pochvaluje, jak lidem finančně pomohlo.
Zjistit, jakou nemocí člověk trpí či kde najde nejbližší ordinaci, by nyní mělo být snadnější. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo Národní zdravotnický informační portál, kde lidé najdou experty ověřené popisy onemocnění, jejich léčbu i prevenci. Hodlá tím zlepšit zdravotní gramotnost a bojovat s nepřesnými a falešnými informacemi ze světa zdraví.
Bojím se cirkusu, co může nastat na podzim. Lidi bych dělil na nemocné a pozitivní. To je základní nedorozumění. Můžu totiž být na leccos pozitivní, ale nemusím být nemocný, říká senátor a onkolog Jan Žaloudík. Žádný virus netuší, jak máme rozdělené kraje a okresy. Lidé jsou buď rouškofilové, nebo rouškofobové. Já jsem rouškofob. Rouška je čtvrtá plena mozková, má i psychosociální funkci, míní.
Biohacking je směr, kterým člověk kontroluje vlastní zdraví. Život si podle něj může zlepšit třeba meditací, otužováním, vědomým sněním i změnou prostředí. Metodou se zabývá Veronika Allister, autorka knihy Hoř pomalu a spoluzakladatelka projektu Code of Life. „Něco podobného dnešnímu zdravotnictví chybí. Jde o to, převzít zodpovědnost za svoje zdraví,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Koronavirus jsem chytila v březnu. Od té doby mám vážné dýchací, kardiovaskulární a neurologické potíže. Pořád mám horečku. Není to tak, že bych umírala. Zažít to ale také nechcete," popsala na Twitteru svou zkušenost s nemocí covid-19 americká novinářka a spisovatelka Danielle Oliverová. Pacientů, kteří mají podobné dlouhodobé zážitky, jsou podle lékařů stovky tisíc.
Fotbalisté padají zničehonic na trávník, cyklisté se sesouvají ze sedla. Náhlé selhání srdce už stálo život nejednoho sportovce. V Česku proto začínají vznikat takzvaná centra sportovní kardiologie, která by měla zbytečným úmrtím vrcholových sportovců zabránit. Stejně tak ale mají omezit i případy, kdy lékaři zničí sportovní kariéru těm, kteří by mohli i nadále bojovat o medaile.
Fakultní nemocnice v Motole se brání kritice za to, že odmítla malému Oliverovi podat lék Zolgensma. Podle jejích představitelů chlapcovým rodičům závazně nesdělila, že mu lék podá. Látka by navíc stav zanedlouho dvouletého Olivera mohla ještě zhoršit. Rodiče chlapce trpícího spinální svalovou atrofií předtím jednání nemocnice označili za podraz.
Místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek je kvůli zdravotním potížím v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Informoval o tom v pondělí server Seznam Zprávy. Faltýnek webu řekl, že se mu udělalo v neděli špatně a nyní v nemocnici podstupuje některá vyšetření.
Vážná hudba nemusí být jen balzám pro duši, ale stejně tak může prospívat i fyzickému zdraví. Kanadští vědci totiž zjistili, že pravidelný poslech Mozartovy sonáty D-dur pro dva klavíry může u lidí trpících epilepsií významně snížit četnost záchvatů.
Absolutní vítěz soutěže Czech Press Photo 2019 Lukáš Bíba je jedním ze špičkových českých fotoreportérů, kteří se věnují dokumentování koronavirové krize v Česku. Společně s dvanácti kolegy nyní vystavuje snímky na toto téma na Staroměstské radnici v Praze. Ve fotogalerii přinášíme exkluzivní výběr z jeho práce.
Jak silně udeřila pandemie koronaviru na jednotlivé státy světa? Vědci mají osvědčenou metodu srovnávající počet lidí, kteří zemřeli v prvních měsících roku 2020, kdy se virus šířil, s průměrným počtem mrtvých za stejné období v předcházejících letech. Rozdíl mezi těmito údaji pak ukazuje, jak smrtící pandemie v daných státech byla.
Chtěla jsem zhubnout kilo, dvě, abych se taky dostala do modelingu. Nechtěla jsem si připustit, že jsem nemocná, nejmíň jsem měla 40 kilo, říká Sára Báchorová, autorka knihy An(n)a, v níž popisuje boj s poruchou příjmu potravy. Špinila jsem talíře, aby to vypadalo, že jsem něco jedla, přidávala jsem na sociální sítě příspěvky s jídlem. Nejedla jsem i pět dní v kuse a sportovala, dodává.
Díky zavřeným školám a karanténním opatřením byly děti méně nemocné, řekl přednosta pediatrické kliniky motolské nemocnice Jan Lebl na debatě odborníků na Univerzitě Karlově o následcích koronavirové epidemie. Geriatr Zdeněk Kalvach zase varoval před izolací starších lidí jen kvůli věku. Nejistota a odloučení podle něj může mít vážné dopady na jejich zdraví.
Vyšetřování střelby v čekárně ostravské fakultní nemocnice, kterou nepřežilo sedm lidí a dva byli zranění, nepotvrdilo, že by byl střelec fyzicky nemocný. Policie nyní čeká na posudek z psychiatrie, zda měl pachatel, který se nakonec také zastřelil, duševní poruchu. Vyšetřování skočí pravděpodobně v červnu, řekl dozorující státní zástupce David Bartoš.
Stejně jako koronavirus se světem šíří i množství falešných medicín a pseudoléků, které mají údajně léčit, nebo alespoň ochránit před nákazou. Světová zdravotnická organizace před některými dokonce varuje.
Lidé, kteří se v zaměstnání nakazili novým koronavirem a onemocněli, by mohli získat za určitých podmínek odškodné. Choroba covid-19 se dá uznat za nemoc z povolání, sdělila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Náhradu vyplácejí zaměstnavatelé ze svého pojištění.
Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Jenže to byla jiná nemoc i jiný svět. Na snímcích to vypadá občas podobně jako dnes: roušky, plné nemocnice, zavřené školy a divadla. Jenže tehdy to bylo mnohem horší. Končila světová válka, mnohde panoval hlad, neexistovala antibiotika, a úmrtnost byla velmi vysoká. Unikátní snímky dovolují nahlédnout do ulic a nemocnic v letech 1918-1920
Koronavirem onemocněly tisíce Čechů. Mezi nimi jsou i lidé, kteří se nakazili v zaměstnání. Jde z pohledu práva o nemoc z povolání nebo pracovní úraz? Na to jsme se zeptali advokátky KPMG Legal Romany Szuťányi.
U Olivera je potřeba vyzkoušet něco nového. Ztráta motoneuronů je velká a bylo by dobré, aby dostal genovou léčbu, říká Václav Hradilek, předseda spolku SMÁci pro pacienty se svalovou atrofií. Oliverovi rodiče potřebují sehnat 60 milionů korun na lék, který může být podán jen do dvou let věku. Pro začátek by stačilo, kdyby nemuseli platit mnohamilionovou daň. Solidarita lidí mě dojímá, dodává.
