Španělsko na podzim přislíbilo v rámci přesídlení běženců přijmout v příštích dvou letech téměř 16 tisíc uprchlíků. Má na to dostatek ubytovacích prostor i peněz vyhrazených z rozpočtu. Za posledních šest měsíců jich však z uprchlických táborů přijalo jen 18. Vláda si stěžuje na pomalý chod evropské byrokracie, podle neziskových organizací však v zemi i v celé Evropě chybí politická vůle.
Německá zkušenost s initegrací poválečných vysídlenců mohou zemi pomoct zvládnout i dopady současné migrační krize, řekla na shromáždění Svazu vyhnanců kancléřka Angela Merkelová. Integrace současných uprchlíků do společnosti bude vyžadovat úsilí obou stran. Merkelová připomněla, že ani integrace poválečných vysídlenců do německé společnosti nebyla jednoduchá. Přesto se podařila a Němci odsunutí z oblasti střední a východní Evropy výrazně přispěli k obnově Německa a k rozvoji jeho ekonomiky.
Z Turecka do Řecka za posledních 24 hodin dorazilo pouze 80 migrantů. S odvoláním na aténský krizový štáb o tom informovala agentura DPA. O víkendu na řecké ostrovy připlulo kolem tří set lidí. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ještě v březnu směřovalo do Řecka přes Egejské moře asi 900 migrantů denně. V prvních deseti dubnových dnech už jich ale bylo denně jen kolem 170.
Středočeský kraj je na případný příliv uprchlíků připraven. Podle hejtmana Miloše Petery, který cvičení Migrace 300 nařídil, se ukazuje, že bezpečnostní složky by migrační vlnu zvládly. Simulace zajištění tří stovek uprchlíků probíhala na berounské policii, podílelo se na ní několik desítek policistů. Středočeský kraj na spolupráci s Integrovaným záchranným sborem vyhradil celkem 60 milionů, další cvičení většího rozsahu se chystají na září.
Přes plot s ostnatým drátem na řecko-makedonské hranici se pokusilo násilím dostat zhruba 500 migrantů. Podle očitých svědků citovaných agenturou APA házeli migranti na makedonské policisty kameny. Nepokoje zavinily letáky v arabštině vyzývající k pochodu na hranici. Zatím není jasné, kdo je vyrobil.
Německo si přeje dohodu o vracení migrantů také se severoafrickými státy. Po setkání se svými kolegy z německy hovořících zemí svůj dřívější návrh v úterý ve Vídni zopakoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Uzavřít takovou dohodu se státy severní Afriky bude ovšem nesrovnatelně složitější.
"Vyšetřovací tým Nový rok" do konce března zjistil 1527 trestných činů s 1218 oběťmi, z nichž zhruba polovina byla terčem sexuálních deliktů. Ve 185 z 529 případů sexuálních útoků byly ženy také okradeny. V této souvislosti bylo vyšetřováno 153 podezřelých osob, z nichž 149 byli občané jiných států. Během silvestrovské noci došlo v Kolíně nad Rýnem a v dalších německých městech k řadě incidentů, při nichž skupiny mužů arabského a severoafrického původu napadaly a sexuálně obtěžovaly ženy.
Počet uprchlíků ze Severní Koreje od nástupu Kim Čong-una výrazně poklesl. Dostat se z komunistické země je komplikovanější a hlavně dražší. Ti, kterým se to v minulosti povedlo, nyní tvrdě pracují, aby splatili převaděčům tisíce dolarů. Jen tak můžou pomoci překročit hranici i svým nejbližším, které v KLDR zanechali. Příbuzní v zahraničí se tak stávají pro zoufalé Severokorejce jedinou šancí, jak ze země uprchnout.
Prezident Miloš Zeman v Kostelci nad Orlicí vyvracel obavy lidí z rozšíření místního pobytového azylového střediska. Zeman při páteční návštěvě Kostelce řekl, že detenční středisko pro imigranty v Kostelci nevznikne. V šestitisícovém Kostelci v posledních dnech koluje petice proti příchodu imigrantů do Kostelce. "Plně respektuji názor ministra Chovance, že v Kostelci se nepočítá se zřízením detenčního střediska," uvedl Zeman. Připomněl, že je rozdíl mezi azylovým a detenčním střediskem. "Azylové středisko je v Kostelci více než 15 let a slouží k zachycování především Ukrajinců a k mému překvapení také Kubánců. Zatímco islámští imigranti se zde nevyskytují a zřejmě ani nebudou vyskytovat."
Z Řecka do Turecka by měla být v pondělí vrácena první skupina běženců, čímž se začne uplatňovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroj z Evropské komise. V první skupině vrácených migrantů bude prý 500 lidí. Turecký premiér Ahmet Davutoglu bez bližšího upřesnění dnes potvrdil, že v pondělí začne platit dohoda s EU o tom, že Ankara začne zpětně přijímat uprchlíky z Řecka, kam se dostali z Turecka. Navrácenými osobami budou "Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci", uvedl zdroj. Migranti na ostrově Chios začali proti dohodě protestovat, strhli plot a vydali se k přístavu.
Nenávistné projevy na sociálních sítích jsou v poslední době nejčastěji zaměřené proti migrantům, hned na druhém místě je islám, často se tyto dvě kategorie prolínají. Podle zjištění studie Člověka v tísni nenávistné výpady nejčastěji píší muži mezi třiceti a padesáti lety se středoškolským vzděláním, většinou technického či ekonomického směru. Nepotvrdilo se, že by nenávistné komentáře na Facebook či do diskusí pod zpravodajskými články psali častěji lidé ze sociálně vyloučeného prostředí či nezaměstnaní.
Jedním z nejznámějších míst zmiňovaných v souvislosti s imigrační krizí je provizorní stanový tábor u severofrancouzského přístavu Calais. Francouzská vláda se nedávno pokusila nabídnout běžencům alternativní ubytování. Ti stále marně čekají na možnost, že by se dostali do Velké Británie. Jak se ukázalo, nabídnuté řešení nefunguje.
Tisíce uprchlíků uvízly v provizorním táboře v řeckém Idomeni, ležícím na hranici s Makedonií. Mezi jeho obyvateli jsou také Afgánci, kteří mají malou naději, že v některé evropské zemi dostanou azyl. Čekají v nejistotě a čelí tvrdým životním podmínkám v táboře, nedostatku jídla a nepříjemnostem ze strany jiných skupin uprchlíků.
Vědci přišli na to, že mezi uprchlíky je třikrát větší výskyt psychotických onemocnění, která způsobují traumatické životní události. Poruchy, jako je především schizofrenie, se podle dat nasbíraných do roku 2011 nejvíce vyskytovaly mezi běženci ze subsaharské Afriky. Podle autorů studie není důvod se domnívat, že by uprchlíci zasažení současnými konflikty měli být méně ohrožení. Vyzývají proto k důkladnějším lékařským prohlídkám, které by psychotickou poruchu dokázaly včas odhalit.
Na 250 lidí se v neděli shromáždilo na kolejích železniční tratě u hraničního plotu, kde za zpěvu a vykřikování hesel poklidně demonstrovali. Na místě zaujalo pozice na 50 řeckých policistů s ochrannými štíty. Některé osoby se snažily postupovat proti řadě policistů, ale jiní migranti jim v tom bránili vytvořením "lidského řetězu" jen několik metrů před policisty. Střety byly zaznamenány pouze mezi běženci.
Papež František ve svém tradičním velikonočním poselství vyzval svět k míru, milosrdenství a vzájemnému respektu. Krátce před požehnáním Městu a světu (Urbi et orbi) na Svatopetrském náměstí připomněl osud imigrantů v Evropě, nedávné teroristické útoky v Belgii i v dalších zemích a konflikty v Sýrii a v některých afrických státech. Kvůli úterním atentátům v Bruselu v neděli ve Vatikánu panovala zvýšená bezpečnostní opatření včetně podle agentury AP osobních prohlídek příchozích věřících.
Mší pod širým nebem na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu zahájil papež předvelikonoční svatý týden. Kázání na místě sledovaly desítky tisíc lidí. Květná neděle připomíná podle tradice Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma a také jeho blížící se utrpení, smrt a vzkříšení.
Bulharský pašerák, který loni převezl v chladírenském voze z Maďarska do východní německé země Saska 81 běženců, odešel od německého soudu s trestem 4,5 roku vězení. K činu se přiznal. Lidé v nákladovém prostoru cestovali značně stísněně a neměli dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Podle obžaloby cesta jen shodou náhod neskončila tragédií jako loni v létě, kdy se v chladírenském voze udusilo 71 běženců.
Na pravicovém shromáždění proti migrační politice vlády se podle odhadu policie sešlo téměř 3 000 extremistů. Úřady přitom očekávaly maximálně několik stovek. Více než tisícovka lidí se proti povolené akci postavila. Ke střetům s policií došlo, když se asi 200 lidí pokusilo trasu pochodu extremistů zablokovat. O žádných zraněných ani zadržených média neinformovala.
Ve Švédsku znovu hořely ubytovny pro uprchlíky. Nejprve byli zalarmováni policisté kvůli několika menším požárům v komplexu, který se renovuje jižně od Göteborgu. Nedlouho poté zničil oheň jednu budovu u obce Klippan, ležící asi 40 kilometrů severovýchodně od Helsingborgu. Oba útoky se obešly bez zraněných. Všechny požáry byly rychle uhašeny. Policie nezadržela žádné podezřelé osoby.
