Argentinským úředníkům se podařilo zajistit obraz, který před desítkami let ukradli nacisté v Nizozemsku. Osud obrazu během posledního týdne poutal pozornost světových médií poté, co ho našli nizozemští novináři na fotografiích jedné argentinské realitní firmy.
Archeologové našli přes 400 objektů včetně hrobů na budoucí trase dálnice D7 u Slaného, nyní dokončují práce v terénu. Naleziště potvrdilo, že v oblasti působily po tisíce let různé kultury. Nálezy archeologové zpracují v laboratořích v Olomouci.
Ze země trčí rudé, prstům podobné útvary poseté černým slizem a silně páchnoucí po zkaženém mase. Ne, neocitli jste se ve scéně z hororu. Právě jste narazili na jednu z nejexotičtějších hub Evropy, květnatec Archerův. Jak ukazují aktuální nálezy z Česka, s tímhle na první pohled exoticky vyhlížejícím kouskem se můžete setkat i na své vlastní zahradě.
Ve 13. století postihla oblast Mesa Verde neboli Zelený stůl zásadní klimatická změna - dlouhotrvající sucho narušilo místní ekosystém a znemožnilo úspěšné zemědělství.
Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.
Osmdesátiletý muž, který minulý týden v pátek přinesl na policejní služebnu v Prostějově v igelitové tašce dvě desítky funkčních granátů, přijel do města s municí autobusem. Policistům vypověděl, že cvičné granáty před více než půlstoletím odcizil na vojně. Krádež je však již v tomto případě promlčena, řekla ve středu policejní mluvčí Miluše Zajícová.
Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
Religionista Pavel Hošek objevil nahrávky projevů spisovatele Bohumila Hrabala, který v 80. letech minulého století o adventu pravidelně navštěvoval evangelický sbor v Libici nad Cidlinou. „Docela mě překvapilo, jak mezi farníky zapadl. Jak s nimi mluvil, jako by se znali odjakživa. Vždycky se během dvou minut dostal do varu, rozpovídal jako strýc Pepin a nebyl k zastavení,“ říká teolog.
Čtveřici domorodých dětí z Kolumbie, jejichž osud sledoval celý svět, v pátek nalezli záchranáři. Postupně se objevují první informace o tom, jakým způsobem mohly přežít 40 dní v drsných podmínkách amazonské džungle - včetně toho, jaká potravina je pravděpodobně udržela naživu nebo jak dlouho po havárii ještě žila jejich matka.
Na Velký pátek začíná v Prácheňském muzeu v Písku mimořádná výstava svatého hřebu. Vzácná relikvie byla objevena před třemi lety v Milevském klášteře. Ve středověku ji lidé považovali za hřebík, kterým byl Ježíš Kristus přibit ke kříži. Vystavený bude vůbec poprvé a pouze do 16. dubna.
Nechybělo moc a osmdesát tisíc negativů z archivu někdejší Zbrojovky Brno by skončilo na skládce. "Byl jsem s kamarádem zrovna ve sběrném dvoře, když jsme si všimli, že tam nějaký pán vyhazuje filmy. Bylo nám to líto, a tak jsme ho poprosili, jestli by nám je nedal," říká fotograf Roman Franc. Historické fotografie se podařilo zachránit a teď z nich vznikla i působivá kniha Fenomén Zbrojovka.
Téměř osmdesát let poté, co mu francouzská vláda uspořádala státní pohřeb s vojenskými poctami, míří na pulty tamních knihkupectví dosud neznámé úvahy básníka a esejisty Paula Valéryho. Jeho přednášky z Collège de France, kde svým myšlením ovlivnil celou generaci posluchačů, odborníci hledali desítky roků. Tento čtvrtek je vydává nakladatelství Gallimard.
Když archeologové v tajné chodbě milevského kláštera nalezli roku 2020 část kovaného hřebu, tušili, že je to mimořádný objev. Následující analýzy však předčily očekávání. Hřeb, jímž mohl být ke kříži přibit Ježíš, byl uložen v dubové schráně potřené barvou dodnes vzácnější než zlato. Navíc se nález podařilo datovat do 4. století našeho letopočtu, kdy byl kult pašijových relikvií teprve na začátku.
Tým expertů archeologa Lumíra Poláčka vytvořil digitální modely desítek nejvzácnějších šperků z období Velké Moravy. Ve vysokém rozlišení a v detailech jako nikdy předtím teď mohou vědci zkoumat postupy raně středověkých šperkařů a hledat odpovědi na otázky, které dosud ani nemohly být vzneseny. Nové analýzy třeba napoví, jak distribuce podobných drahocenností na Velké Moravě vůbec probíhala.
Vědci odkryli na zahradě v Portugalsku kosti, které by mohly patřit největšímu nalezenému dinosaurovi v Evropě. Zkamenělá žebra podle vědců patří brachiosaurovi a jejich velikost naznačuje, že jejich majitel mohl mít 25 metrů na délku a 12 metrů na výšku.
Českým egyptologům se povedlo odkrýt v Egyptě dosud největší nalezený mumifikační depozit. Jedná se o místo, kde se rituálně uchovávaly předměty po balzamování, jako jsou zbytky použitých materiálů, nádob či textilií. O nejnovějším objevu, ale i náboženském smýšlení starověkých Egypťanů hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Českého egyptologického ústavu a religionista Jiří Janák.
Čeští egyptologové učinili několik významných objevů v egyptské lokalitě Abúsír. Vloni v lokalitě sajsko-perské nekropole odkryli dosud nejrozsáhlejší mumifikační depozit v Egyptě, což je komora, v níž se rituálně uchovávaly zbytky po balzamování, například nádoby či textilie. Nyní se archeologům podařilo odkrýt také pohřební komoru majitele hrobky, staroegyptského vojevůdce Vahibre-meri-Neita.
Australští policisté zveřejnili nový zvukový záznam přímo z nalezení čtyřleté Cleo Smithové. Dívenka se v něm při záchranné akci stydlivě představuje policistům. Ti ji utěšují, že s nimi už bude v pořádku. Policisté našli holčičku ve středu brzy ráno v uzamčeném domě v pobřežním městě Carnavorn, zhruba 70 kilometrů jižně od místa, kde s rodinou kempovala.
Na Pardubicku archeologové nalezli pozůstatky možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Před čtyřmi lety byla v obci Kladina nedaleko Pardubic objevena tisíce let stará bronzová nádoba. Od té doby ji vědci zkoumají. Přírodovědné analýzy nyní uvnitř nádoby identifikovaly pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Archeologové se domnívají, že naši předkové v nádobě uchovávali bylinné pivo.
Na nesčetných vyobrazeních je svatá Ludmila znázorněna jako drobná, křehká žena. Ve skutečnosti byla robustní postavy, trpěla kolísáním hmotnosti a na svou dobu měřila úctyhodných 168 centimetrů. Experti jí po 1100 letech vrátili tvář a stanovili její anamnézu. Našli také výrazný společný rys, který ji spojuje s nejstaršími Přemyslovci z Pražského hradu. Stejně jako oni měla předkus horní čelisti.
