Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov kritizoval Spojené státy za chování vůči Severní Koreji. Washington by podle něj měl jasně říci, zda se snaží dosáhnout zničení KLDR svými provokativními akcemi.
Rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2017 se účastní necelých třináct tisíc vojáků, včetně námořníků z kaliningradské enklávy. Paralelně ale probíhají další menší cvičení, takže počet vojáků v pohotovosti v celém regionu u hranic Polska a Pobaltí čítá přes 60 000 vojáků. Tamní státy i Ukrajina se bojí, že Moskva si nacvičuje agresivní vojenské akce proti nim. Jako to udělala v roce 2008 před útokem na Gruzii.
V Rusku a Bělorusku začalo velké vojenské cvičení Západ 2017, kterého se účastní asi 13 tisíc mužů. K dispozici budou mít stovky tanků, děl a minometů, prostředků protivzdušné obrany, vrtulníků a letadel. Západní sousedé Ruska považují cvičení za bezprostřední vojenské ohrožení. USA kvůli němu preventivně přesunuly do Pobaltí 600 příslušníků výsadkových jednotek a převzaly ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívil v Kyjevě svůj protějšek Petra Porošenka. Lukašenko hodlá při pátečním setkání diskutovat o krizi na východě Ukrajiny a o vztazích Minsku a Kyjeva. Ukrajina se obává především velkých vojenských manévrů Západ 2017, které v září uspořádá ruská a běloruská armáda. Podle ukrajinského ministra obrany by Rusko mohlo cvičení zneužít proti Ukrajině i Evropě.
Po víkendových protestech v Rusku a Bělorusku byly zatčeny stovky lidí. České ministerstvo zahraničí vyzvalo obě země, aby zadržené propustily. V Bělorusku lidé protestovali proti hospodářské a sociální politice tamního režimu. V Moskvě lidé protestovali proti korupci ve vládě.
Z 470 tisíc "darmožroutů" - jak dlouhodobě nezaměstnané nazývá Minsk - jich novou daň zaplatila jen necelá desetina. Část se hájí tím, že výzvu k zaplacení dostali omylem, zbytek jednoduše nemá peníze. Pro režim prezidenta Alexandra Lukašenka to je problém, právě chudí Bělorusové byli dlouhá léta jeho důležitou oporou.
Další zhoršení vztahů mezi Moskvou a Minskem může přinést vydání ruského občana Alexandra Lapšina z Běloruska do Ázerbájdžánu. Rusa, který byl v Minsku zadržen loni v prosinci, Baku obviňuje, že bez ázerbájdžánských víz navštívil enklávu Náhorní Karabach, sporné území obsazené Armény. Osud zadržovaného Rusa pečlivě sleduje Moskva, která energicky protestuje proti vydávání svých občanů do třetích zemí.
Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami. Ukrajina požaduje vydání 129 lidí, kteří skončili v rukou proruských separatistů. Naopak doněčtí separatisté požadují od Kyjeva vydání 524 lidí a luhanští rebelové dalších 377 osob. Obě strany však přiznávají mnohem méně zajatců, než by měly propustit.
Eduard Palčys, známý pod přezdívkou John Silver na svém blogu kritizoval velkoruské ambice Moskvy a podporoval prozápadní Ukrajinu. Soud se odehrává s vyloučením veřejností, do soudní síně nebyli vpuštěni ani Palčysovi nejbližší.
Bělorusové budou muset být opatrní při používání nové měny. Do konce roku budou platit jak staré, tak i nové peníze, které se nápadně podobají euru. Po tu dobu mohou obchodníci a zákazníci při nákupech využívat jakýchkoli kombinací starých a nových peněz. Centrální banka škrtla čtyři nuly, a tak je běloruský rubl nyní silnější než ten ruský. Problém ale je, že denominace neznamená posílení měny. Průměrný plat v Bělorusku bude 718 rublů 29 kopějek a průměrná penze 291 rublů 18 kopějek.
Bělorusko na začátku července provede takzvanou denominaci, tedy snížení hodnoty platidel. Jeden americký dolar v současné době stojí 22 tisíc běloruských rublů. Země k tomuto citlivému manévru přistopila v návaznosti na vysokou inflaci a dopady finanční krize v Rusku. Na běloruských bankovkách v červenci zmizí čtyři nuly. Bělorusko provedlo denominaci naposledy přes 16 lety, kdy do roku 2000 vstoupilo škrtnutím tří nul své národní měny.
Ministři zahraničí takzvané normandské čtyřky se na jednání v Paříži shodli, že volby v povstaleckých oblastech Ukrajiny by se měly konat do poloviny roku 2016. Ministři jednali o ukončení násilností v Donbasu a zejména o zmíněných volbách, které mají potvrdit nový status separatistických regionů. Ukrajinský ministr Klimkin po jednání konstatoval, že k žádnému výraznému posunu však nevedlo a je třeba učinit ještě velké pokroky v otázkách bezpečnosti a uplatňování příměří před tím, než bude volební zákon přijat.
Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky na východě země. Klid zbraní má platit od nadcházející půlnoci. Předchozí příměří bylo uzavřeno k začátku nového školního roku v září a vydrželo poměrně dlouho, až do nedávného vzplanutí nových šarvátek. "Klíčový problém, který zůstává dosud nevyřešen, je pokračující ostřelování na frontové linii. Právě proto jsme se domluvili na úplném a bezpodmínečném klidu zbraní, počínají od 00:00 v noci z 22. na 23. prosince," uvedla hlavního ukrajinského vyjednávače, bývalého prezidenta Leonida Kučmy Darka Oliferová.
Brno dalo v Minsku postavit za 170 tisíc korun památník, který připomíná tisíce brněnských Židů umučených za druhé světové války v nynějším běloruském hlavním městě. Památníkový komplex stojí na místě bývalého židovského hřbitova v ulici Suchaja 25. Brno se tak přidalo k dalším městům, která si na minském pamětním místě své umučené občany připomínají.
Papež František podle prezidenta Petra Porošenka přicestuje na Ukrajinu. Na návštěvu by mohl dorazit na konci června 2016. Porošenko to oznámil poté, co se s papežem v pátek setkal. Oba spolu hovořili zejména o konfliktu ve východní Ukrajině. Shodli se na nutnosti politického řešení krize, a to počínaje dodržováním Minských dohod všemi zúčastněnými stranami.
Běloruské spisovatelce Světlaně Alexijevičové poblahopřál k udělení letošní Nobelovy ceny za literaturu už ve čtvrtek běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Informovala o tom agentura BelTA, podle níž dnes Lukašenko řekl, že proti Alexijevičové nic nemá. Spisovatelka je přitom vůči běloruskému režimu velmi kritická.
Nejvýznamnější literární ocenění - Nobelovu cenu za literaturu - získala dnes běloruská disidentka Světlana Alexijevičová. Volba je to odvážná i žánrově, je to vlastně Nobelova cena za publicistiku. Mnoho literárních porot přitom stále ještě jako velkou literaturu chápe pouze beletrii či poezii. Jedno ze zásadních děl Alexijevičové, Doba z druhé ruky, vyšlo letos v českém překladu Pavly Boškové a nakladatel Vladimír Pistorius by rád vydal česky i její další dílo Zinkoví hoši – rozhovory o válce v Afghánistánu.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. V pátek se kvůli tomu sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.
V Minsku zatím bezvýsledně jednali zástupci Kyjeva, Moskvy a povstaleckého Donbasu. Nemohou se dohodnout na politickém urovnání. Naopak dohoda o stažení těžkých zbraní je stále ještě možná. Jednání mají ve čtvrtek pokračovat.
Bývalému kandidátovi na prezidenta hrozí v Bělorusku 15 let vězení. Obviněný je z pořádání opozičních demonstrací při prezidentské volbě v roce 2010.
