Reportérka německé televizní stanice RTL Susanna Ohlenová v posledních dnech informovala o tom, jak pomáhá v oblastech zasažených povodní. Ve čtvrtek ji ale náhodný přihlížející natočil, jak si jen v bahně špiní obličej a oblečení. Ukázalo se, že reportérka svou údajnou pomoc v ten den jen předstírala a zašpinila se, aby vypadala autenticky. Za její počínání jí televizní stanice dala výpověď.
Německé lékárny přestaly vystavovat certifikáty o očkování proti covidu-19. Německý list Handelsblatt totiž objevil bezpečnostní mezeru na serveru Německého svazu lékáren. Svaz ve čtvrtek oznámil, že od středy lékárny v celém Německu po dohodě s ministerstvem zdravotnictví přestaly potvrzení vydávat.
Berlínská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen, která bojuje za dostupnější bydlení v německé metropoli, přišla s poměrně radikálním návrhem, jak bytovou krizi řešit. Chce vyvlastnit majitele největších soukromých realitních společností, pod které v Berlíně spadá více než 240 tisíc bytů. Iniciativa hodlá o vyvlastnění nemovitostí uspořádat referendum, pro které už sehnala dostatek podpisů.
Spojené státy a Německo se dohodly na dokončení kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 pro přepravu ruského zemního plynu do Evropy bez uvalení dalších amerických sankcí. Ty budou aktuální pouze v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. Oznámila to ve středu náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová.
Naděje na nalezení přeživších po ničivých povodních na západě Německa z minulého týdne pohasínají. Německým médiím to řekla viceprezidentka úřadu pro technickou pomoc THW Sabine Lacknerová. Spolková vláda ve středu schválila okamžitou pomoc zasaženým oblastem ve výši 200 milionů eur (5,1 miliardy korun).
V souvislosti se záplavami v Německu, Nizozemsku a Belgii by se do střední a východní Evropy mohly dostat zaplavené ojetiny, kterých se majitelé budou chtít zbavit. Upozorňuje na to síť bazarů AAA Auto.
V Berlíně se návštěvníkům toto úterý otevřelo Humboldtovo fórum. Centrum pro kulturu, umění a vědu funguje v nové budově, která za několik uplynulých let vyrostla na místě někdejšího sídla pruských králů a německých císařů. Navrhl ji italský architekt Franco Stella. Fasáda představuje repliku vnější podoby původního panovnického zámku.
Když Německo prohrálo v roce 1918 první světovou válku, potrestali ho vítězové přísnými mírovými dohodami. Poražená říše musela mimo jiné postoupit tehdejšímu Československu nárok na část svého území. Praha tak dostala do pronájmu dva přístavy v Hamburku. Nájemní smlouva ale brzy vyprší a Němci mají s pozemky vlastní plány. Řešením by mělo být obě území vyměnit za jiné - podle české strany lepší.
Prestižní německou Cenu Georga Büchnera obdržel rakouský spisovatel Clemens Johann Setz. V Darmstadtu to oznámila Německá akademie pro jazyk a literaturu. Osmatřicetiletý rodák ze Štýrského Hradce se soškou převezme šek na 50 tisíc eur, což je v přepočtu asi 1,4 milionu korun, informuje agentura DPA.
Kandidát konzervativní CDU na kancléře Armin Laschet se omluvil za svůj "nevhodný" smích, kterému propadl na místě tragických záplav v západním Německu. Premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a možného nástupce Angely Merkelové zachytily kamery, jak se směje v pozadí za prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, který právě mluvil s médii v Erfstadtu, jedné z nejhůře postižených oblastí.
Situace v Německu, které v uplynulých dnech postihly ničivé záplavy, se uklidňuje. Bavorské město Pasov se patrně vyhne rozsáhlejší povodni, zlepšení hlásí také Sasko, které částečně zprovoznilo železniční trať mezi Drážďany a Prahou. Na západě země, kde nejničivější povodeň za poslední desetiletí připravila o život nejméně 165 lidí, pokračují vyprošťovací práce.
Německá kancléřka Angela Merkelová při dnešní návštěvě okresu Ahrweiler v Porýní-Falci, který je nejvíce postižený nynějšími ničivými záplavami, dala najevo zděšení nad surrealistickým "strašidelným obrazem" zkázy. Podle agentury DPA prohlásila, že "němčina sotva zná slova pro způsobenou devastaci", a slíbila, že Německo se více zasadí o ochranu klimatu.
Každý Berlíňan, který by přestal používat své auto, by si ročně přišel na 1100 eur (přes 28 tisíc korun). S ambiciózním plánem, jak ulevit životnímu prostředí, přišla v červnu německá iniciativa Changing Cities, která bojuje za udržitelnou dopravu. Deník Die Zeit uvedl, že organizace navrhuje finanční bonus asi o 200 euro vyšší, než na kolik vyjde v Berlíně roční jízdenka veřejnou dopravou.
Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman převzal v sobotu v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu Evropskou cenu Karla IV. Jde o nejvyšší vyznamenání sudetských Němců. Podle Hermana je ocenění podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a boření vzájemných předsudků.
Povodně v Německu si vyžádaly už přes 140 lidských životů a v Belgii zemřelo přes dvacet lidí. Na Evropu 21. století s rozvinutým systémem varování před blížícími se živelními katastrofami je to mimořádně vysoké číslo. Řada expertů proto začíná poukazovat na to, že právě tento systém nyní selhal.
Západní Evropu zasáhly v tomto týdnu silné bouřky. Nejhůře je na tom Německo, kde si extrémní záplavy vyžádaly už 156 lidských životů a další stovky osob se stále pohřešují. Celkově už záplavy připravily o život přes 180 lidí. Německo a také Belgie, Švýcarsko a Nizozemsko hlásí i velké škody na majetku. Podívejte se na fotografie.
Všechny komentáře nasvědčují tomu, že tu dosud něco takového nebylo. Je to katastrofa nebývalých rozměrů, každou chvíli stoupá počet obětí, lidé byli překvapeni pohromou doslova ve svých postelích, říká generální konzulka České republiky v Mnichově Kristina Larischová. Německo zasáhly ničivé povodně. 200 tisíc lidí je bez proudu, došlo i k enormním škodám na majetku, dodává.
Vesnici Schuld na západě Německa zničily záplavy. Záběry z dronu ukazují úplnou zkázu, kterou způsobily dlouho trvající deště. V Schuldu voda odnesla šest domů a další desítky objektů mají narušenou statiku a hrozí jim zřícení.
Kvůli vytrvalému dešti a záplavám v západních částech Německa zemřelo už 156 lidí. Jde tak o jednu z nejtragičtějších přírodních katastrof v Evropě za poslední čtvrtstoletí. Nejvíce postiženou spolkovou zemí je Porýní-Falc. Celkově se počet obětí ničivých záplav na západě Evropy vyšplhal nad 180.
