Rakousko chce přitlačit na země Afriky a Blízkého východu, jež odmítají přijímat zpět své občany, kteří v Evropě neuspějí s žádostí o azyl. Podle Vídně by jim Evropská unie měla pohrozit snížením rozvojové pomoci. Jde například o Tunisko, Nigérii nebo Alžírsko. S postojem Rakouska souhlasí i Česká republika. Jiné země Unie jsou však proti a raději by prosadily migrační dohody mezi Evropou a jednotlivými státy.
Přibližně 1100 migrantů ze subsaharské Afriky se pokusilo první den roku 2017 překročit hranice Maroka a Ceuty, která je španělskou enklávou na pobřeží severní Afriky. Lidskoprávní organizace kritizují Španělsko za to, že v těchto případech okamžitě vrací lidi do Maroka. Argumentují tím, že vynechání zdlouhavější postupů nutných pro deportaci zbavuje lidi možnosti požádat o azyl.
Policie na severu Německa vyšetřuje rozsáhlý případ zneužívání sociálních dávek migranty. Žadatelé o azyl, kteří byli většinou ze Súdánu, si tak údajně přišli až na několik milionů eur. Vytvořili si tři až čtyři totožnosti a na každou z nich pobírali na různých místech země peníze. Podle azylového zákona má každý žadatel o azyl právo na 135 eur měsíčně. Jeden z podvodníků si však dokonce přišel na 45 tisíc eur, tedy v přepočtu více než milion korun.
Těla 11 migrantů, kteří se pokoušeli připlout do Evropy, vyplavilo Středozemní moře na pobřeží nedaleko od libyjského hlavního města Tripolisu. Informoval o tom zpravodajský server News 24 s odvoláním na středeční prohlášení Červeného půlměsíce. "Pracovníci z tripoliské pobočky červeného kříže nalezli 11 těl, které vyplavilo moře," řekl dobrovolník z Červeného půlměsíce s tím, že lidé v oblasti o podobných případech úřady často informují. Libyjský Červený půlměsíc na svém facebooku oznámil, že těla byla nalezena na pláži, která se nachází v hlavním městě a na další pláži, která leží asi 15 kilometrů na západ od Tripolisu.
Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.
Německo od čtvrtka zavádí nepřetržité namátkové kontroly na třech důležitých dálničních hraničních přechodech s Rakouskem, jež hojně užívají i čeští řidiči. Opatření je zaváděno na základě tlaku bavorské zemské vlády kvůli obavám z obnovení migračního tlaku, který loni do Německa přivedl na milion uprchlíků hlavně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Kontroly se týkají přechodů na dálnici A3 u Pasova, na dálnici A8 u Salcburku a A93 u Kufsteinu. Spolkové policii je připraveno pomoci na sto bavorských policistů ze zásahových jednotek. Nadále sice zůstane u namátkových kontrol, ale na velkých přechodech budou prováděny bez přerušení ve dne v noci.
Frankfurt nad Mohanem - Německo ve středu večer deportovalo zpět do Afghánistánu první skupinu Afghánců, jejichž žádosti o udělení azylu úřady zamítly. Padesát neúspěšných migrantů bylo posláno zpět do vlasti letecky z letiště ve Frankfurtu nad Mohanem na základě říjnové dohody Berlína a Kábulu, informovala média. Na letišti podle agentury DPA protestovalo proti vrácení migrantů několik stovek lidí. Opatření kritizuje také opozice a některé nevládní organizace jako Pro Asyl. Šéf poslanecké frakce Zelených Anton Hofreiter například obvinil ministra vnitra Thomase de Maizièra z "nemilosrdné hry" a lékařská organizace IPPNW prohlásila, že tento postup je v rozporu s lidskými právy.
V Calais na severu Francie dokončili výstavbu kilometrové zdi, která má bránit imigrantům v nelegálním přechodu do Británie. Oznámily to v pondělí francouzské úřady. Stavba začala v září a stála 2,7 milionu eur (73 milionů Kč), které podle agentury AFP zaplatila Británie. Stavba má hlavně zabránit pokusům uprchlíků naskakovat na kamiony mířící přes Lamanšský průliv do Anglie. Čtyři metry vysoká zeď navazuje na již dříve vybudované oplocení podél trasy mířící k ústí eurotunelu a ke calaiskému přístavu. Zeď byla postavena z hladkého betonu, aby bylo těžké na ni vylézt. Zeď je součástí francouzsko-britského balíčku bezpečnostních opatření kolem běženců v Calais.
Itálie předpokládá, že se letos na její území dostane rekordní počet migrantů. Pokud se udrží nynější trend, dorazí na Sicílii do konce letošního roku celkem 192 000 běženců, domnívá se italské ministerstvo vnitra. Výrazně tak bude překonán dosud nejvyšší počet 170 000 uprchlíků z roku 2014, informovala v neděli agentura APA. Letos už podle údajů ministerstva přišlo na jih Itálie 175 000 migrantů. V současné době v zemi pobývá zhruba 176 000 osob, které žádají o azyl. Je mezi nimi i na 24 000 nezletilých dětí, které se do Itálie dostaly bez doprovodu dospělých, což je dvojnásobek počtu z loňska. Většinu přicházejících podle ministerstva tvoří obyvatelé Nigérie, Eritreje a Guineje.
Italská pobřežní stráž v pátek zachránila v Egejském moři na žádost evropské agentury Frontex sedmdesátku migrantů ze Sýrie. Nalodila je ze člunu v řeckých vodách a převeze je na řecký ostrov Chios, oznámila podle agentury Reuters italská pobřežní stráž. Záchranáři zamířili do řeckých vod poté, co dostali žádost o pomoc od evropské agentury Frontex. Ze člunu vylovili 34 mužů, 14 žen a 18 dětí. Za poslední měsíc připlulo do Řecka z Turecka asi 1950 migrantů, což je podle agentury Frontex "jen zlomek" počtu ze stejného období loňského roku. Od začátku letošního roku dorazilo do Řecka asi 172 tisíc migrantů, loni jich za celý rok bylo na 860 tisíc.
Soud uznal krajně pravicového nizozemského politika Geerta Wilderse vinným z podněcování k rasové diskriminaci, ale nijak ho nepotrestal. Vůdce Strany pro svobodu nedostal ani pokutu. Wilders se nicméně podle soudu provinil tím, že v roce 2014 na mítinku povzbuzoval lidi ve skandování "Méně, méně, méně“ na svoji řečnickou otázku, zda by chtěli v Nizozemsku méně Maročanů. Přistěhovalce z této země politik označil za špínu. Soudce v rozsudku uvedl, že Wilders svými výroky Maročany paušálně urazil.
V příštích třech letech uvolní německá vláda 150 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun) na pobídky neúspěšným žadatelům o azyl. Penězi je chce motivovat, aby se sami dobrovolně vrátili do vlasti. Listu Augsburger Allgemeine to řekl ministr pro rozvojovou pomoc Gerd Müller. Podle něj je systém pobídek levnější než platit dlouhé azylové řízení. O peníze z fondu budou moci požádat nejen žadatelé o azyl, jejichž řízení již skončilo zamítnutím žádosti, ale také ti migranti, kteří se rozhodli vrátit do vlasti, aniž by vyčkali konečného rozhodnutí německých úřadů. Podle Müllera se řada migrantů neodvažuje vrátit zpět domů také proto, že mají strach, že budou muset zase začínat od nuly.
Od roku 2014 počet imigrantů, kteří dorazili k italským břehům, neustále stoupá. Zpracování žádosti o azyl trvá přibližně sto dní. Odmítnutí žadatelé se ovšem mohou odvolat k civilnímu soudu a náklady na soudní řízení přitom hradí stát. Premiér Matteo Renzi požádal EU o pomoc a pohrozil, že Itálie bude nucena pozastavit platby do společného rozpočtu EU. Itálie odhaduje, že bude příští rok potřebovat pro zvládnutí přívalu uprchlíků přibližně 3,9 miliardy eur, což je téměř třikrát tolik než v roce 2013.
Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn v Praze prohlásil, že evropská levice se musí sjednotit proti extremismu. Často totiž někteří lidé soudí, že zůstávají za nynější globalizací pozadu. Přitom se podle Corbyna mylně domnívají, že třeba za problém nezaměstnanosti mohou migranti. Corbyn navštívil v české metropoli sjezd Strany evropských socialistů.
Nárok na sociální dávky budou mít v Německu přistěhovalci z Evropské unie až po pěti letech, odsouhlasil Spolkový sněm. Cílem je zamezit tomu, aby lidé jezdili do Německa jen za vyššími příspěvky. Doteď měli přistěhovalci z EU nárok na finanční výpomoc po šesti měsících pobytu, nově se mají podle sněmu obracet na svoji zemi.
Do Evropy se letos zatím dostalo 372 128 migrantů, z toho 348 664 po moři a zbytek po souši. Celkem 4690 běženců při této cestě zahynulo nebo je pohřešováno. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Po uzavření takzvané balkánské stezky vedoucí z Řecka přes země bývalé Jugoslávie na počátku letošního roku se hlavní migrační trasou stala opět ta, která vede přes Středozemní moře oddělujícího severní Afriku od Evropy. Většina běženců se plaví z Libye na přeplněných vratkých člunech a ve vlnách je zachraňuje většinou italská pobřežní stráž. V loňském roce podle organizace při cestě po moři zahynulo 3770 migrantů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že by Ankara mohla otevřít turecké hranice a vpustit uprchlíky do Evropy. Podle mluvčí německého ministerstva zahraničí je ale v zájmu obou stran, aby dohoda EU a Turecka o uprchlících zůstala v platnosti. Erdogan svou výhružkou reagoval na čtvrteční návrh Evropského parlamentu o možnosti zmrazit přístupová jednání s Tureckem. Brusel kritizuje postup Ankary po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat.
Podle šéfa centra Europolu proti pašování migrantů Roberta Črepinka roste poptávka po službách pašeráků lidí. Ti jsou schopni na uprchlické krizi ročně vydělat miliardy eur. Migrantům nabízejí plný servis od cesty přes ubytování až po falešné dokumenty. Služby inzerují na sociálních sítích nebo jednoduše skrze lidi, kteří si informace předávají mezi sebou.
Frustrovaný žadatel o azyl zapálil v pátek banku v australském Melbourne. Kromě sebe zranil ještě 26 lidí. Ke žhářství se podle australských sdělovacích prostředků uchýlil poté, co nedostal sociální podporu. "Všichni z toho systému šílí. Ocitají se v legálním vzduchoprázdnu," vysvětlil zdroj z komunity barmských Rohingů. Podle právní zástupkyně měl muž také mentální problémy.
Atény - Čtyři mrtvé migranty našla ve středu řecká pobřežní stráž ve člunu v severní části Egejského moře. Dalších patnáct lidí, kteří se snažili dostat z Turecka do Řecka a strastiplnou cestu přežili, záchranáři převezli do nemocnice v přístavu Kavala, informovala agentura DPA. Člun s migranty plující východně od ostrova Thasos pobřežní stráž objevila po sedmnáctihodinové pátrací akci, kterou odstartoval nouzový signál vyslaný z plavidla. Všichni přeživší pasažéři byli podle agentury AP muži, jejich národnost ale jasná není. Soudní lékaři budou nyní zjišťovat příčinu smrti nalezené čtveřice.
