Vědecký tým z Austrálie a Japonska natočil a odchytil ryby v rekordní hloubce více než osmi kilometrů pod mořskou hladinou. "Terčovkovití jsou skvělí, úžasní. Většina ryb z této čeledi žije ve velmi mělkých vodách," užasl vedoucí expedice Alan Jamieson.
Celkem šest tisíc snímků od fotografů z dvaasedmdesáti zemí světa se utkalo v mezinárodní soutěži fotografů, kteří se za svými snímky noří pod hladiny moří, řek a jezer. Letošní světovou vítězkou se stala americká fotografka Kat Zhouová se snímkem vzácného amazonského delfínovce. Nejlepší fotografie ze soutěže přináší tato fotogalerie.
Hluk způsobený člověkem má vliv na mořské živočichy. Například kytovcům totiž ztěžuje komunikaci a spolupráci. Delfíni kvůli němu na sebe musí dokonce "křičet." Uvádí to nový výzkum.
Chorvatsko se s příchodem nového roku stalo už dvacátou zemí Evropské unie, která se vzdala své měny a přešla na euro. Zároveň vstoupilo mezi země schengenského prostoru. Češi tak během letošních dovolených mohou očekávat rychlejší průjezd přes hranice, ale také zdražování. To ovšem podle oslovených analytiků nesouvisí s přechodem na evropskou měnu.
Osmasedmdesátiletý Marius Dugardein strávil celý život na moři a nyní se v důchodu věnuje tradičnímu lovu krevet na koních, který je zapsaný na seznam světového kulturního dědictví. Podobizna jednoho z posledních belgických mořských vlků se dokonce dostala na poštovní známku.
Marius Dugardein je jedním z posledních mořských vlků Belgie. Narodil se do rybářské rodiny, vychodil speciální rybářskou školu a až do svých šedesáti brázdil oceány na belgických rybářských lodích. Život v domku se zahradou, odkud by každé ráno odcházel do práce a večer se tam vracel, ho nikdy nelákal. "Nejkrásnější pocit je být na moři a nevidět celé dny pevninu," popisuje deníku Aktuálně.cz.
Britský osobní parník Lusitania, který byl spuštěn na vodu 7. června 1906, patřil na začátku 20. století k nejrychlejším lodím světa a několikrát získal Modrou stuhu za dosažení nejlepšího času při překonávání Atlantiku. Do historie se však plavidlo zapsalo z jiného důvodu.
Lidé se vlní na tanečním parketu nebo popíjejí drinky na baru, a když vyhlédnou z okna, mohou spatřit hejna ryb, svítící medúzy či skupinky mořských želv. Zážitky, které leckomu mohou připadat jako sci-fi, plánuje zájemcům zprostředkovat nizozemský výrobce ponorek se svým novým luxusním plavidlem.
Dopady vlivu lidí na přírodu jsou ve světě stále patrnější. A i když se globálnímu oteplování, rostoucí hladině oceánů nebo suchu právem dostává pozornosti, jiné aspekty zůstávají stranou a neřeší se ani na mezinárodních klimatických summitech. Jedním z nich je i mizející druhová rozmanitost.
Pobřeží u severoizraelského města Haifa zaplavily minulý týden masy medúz. Na záběrech, které zveřejnil tamní Úřad pro parky a přírodu, je vidět, jak je moře i několik desítek metrů od břehu plné žahavých tvorů. Za jejich zvýšený výskyt může podle úřadu z velké části lidské chování.
Balíte zavazadlo na dovolenou a přemýšlíte, jakou knihu s sebou vzít? Který podcast, film nebo seriál vybrat k letnímu odpočinku? Tři tipy od Aktuálně+ mohou pomoci nejen s tím, ale také inspirovat, jaká místa v době volna navštívit. Tentokrát přináší knihy, které zaujaly členy redakce.
Návštěvníci pláže u amerického San Diega zažili na konci minulého týdne nepříjemnou potyčku se dvěma lachtany. Zvířata vyděsila desítky lidí, když najednou začala divoce pobíhat po břehu a odhánět všechno, co jim stálo v cestě. Většina šokovaných návštěvníků se v tu chvíli rozhodla pro útěk. Záběry nevšední situace se staly na sociálních sítích virální.
Spisovatelka a právnička Blanka Čechová našla na jihu Chorvatska klid k tvůrčímu psaní a později i manžela. Teď se třemi dětmi a malým psem pravidelně střídá život v Čechách a na jižním Jadranu.
Luxusní letovisko na kyperském pobřeží kdysi vítalo tisíce turistů včetně evropských celebrit. Pak ale středomořský ostrov zachvátily etnické neshody, které vyústily v tureckou invazi a de facto rozdělení země na dvě části. Přestože by Varoša měla podle dohody zůstat uzavřená, rozhodl se ji Severní Kypr otevřít turistům a zkultivovat. Ožívající město duchů navštívila reportérka Aktuálně.cz.
Na Maledivách vzniká přímo ve vodách Indického oceánu plovoucí město, do něhož by se v budoucnu mohlo nastěhovat až 20 tisíc obyvatel. Bude se skládat z pěti tisíc ostrůvků propojených kanály a z leteckého pohledu bude připomínat lidský mozek. Cílem je vyřešit problém zvyšující se mořské hladiny.
"Na čí straně jste? Ameriky, Británie?" začíná rozhovor o invazi Chris, který pracuje v hotelu v centru Nikósie, hlavního města Kypru. Ten je jediným státem Evropské unie, kde si většina lidí nemyslí, že za válku je zodpovědné Rusko. Ostrov, který se sám vypořádává s desítky let trvajícím konfliktem, měl v Moskvě spojence, nemluvě o obrovských ziscích, které Rusové tamním letoviskům přinášeli.
Pod rozsáhlým antarktickým šelfovým ledovcem, v jeskyni vysoké stovky metrů, žijí hejna malých krevetovitých živočichů v nově objeveném podmořském ekosystému, který až donedávna zůstával ledovým tajemstvím. Jak napsal zpravodajský server The Guardian, tým vědců z Nového Zélandu objevil tento ekosystém 500 metrů pod ledem v domnělém ústí řeky, stovky kilometrů od okraje Rossova šelfového ledovce.
Přestože má Brač na délku jen asi 40 kilometrů, patří mezi největší ostrovy v Jaderském moři. Jeho proslulá pláž zužující se do moře přiláká v sezoně několik tisíc turistů, už méně lidí se vydává na druhou stranu ostrova, kde je z výšky 778 metrů nad mořem vidět až do Itálie. Strmá skaliska skrývají jeden z nejproslulejších klášterů v Chorvatsku a stáda chundelatých ovcí.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
