Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat. Tak by šlo nazvat laboratorní výzkum, který v Národním ústavu duševního zdraví vede sexuoložka Kateřina Klapilová. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá na otázky nadčasové, jako co muže a ženy vzájemně přitahuje nebo co všechno lze považovat za nevěru, ale i ryze současné typu, jak může do partnerských vztahů zasahovat sledování porna.
Vědomí je hřiště, kde testujeme chování, je to mapa reality. Mohla by ho mít i neživá hmota. Nevíme, co spojuje mysl a tělo. Možností je mnoho. Neznáme podstatu vědomí, nevíme, jestli je nehmotné, ale můžeme ho změnit. Vědomí je univerzální vlastností zpracování informací. Hon za podstatou vědomí je jediná věc, co má smysl, říká Jiří Horáček, profesor psychiatrie a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví. Dodává, že vědomí bezpochyby generuje mozek, naše mysl si z reality vybírá jen to, co potřebuje, nevidím pohyb molekul ve vodě, ale vidím vlnu.
Až 60 procent populace trpí problémy se spánkem, každý třetí pak u sebe pozoruje příznaky nespavosti. Poruchy spánku se mohou vyskytnout v každém věku a již dávno neplatí, že trápí pouze starší jedince. Kdy je však na čase zpozornět a zvážit návštěvu lékaře? V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom hovoří lékařka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví.
Michal Pitoňák se již více než osm let věnuje výzkumu lidí s odlišnou sexualitou a jejich duševního stavu. Je autorem několika studií, výzkumným pracovníkem v Národním ústavu duševního zdraví a zakladatelem odborné společnosti Queer Geography. Hned na začátku rozhovoru se vymezuje proti pojmu homosexuálové. "Je to terminologie ze 20. století, pořád je stigmatizující, a navíc to není ani přesné. Bavíme se o neheterosexuálech, kam patří lidé různých sexualit, včetně bisexuálů nebo pansexuálů. Od používání pojmu homosexuálové se již ustupuje," vysvětluje Pitoňák.
Kauza Andreje Babiše mladšího byla nepříjemná, jestli chce někdo vědět, jak na tom syn premiéra je ve vztahu ke své kauze a kauze svého otce, má se požádat o soudní znalecký posudek, ale to není nikdo schopen, protože je v zahraničí. Jakákoliv medializace a politické zneužití psychiatrického případu poškozuje pacienta i všechny ostatní pacienty. Vždy psychiatrii staví do špatného světla, říká Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Že manžel Dity Protopopové dělal opatrovníka syna premiéra, se prý dozvěděl až z médií.
To, že člověk trpí duševní poruchou, nic neznamená, zkoumá se příčetnost. Schizofrenie není omezena věkem. U trestního řízení jsem se setkal s mnohými simulacemi duševních poruch, lékaři mají tendenci pacienty omlouvat, ale omluven z trestního řízení je ten, kdo nechápe jeho smysl, to se může týkat schizofrenika v akutní fázi. Nejčastější projevy schizofrenie jsou bludy a halucinace, naši pacienti si často myslí, že byli uneseni, říká Jiří Švarc, psychiatr a primář Psychiatrické nemocnice Bohnice. Podle něj je neetické natáčet duševně nemocné lidi skrytou kamerou.
Podle aktuálních předběžných údajů Českého statistického úřadu si loni vzalo život 1395 osob, v roce 2016 to bylo 1316 lidí.
Národní ústav duševního zdraví má speciální tým zaměřený na virtuální realitu v neurovědách. Jeho práce byla k vidění na festivalu Na hlavu, který ústav uspořádal koncem dubna v Praze. Virtuální realita může pomáhat například při léčbě fobií nebo tréninku paměti a orientace.
Podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu nevedl ústav v letech 2014 až 2016 správné a úplné účetnictví.
Podle nové studie Národního ústavu pro duševní zdraví nadměrná konzumace alkoholu zkracuje život o více než 20 let. "Z 90 375 osob hospitalizovaných pro problémy s alkoholem zemřelo více než 25 tisíc pacientů, z toho 83 procent bylo v ekonomicky aktivním věku, s výraznou převahou mužů, jichž bylo 80 procent," informovala vědkyně Blanka Nechanská. Nejčetnějšími příčinami úmrtí u lidí zahrnutých do studie bylo alkoholické onemocnění jater, chronická ischemická choroba srdeční, nehody nebo sebevražda.
Lékař a vědec Filip Španiel z pražského Národního ústavu duševního zdraví před čtyřmi lety přišel s nápadem, že by zhoršování stavu lidí s vážnými duševními nemocemi mohl hlídat "chytrý náramek", který monitoruje denní rytmus pacienta a kvalitu spánku. Autoři si teď nechávají v Německu sepsat evropský patent na technologii, pro psychiatrickou praxi ojedinělou. Takzvanými afektivními poruchami v Evropě trpí kolem 33 milionů lidí. Firma nyní jedná se zdravotními pojišťovnami, které by byly ochotné technologii podpořit.
Žena, která ve čtvrtek smrtelně pobodala zákaznici v Tesku na Smíchově, byla opakovaně agresivní i k pacientům třiadvacátého pavilonu Psychiatrické nemocnice Bohnice. Z něj utekla jen několik hodin před svým plánovaným propuštěním, když předtím opakovaně vyhrožovala některým pacientkám, že si je najde a zabije je. Nyní ji policie obvinila ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy.
Průzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví odhalil, že čtvrtina studentů zdravotních škol vnímá duševně nemocné jako agresivní, 42 procent je považuje za spíše nebezpečné. Jen každý sedmý student zvažuje práci v psychiatrické léčebně. Po absolvování programu Mindset, který se skládal ze seminářů, které zahrnovaly setkání s člověkem s duševním onemocněním, souhlasilo o 21 procent více lidí s tím, že duševně nemocní jsou méně nebezpeční.
Droga MDAI, která bývá užívána jako náhrada taneční drogy extáze, je podle vědců daleko nebezpečnější, než se předpokládalo. Při podkožní aplikaci byla již při dávce 40 mg/kg u testovaných potkanů smrtelná. Příčinou úmrtí testovaných zvířat byl otok mozku a multiorgánové selhání, a to většinou již do hodiny od aplikace drogy. Oblíbená a podle uživatelů relativně bezpečná droga má při určitém podání fatální následky.
Vědci zjistili, že v Česku jsou schizofrenici hospitalizováni daleko častěji a na delší dobu než v jiných vyspělých zemích. Lidé navíc v nemocničních zařízeních často pobývají zbytečně. Podle vědců až u 70 procent pacientů lze zabránit zhoršení stavu, a tedy hospitalizaci. Pomoci by mohl systém, který vytvořili vědci z Národního ústavu duševního zdraví. Ten dává už dnes možnost, jak za využití telekomunikačních technologií a analýzy dat hospitalizace omezit. Český systém využívají například v Japonsku.
Na zvyšující se počet lidí trpících depresivními stavy reagují výrobci léčiv a potravinových doplňků tím, že na trh uvádějí uklidňující přípravky dostupné bez lékařského předpisu. Vsázejí na to, že lidé se nejdříve spíše diagnostikují sami, než aby rovnou vyhledali odbornou pomoc. Přírodní přípravky můžou fungovat v krátkodobě vypjatých situacích, ale pokud potíže přetrvávají, je namístě navštívit lékaře.
Advokáti Lukáše Nečesaného, který je obviněný z pokusu o vraždu kadeřnice, mají další důkaz, jenž má prokázat Nečesaného nevinu. Znalecký posudek, který nechal vypracovat soudce Krajského soudu v Hradci Králové, tvrdí, že kadeřnice si na napadení nemůže kvůli těžkým poraněním hlavy pamatovat. A není tak jisté, do jaké míry je její loňská výpověď, při níž označila Nečesaného za pachatele, relevantní. „To, že jedinec udává, že si na událost vzpomíná, ještě neznamená, že jde o skutečnost,“ tvrdí lékaři v posudku.
Pacienti, kteří se léčí v uzavřených psychiatrických klinikách nebo centrech pro léčbu závislostí, si mohou v nemocnici kdykoliv zapálit. Experti ale chtějí tuto výjimku zrušit. Svou žádost vysvětlují několika důvody: kromě toho, že kouření způsobuje rakovinu a stojí za větším počtem sebevražd psychicky nemocných lidí, mají podle nich cigarety na svědomí i to, že někteří schizofrenici končí na ulici. Ministerstvo zdravotnictví ale nesouhlasí, výjimku chce uzavřeným klinikám nechat.
Noc ze soboty na neděli bude o hodinu delší. Lidé si ve 03:00 středoevropského času posunou hodinky zpět na 02:00. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Podle energetiků se ale střídání letního a zimního času projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
Podle lékařů i právníků jde o populistický krok, který nikomu nepomůže. Naopak: psychicky narušení pacienti přestanou do ordinací chodit, aby se jejich jméno v databance neobjevilo.
