Stovky lidí se hodinu po poledni sešly v Praze na Václavském náměstí na protivládní demonstraci. Většina přišla s českou vlajkou nebo trikolorou, nad hlavami jim však vlály také rudé vlajky se srpem a kladivem. Účastníků bylo mnohem méně než na minulých akcích. Opačně smýšlející lidé se vydali na Hradčanské náměstí, kde poskládali obří obraz na podporu prezidentského kandidáta Petra Pavla.
Prezident Miloš Zeman prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), informovalo ministerstvo spravedlnosti. Podle České televize se rozhodnutí týká případu zneužití Vojenského zpravodajství. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.
Historik, spisovatel, někdejší předseda české vlády, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart hovoří v rozhovoru s Lindou Bartošovou o rozdělené společnosti, obou finalistech prezidentských voleb i neúspěšné kandidátce, odcházejícím Miloši Zemanovi či možných obavách z nastolení autoritářského systému. "Totalita u nás nebude, ale autokracie á la Maďarsko může," říká.
Prezident Miloš Zeman loni v létě žádal premiéra Petra Fialu o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Šlo o případ skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby na Hrad. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Informoval o tom Deník N.
O nejvyšší úřad se teď ucházejí i postavy, které by v nepřímé volbě skoro jistě neměly šanci.
Česko má podle zjištění Aktuálně.cz nového přidělence obrany na jedné z nejsledovanějších ambasád. Funkci na velvyslanectví v čínském Pekingu obsadil zkušený generál Jaromír Zůna. Roky působil jako první zástupce někdejšího náčelníka generálního štábu Aleše Opaty. Po Opatově odchodu z funkce stál prezident Miloš Zeman o to, aby se právě Zůna stal jeho nástupcem.
Předseda ANO maximalizoval svoji podporu už v prvním kole. A protože nyní nemá moc kde brát, snaží se alespoň za každou cenu znechutit podporovatele protivníka. Ten řeší mnohem větší rébus.
Jen devatenáct ze 124 volebních lístků tady v prvním kole prezidentských voleb neneslo jméno předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Expremiér v Milhostově na Chebsku suverénně vyhrál podobně jako před pěti lety Miloš Zeman. Místní v obci s více než 300 obyvateli často uznávají, že Babiš není ideální kandidát, ale věří mu více než ostatním, které příliš neznají.
I po desetileté zkušenosti s Milošem Zemanem se nemalá část městské "kulturní elity" chová jako příslovečný šílenec, který očekává, že bude-li opakovat stále dokola tytéž chyby, jednou mu určitě přinesou dobré výsledky.
Pokud se Andreji Babišovi podaří znechutit potenciální voliče Petra Pavla, aby šli k volbám, a zvítězí, nastane situace, kterou Češi ještě nezažili. Horší, než byla opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD. Další parlamentní volby pravděpodobně vyhraje ANO a ať bude premiérem kdokoli, bude poslouchat Babiše, ten hnutí vlastní, říká šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
Ve sporu prezidenta Miloše Zemana s jeho bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou jsou podle Zemanova advokáta splněny všechny předpoklady odložení vykonatelnosti pravomocného rozsudku. Podle verdiktu se má Zeman Šarapatkovi omluvit za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Šarapatkův advokát uvedl, že v úterý podá exekuční návrh, aby se omluvy domohl. Je podle něj zřejmé, že Zeman povinnost nesplní.
Nejrůznější "iniciativy“, které by vedly k zastavení vojenské pomoci Ukrajině, nejsou ničím jiným než podporou Kremlu.
Generál ve výslužbě Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s přehledem postoupili do druhého kola prezidentských voleb. Dohromady získali podporu téměř čtyř milionů voličů. Mezi nimi se rozhodne, kdo 8. března na Pražském hradě jako hlava státu vystřídá dosluhujícího Miloše Zemana. Aktuálně.cz analyzuje, které proměnné by mohly být rozhodující ve finále letošního prezidentského klání.
Češi volí prezidenta ve třetí přímé volbě, celkově jde o sedmou volbu od rozpadu Československa. Aktuálně.cz připravilo kvíz se zajímavostmi z průběhu samotných voleb prezidentů. Jak dobře jste sledovali okolnosti, za kterých získala hlava státu svůj mandát?
Završuje se historicky třetí volba českého prezidenta, kterou mohou ovlivnit obyvatelé Česka. V obou předchozích zvítězil Miloš Zeman, který už znovu kandidovat nemůže. Druhé kolo voleb končí v sobotu 28. ledna ve 14 hodin. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, jak v minulosti volily jednotlivé obce v prvním i druhém kole.
Prezident Miloš Zeman odvolil v Lánech. Šlo o jeho poslední hlasování ve volbách ve funkci prezidenta. „Následujícím prezidentem by měl být někdo, kdo má velké politické zkušenosti. Pokud je nemá, je rizikem nejen pro všechny občany, ale i sám pro sebe,“ uvedl prezident. Miloš Zeman se ujal funkce 8. března 2013. Své druhé funkční období pak zahájil o pět let později.
Ideální kandidát na nejvyšší český úřad se – jako vždy – nezjevil. Přesto je k dispozici bohatá a pestrá nabídka. Po hubených letech by konečně mohla přinést i opravdu masivní účast.
Voliči v České republice v nadcházejících prezidentských volbách rozhodnou, zda se země opět vydá cestou populismu, nebo dá přednost kandidátům, kteří slibují sjednotit národ a zacelit společenské rány po nespoutaném působení končícího prezidenta Miloše Zemana. Napsal to britský deník The Guardian s tím, že podle průzkumu půjde o souboj tří favoritů, jejichž kampaně se potýkají s problémy.
