Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Další průzkum potvrzuje, že ženy si v průměru vydělávají až o pětinu méně než muži, v Česku dokonce téměř o třetinu. Pokud se však zaměříme na srovnatelné údaje, rozdíly vztahující se ke stejné pozici ve stejné firmě jsou výrazně menší. Česko i přesto vychází jako jedna z nejhorších zemí.
Pokud vedení firmy OKD nebude mít dostatek peněz, dostanou někteří lidé výplatu v plné výši později. Jedná se ale pouze o devět procent zaměstnanců s nejvyššími příjmy, kterým by výplata případně byla rozdělena na dvě části. Dnes se na tom dohodlo vedení společnosti s odbory.
Řidiči hromadné dopravy v regionech jsou málo placení, a proto jich je podle odborů nedostatek. Odborářům se nelíbí, že kraje vyhlašují veřejné zakázky na dopravu na základě nejnižší ceny. Vyhrávají tak firmy s nejnižšími mzdami pro řidiče. Odboráři navrhovali, aby vláda stanovila obecně platným právním předpisem minimální mzdu řidičů v rámci veřejných zakázek. Ministerstvo práce navrhuje opatření, která mají zvýšit minimální zaručenou mzdu o 4600 až 5600 korun. Šéf dopravních odborů Luboš Pomajbík řekl, že si musí propočítat, jak se navržená opatření do odměňování řidičů promítnou.
Půjčku ve výši 700 milionů korun by měla společnost OKD obdržet do konce příštího týdne. Nyní se pracuje na vyhotovení smlouvy, řekl insolvenční správce Lee Louda. O budoucnosti OKD budou rozhodovat věřitelé, kteří se sejdou příští týden u soudu v Ostravě.
K podobným krokům přistoupily i další obchodní řetězce jako Albert, Billa, Tesco či Lidl. V poslední době se totiž potýkají s nezájmem lidí o práci v obchodech.
Lékaři a zdravotní sestry by měli dostat přidáno. Vláda plánuje navýšení platu o deset procent během následujících tří let. Navýšení podle premiéra Bohuslava Sobotky začne od příštího roku.
Ministři Sobotkovy vlády schválili zvýšení učitelských platů o osm procent, v průměru by měli mít na výplatní pásce o dva až dva a půl tisíce korun více než v předchozím školním roce. Nepedagogičtí pracovníci, jako jsou například kuchařky či školníci, dostanou přidáno o pět procent, tedy zhruba o 700 korun. Platy se měly kantorům zvyšovat původně až od ledna, minulý týden ale vystoupil ministr financí Andrej Babiš s tím, že 2,5 miliardy na zvýšení učitelských platů najde už nyní.
Platy státních zaměstnanců se zvýší už od letošního listopadu, tedy o dva měsíce dříve, než se dosud plánovalo. Informoval o tom na twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Objem peněz na odměňování vzroste o pět procent, přičemž do tarifů půjdou čtyři procenta. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už během jednání vlády novinářům řekl, že potřebných zhruba 845 milionů korun v rozpočtu najde. Dřívější nárůst mezd žádaly odbory. V loňském roce si zaměstnanci státu polepšili ve srovnání s rokem 2014 o 1012 korun měsíčně a jejich plat vzrostl na 26 892 korun. Průměrná hrubá mzda v české ekonomice přepočtená na plně zaměstnané osoby vzrostla loni podle březnových údajů ČSÚ na 26 467 Kč.
Loni činila měsíční minimální mzda 9200 korun, na začátku letošního roku se zvýšila na 9900 korun. Pro příští rok ministerstvo navrhlo růst na 11 000 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelu, která má garantovat minimální možný výdělek pro řidiče autobusů ve veřejné dopravě. Odbory to dlouhodobě požadují, hrozily dokonce stávkou. Předseda Svazu průmyslu a dopravy doporučuje spíše změnit systém výběrových řízení, v nichž zvítězí vždy nejlevnější dopravce.
Minimální mzda by mohla podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí od ledna vzrůst z nynějších 9900 na 11 000 korun. Druhá varianta pak počítá s tím, že od ledna by se zvýšila na 10 600 korun a od července na 11 000 korun. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.
Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla z květnových 5,4 procenta na 5,2 procenta. Uchazečů o práci bylo zhruba 384 000, nejméně od prosince 2008. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Nezaměstnanost vytrvale klesá od února, meziročně se snížila o jeden procentní bod. Podle analytiků se ekonomika blíží stavu plné zaměstnanosti
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dospěl k názoru, že je v srpnu třeba dát černouhelné společnosti OKD peníze na červencové výplaty. Novinářům to po pondělním jednání o OKD řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Babiš se jednání neúčastnil, v pátek ale uvedl, že by stát mohl těžební společnosti OKD poskytnout finanční pomoc při případné reorganizaci.
Výplaty za červen dostanou horníci v pořádku, se mzdami za červenec by už ale mohl být problém. Firma, která dál těží uhlí, se potýká s nedostatkem finanční hotovosti. Insolvenční návrh na sebe podala sama, uvedla v něm, že má u nejméně 650 věřitelů dluhy dohromady za více než 17 miliard korun a své závazky nedokáže plnit.
