Závažné dezinformační vlně Česko čelit nezvládne. Není na takový úder připraveno, chybí lidé i potřebná technika, uvádí vládní analýza. Kabinet navíc nově zrušil místo zmocněnce pro dezinformace, agendu dostane na starost poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Odborníci se bojí, že boj s dezinformacemi půjde stranou. Výzkumy přitom ukazují, že dezinformacím věří zhruba čtvrtina Čechů.
Úřad vlády vypracoval akční plán pro boj s dezinformacemi. Počítá s blokováním obsahu, který by ohrožoval národní bezpečnost, či úpravou zákonů tak, aby umožnily stíhat úmyslné šíření dezinformací. Cílem však není zavádění cenzury, říká spoluautor plánu Dominik Presl. "Nechceme lidi nějak omezovat. Musíme však čelit informačním kampaním, které mají za účel poškodit stát," vysvětluje v rozhovoru.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš obviňuje vládu ze zavádění cenzury. Plánovaný boj proti dezinformacím povede podle předsedy hnutí ANO k trestání lidí za jejich názory a nařizování, co kdo může říkat. Přitom to byl právě Babišův kabinet, který plán na boj s dezinformacemi schválil. Nynější vláda Petra Fialy z ODS jednoznačně odmítá, že by chtěla rozhodovat, co lidé mohou a nemohou říkat.
Jako v roce 2018 se i letos stali prezidentští kandidáti oběťmi dezinformátorů ruské páté kolony. První se stal terčem Petr Pavel, s narůstajícími preferencemi pak i ekonomka Danuše Nerudová. Jako ideální kandidát je vykreslován poslanec za SPD Jaroslav Bašta a expremiér Andrej Babiš. “Považují je za jedinou naději pro Česko, aby nespadlo do chřtánu západních mocností," říká politolog Gregor.
Německá policie na začátku prosince zatkla 25 lidí, kteří se měli pokusit o státní převrat. Politolog a odborník na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že něco podobného v Česku nehrozí, protože pořadatelé protivládních protestů ho nejsou schopni zorganizovat. Za větší riziko považuje to, že vzroste podpora pro antisystémové strany, což povede k rozdrolení politické scény.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku by mohl neuznávání stejnopohlavních svazků označit za zásah do práva na soukromý a rodinný život. Na "manželství pro všechny" ale shoda není, říká soudkyně za Česko Kateřina Šimáčková. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, z čeho pramení nedůvěra Čechů v instituce a média, jaké jsou limity svobody slova nebo proč je ve vrcholné justici málo žen.
"Máme hodně společného. Věřím, že za krále Karla česko-britské vztahy ještě posílí," říká britský velvyslanec v Česku Nick Archer v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Hlavní prioritou obou zemí je podle něj pomoc Ukrajině a potřeba zastavit Putina, který rozpoutal válku a s ní energetickou krizi. Důležité je také lidem situaci vysvětlovat. Jinak hrozí, že podlehnou nepravdám dezinformátorů, dodává Archer.
Válka na Ukrajině částečně změnila postoj Čechů k uprchlíkům, podle Evropské komise je však stále spíše negativní. Protože jsou uprchlíci dlouhodobě oblíbeným tématem dezinformátorů, Google spouští v Česku kampaň, která má pomoci protiimigrační nálady oslabit. Poběží čtyři týdny a chce Čechům přiblížit některé techniky manipulátorů, se kterými se setkávají na sociálních sítích.
Nejprve přišel covid, pak válka na Ukrajině. Lidé začali hledat informace, snažili se zorientovat v záplavě pravdivých, zavádějících i lživých. Vládu to pohnulo k vytvoření dlouho slibovaného týmu strategické komunikace, který má za úkol na podobné krize reagovat. Pracuje v něm ale jen pět lidí, ve srovnání se zahraničím Česko dál zaostává. Velká Británie má v podobném týmu lidí pět tisíc.
V boji s dezinformacemi je Česko oproti jiným zemím pozadu. Vláda chce do konce června připravit zákon určující podmínky, za kterých bude možné propagandistické weby vypnout. Řešení však právníci a experti oslovení Aktuálně.cz nevidí pouze v nástrojích na blokaci obsahu, stát by se podle nich měl soustředit také na posilování kritického myšlení nebo mediální výchovu.
Velká Británie s pomocí ukrajinským uprchlíkům začala pomalu, přiznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Naproti tomu podle něj zvládá Česko pomoc skvěle, přístup obou zemí k migraci se však liší. Archer nejvíce varuje před lidmi, kteří jsou ovlivněni dezinformacemi. "Oba naše národy jsou štědré, důležité ale teď je, aby štědrost nebyla dezinterpretována," říká.
Dezinformační aktivitu v Česku je nutné ošetřit zákony, nabádají analytici. Vláda se na změny v legislativě zatím nechystá. Podle právníka Tomáše Sokola by se omezení v této oblasti dotkla svobody projevu, ústava to však připouští. "Jde jen o to dohodnout se, co je nezbytné. Omezit svobodu slova je v pořádku, je-li to v demokratické společnosti potřeba pro ochranu bezpečnosti státu," říká.
