Ruští vojáci si "na koleně" zhotovili podivný kovový krunýř pro tank T-72. Ukrajinci si ho překřtili na "želví" tank a jen asi den poté, kdy vyjel na frontovou linii v okolí Krasnohorivky, západně od Doněcku, ho vypátrala jednotka s dronem.
Americký veterán bojující za Ukrajinu popsal pro server Business Insider, jak nyní vypadají frontové boje s ruskými agresory. Podle Jonathana Poquettea jeho spolubojovníci teď nepožadují naléhavě dražší vybavení, jako jsou například tanky, ale zoufale potřebují dělostřelectvo a munici.
"Spojené státy a svobodný svět nenechají Ukrajinu padnout a nadále ji budou v obraně před ruskou invazí podporovat," prohlásil na americké letecké základně Ramstein v Německu na úvod jednání o další zbrojní podpoře Kyjeva americký ministr obrany Lloyd Austin.
Po drtivém volebním vítězství prezidenta Vladimira Putina čekají Rusko větší represe, uvedla v pondělí šéfka britského think-tanku Chatham House Natalie Sabanadzeová. Podle ní stávající šéf Kremlu nastolí režim inspirovaný praxí stalinismu. “Chtěl se předvést tím, že za ním občané stojí. Ale všichni vědí, že to není skutečné,” tvrdí.
Ruské prezidentské volby vyhrál stávající prezident Vladimir Putin, který po sečtení všech hlasů údajně získal 87,28 procent. Přestože nikoho výsledek víkendového hlasování nepřekvapil, obyvatelé Kyjeva se obávají toho, že povede k zesílení agrese okupantů na ukrajinském území. Napovídá tomu i Putinův výrok o zřízení "nárazníkové zóny" v Charkovské oblasti.
Rusové se na bojišti jednoznačně zlepšili, tvrdí západní znalci. Díky lepšímu průzkumu a přesnějším zásahům ničí nejvzácnější vojenskou techniku, kterou Ukrajinci mají. Velmi jim v tom pomáhá i fakt, že bránící se zemi dochází munice a zásoby.
Letecký svět vyděsilo další selhání stroje společnosti Boeing. V pondělí se desítky lidí zranily poté, co let LA 800 společnosti Latam Airways ze Sydney do Aucklandu zaznamenal velký a náhlý pokles výšky. "Kdo nebyl připoután, ocitl se náhle na stropě Boeingu 787-9 Dreamliner," popisují svědci.
Před ruskými prezidentskými volbami, které Putinovi jistě přinesou další šestiletý mandát, promluvili reportéři Reuters s několika mladými Rusy o vůdci země i jejich pohledu na budoucnost. Přestože jde o skupinu lidí, kteří žijí na odlišných místech, mají různá zaměstnání i názory, jedno je spojuje. Nikdo z nich nepamatuje dobu, kdy by v čele Ruska nestál Vladimir Putin.
Ukrajinští vojáci nedaleko Bachmut upozorňují na blížící se krizový moment. Nedostatek munice i podpory ze strany západních spojenců zcela znemožňuje zahájit protiofenzivu a armáda se tak může proti útokům ruského agresora pouze pasivně bránit. Nedávno se Ukrajinci navíc museli stáhnout ze dvou dalších vesnic nedaleko Avdijivky, kterou invazní vojska dobyla v únoru.
Rusové po dobytí Avdijivky stále tlačí na ukrajinskou obranu, aby ovládli celou východní Doněckou oblast. Vojáci 60. samostatné mechanizované brigády museli odrazit tři rozsáhlé vlny útoků poblíž Lymanu. Rusové proti nim vyrazili nejen ve velkých obrněncích, ale i v ultralehkých automobilech, které Ukrajinci posměšně nazývají čínskými „golfovými vozíky.“
Ukrajina možná nebude až do roku 2025 schopná zahájit novou protiofenzivu proti Rusku. Tvrdí to šéf britských ozbrojených sil Tony Radakin, podle kterého bude další protiofenziva s největší pravděpodobností zahájena příští rok. Důvodem je to, že ukrajinskou armádou nyní, dva roky po zahájení invaze, stále intenzivně zaměstnává boj s ruskými ofenzivními silami.
Ukrajina může brzy čelit kritickému nedostatku dělostřelecké munice potřebné k obraně proti ruským útokům. Navzdory tomu vojáci bojující proti okupantům tvrdí, že naději na vítězství jim situace nevzala. "Dřív nebo později si vezmeme území zpět," říká šéf dělostřelců z 43. brigády.
Mezitím, co válka na Ukrajině vstoupila do třetího roku, pěchota 59. brigády ukrajinských sil čelí mnoha problémům. K tomu, aby mohla vzdorovat okupantům, jí chybí lidské síly i munice. Situaci vojákům komplikuje i nepříznivé počasí a ruské drony, píše agentura Reuters.
Záznam, který na sítích zveřejnila ukrajinská 79. letecká útočná brigáda, ukázal zásah vojáka, který zmařil ruský útok zničením tří obrněných vozidel a tanku v jediném střetu. "Rusové podnikli další pokus o prolomení obranných formací výsadkářů. K útoku použili pět bojových vozidel spolu s pěchotou," uvedla k záběru armáda. Ukrajinci útok i díky husarskému kousku vojáka odrazili.
Ukrajinci měsíčně přijdou o zhruba 10 tisíc dronů. Zařízení využívají k průzkumu i útokům zejména na frontové linii, například u města Avdijivka v Doněcké oblasti, kde ruské a ukrajinské jednotky pokračují v intenzivních bojích. Zařízení mohou armádu vyjít draho. Aby napadená země ušetřila, vyrábí vojáci součástky pro průzkumná i bojová zařízení na 3D tiskárnách.
Ruská armáda se v úterý pochlubila, že jí s agresí na Ukrajině pomáhá nejmodernější radar 1K148 Jastreb-AV. Ten dokáže vysledovat pozici dělostřeleckých systémů protivníka, tedy například i amerického salvového raketometu HIMARS, který využívá bránící se země. Po několika hodinách na bojišti ale museli ruští okupanti svůj radarový systém odepsat.
Všichni soustředěně sledovali cíle. Nikdo nekouřil ani se nevěnoval jiné činnosti. "V půl osmé ráno jsem spatřil raketu. Za čtyři sekundy byla sestřelena," říká jeden z vojáků protivzdušné obrany "Oper", který od ukrajinského vrchního velitele získal medaili za sestřelení raket a dronů mířících na hlavní město Ukrajiny.
Šachistovi Janu-Krzysztofu Dudovi hrozilo, že kontumačně prohraje partii na mistrovství světa, přesto se polský velmistr rozhodl pro gesto, kterým dal najevo nesouhlas s postojem svého soupeře. Tím byl Rus Denis Chismatullin, který podporuje agresi své země na Ukrajinu a jezdí se fotit s vojáky na frontu do okupované Ukrajiny.
Rusové podle ukrajinských vojáků změnili bojovou taktiku. K vyhledávání nepřátel začali používat drony s nočním viděním a termokamerou. Mohou tak nově útočit na armádu okupované země i v noci. Tmu přitom dosud, díky své technologické převaze, využívali hlavně Ukrajinci. "Šance na přežití potom, co vás odhalí, jsou velmi malé," říkají vojáci z fronty.
Po roční pauze se v ruské televizi vysílá pořad Přímá linka, ve kterém na otázky novinářů i obyčejných Rusů odpovídá prezident Vladimir Putin. Levada Center, na místní poměry nezávislá organizace pro průzkum veřejného mínění, se jich předtím zeptala, na co by se hlavy státu rádi zeptali. Jedno téma, které není pro Putina příjemné, převažuje.
