Hrad Bouzov patří státu, potvrdil odvolací soud. Jeho vydání žádal Německý řád. Zástupci Německého řádu se domáhali vrácení hradu i jeho mobiliáře s tím, že jde o jejich historický majetek. Řád německých rytířů jej získal na konci 17. století. V držení řádu zůstal hrad do října 1938, kdy ho nacisté zkonfiskovali a s dalším řádovým vlastnictvím předali do německé správy.
Historické objekty, které má ve správě Národní památkový ústav, čekají rozsáhlé opravy. Na obnovu pěti ohrožených památek půjde 504 milionů korun, z nichž 85 procent by měla uhradit Evropská unie. Opravy již byly zahájeny na zámku ve Slatiňanech a zahradě hradu Pernštejn. Dále se bude pracovat na zámku ve Vimperku, v kladrubském klášteře a obnova čeká také selský dvůr U Matoušů v Plzni. Dalších 400 milionů ze státní kasy pak poputuje do 54 drobnějších oprav jiných objektů. NPÚ připravuje další žádost o obnovu 9 dalších památek v příštím roce, které by vyšly na 1 miliardu a 350 milionů korun.
Průmyslové objekty jsou svědky období velkých vynálezů a rychlého hospodářského růstu. České země představovaly již od první poloviny 19. století v rámci monarchie průmyslové zázemí pro celé Rakousko-Uhersko. Mnohé tyto objekty šly v novodobé historii k zemi. Národní památkový ústav v Ostravě se pokusil v Norsku inspirovat, jak vdechnout technickým památkám nový život. Na počátku 20. století byl v Norsku při stavbě elektráren „zkrocen“ velký počet vodopádů. Vzdálené a sotva zalidněné vesnice se ze dne na den staly moderními průmyslovými obcemi a ze země se stal hlavní dodavatel hliníku, dřeva nebo třeba umělých hnojiv. Dnes Norové řadu objektů odvážně revitalizovali.
Soupiska národních kulturních památek se rozroste. Seznam stávajících 304 položek doplní 16 nových, z velké části moderních staveb z minulého století. Přibude například pražský palác Lucerna, ale i starší budovy, jako je třeba chátrající karlínská Invalidovna. O rozšíření seznamu památek, které tvoří významnou součást kulturního bohatství národa, bude v pondělí jednat vláda. Prohlédněte si, o která místa půjde.
Bezmála pět a půl milionu lidí v roce 2016 navštívilo české státní hrady a zámky. Podle Národního památkového ústavu je to nejvíce za posledních 25 let. S návštěvností rostou také výnosy, od počátku roku do konce října činily téměř 500 milionů korun. Nejvyšší návštěvnost tradičně zaznamenávají Český Krumlov a zámek Lednice nebo Hluboká a Karlštejn.
Tunel Blanka, archeologický park v Pavlově, modernizace železniční trati Tábor - Sudoměřice, stezka v oblacích v Dolní Moravě, rekonstrukce a dostavba městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích a rekonstrukce areálu Hospitalu v Kuksu, to jsou stavby roku 2016. Ze zahraničních staveb zvítězila modernizace rychlostní silnice ve Varšavě. Porota vybírala z 65 přihlášených projektů.
Poprvé od svého objevení byla ve středu otevřena veřejnosti rotunda sv. Václava, kterou před dvanácti lety v budově Matematicko-fyzikální fakulty objevila archeoložka Jarmila Číháková. Od té doby se vedení fakulty snažilo získat peníze na zpřístupnění románské památky lidem. Ve středu se tak podařilo díky penězům z Norských fondů a veřejné sbírky.
Památkáři chtějí památkově chráněný barokní areál otevřít veřejnosti i využít jako sídlo ústavu. O koupi komplexu neprojevil v nedávném tendru zájem žádný soukromý investor.
Pražská Invalidovna může zůstat v rukou státu. Zájem o ni totiž projevil Národní památkový ústav, který je připraven ji převzít a zpřístupnit veřejnosti. Veřejná aukce, vyhlášená na pondělí Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se i tak uskuteční. Minimální cena budovy je 637,7 milionu korun. Mělo by jít o nejvýznamnější prodej státního majetku v letošním roce.
Vedení Prahy 5 chce oživit Smíchov a jednou z možností je stavba obřího šedesátimetrového kola podobného tomu londýnskému. Pražští památkáři však upozorňují, že taková stavba od nich zřejmě souhlas nedostane. Kolo by totiž stálo na smíchovské náplavce v místě pražské památkové rezervace, kde vysoké stavby podle památkářů nemají co dělat. Starosta Prahy 5 Radim Klíma však žádný problém nevidí, pozemek má podle něj výjimku. Radní plán ve čtvrtek schválili.
Památkáři můžou letos pracovat s rozpočtem kolem 1,2 miliardy korun. Část půjde na platy necelé dvoutisícovky zaměstnanců, kteří o památky pečují, v plánu je ale i oprava hradů nebo zámků. Co se chystá na letošní sezonu, popisuje v rozhovoru generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Obraz Madony zlatokorunské se po 78 letech vrací do kláštera ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku. Gotický deskový obraz má podle věřících zázračnou moc. Dílo v roce 1938 představitelé kláštera odvezli kvůli obavám z německé armády. Bez poškození přežil druhou světovou válku i komunistický režim. V devadesátých letech byl navrácen církvi, ale jeho návrat na jih Čech se odkládal. Od dubna do října bude každou neděli od 8:00 do 9:00 hodin kaple s obrazem volně přístupná k rozjímání.
Národní galerie v Praze (NG) je připravena vydat vzácný obraz Madona z Veveří farnosti Veverská Bítýška, které připadla v církevních restitucích. Farnost stanovila nejzazší termín vydání na čtvrtek 18. 2. a stěžovala si na špatnou komunikaci s NG. Mluvčí NG uvedla, že čekali na vyjádření Národního památkového ústavu a Krajského úřadu Jihomoravského kraje, které získali až ve čtvrtek večer. Nyní je galerie ochotna obraz vydat, příští týden se stanoví termín a také to, v čím režii převoz proběhne.
Slavná Jantarová komnata z Petrohradu, o níž se od druhé světové války nic neví, je ukryta ve sklepeních zámku v severočeském Frýdlantu. Jsou o tom skálopevně přesvědčeni Bavoři Erich Stenz a Georg Mederer, kteří po nástěnné výzdobě několik let pátrají. Dalšímu výzkumu prý brání české úřady, informovala na svém webu bavorská rozhlasová a televizní společnost Bayerischer Rundfunk.
Libeňský most v Praze, který už od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň, by mohl být prohlášen za památku. Vedení města roky plánuje opravu mostu, který je v havarijním stavu. Návrh na prohlášení mostu památkou podal již v roce 2004 Národní památkový ústav. Ministerstvo ale tehdy most za památku neprohlásilo s odkazem na to, že jej nelze opravit a zachovat přitom jeho památkové hodnoty. "Nyní máme k dispozici odborný posudek, který říká, že opravitelný je," reaguje starosta Prahy 7.
Stát vydá církvi v rámci majetkového vyrovnání zámek v Kroměříži i tamní Podzámeckou zahradu. Zástupci obou institucí podepsali dohodu o vydání Knížecího domu a Mincovny, které církev převezme v pátek. Květná zahrada zůstane státu, některé její části jsou novostavbami, jež podle zákona vydat nelze. Dohodu o vydání podepíše Národní památkový ústav (NPÚ) s olomouckým arcibiskupstvím příští rok, řekla mluvčí NPÚ Simona Juračková. Obě strany se podle ní shodly na vůli pokračovat ve spolupráci.
Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě se žalobou dožaduje vydání kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Kostel v rámci majetkového vyrovnání se s církvemi vloni odmítlo vydat ministerstvo kultury. Německý řád požaduje převzetí včetně pozemků a inventáře, zároveň chystá další žaloby.
Inspekce ministerstva kultury zahájila přezkumné řízení rozhodnutí památkového odboru pražského magistrátu o kontroverzní stavbě, která má vyrůst vedle kláštera sv. Anežky.
Stát má plán, co s chátrající budovou bývalého Klárova ústavu. Za peníze ministerstva kultury ji opraví a dá k dispozici Pražskému filharmonickému sboru.
V březnu po čtyřech letech ve vedení knihovny skončil Tomáš Böhm a před několika dny rezignoval i jeho nástupce, ministrem pověřený ředitel Miroslav Rovenský.
