Celkový počet bankovek a mincí v oběhu neklesá ani s rozvojem platebních karet a nástupem bezkontaktních karet. Vyplývá to z čerstvé statistiky České národní banky.
Vůči hlavní evropské měně může česká koruna posílit do konce roku o 3,2 procenta. Vyplývá to z předpovědí analytiků ohledně kurzu po ukončení intervencí.
Hodnota kybernetické měny bitcoin se během dnešního obchodování poprvé za tři roky vyšplhala nad hranici 1000 dolarů (zhruba 25 800 korun). Pokračuje tak v růstu poté, co v loňském roce posílila o 125 procent. Dnes dopoledne hodnota bitcoinu stoupla o 2,5 procenta a dostala se na 1022 dolarů. To představuje nejvyšší úroveň od konce roku 2013, napsala agentura Reuters. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem. Protože není pod kontrolou žádné centrální banky a dá se snadno přesouvat, je často využívána těmi, kteří se chtějí vyhnout kontrole svého kapitálu.
Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech. Po dnešním jednání o tom informoval mluvčí centrální banky Marek Zeman. Režim devizových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013. Bankovní rada ČNB na počátku listopadu zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že takzvaný kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Listopadová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl donucen odložit svůj záměr stáhnout z oběhu největší bankovku. Bankovka s nominální hodnotou 100 bolívarů se oficiálně přestala používat ve čtvrtek, banky za ni však nedostaly včas potřebnou náhradu. Překvapivé rozhodnutí vyvolalo ve Venezuele chaos. Řada Venezuelanů strávila spoustu času v dlouhých frontách ve snaze vyměnit bankovky za nové. Tisíce obchodů kvůli nedostatku hotovosti zavřely a mnozí Venezuelané zjistili, že nemají dost hotovosti.
Centrální banka v Turecku zvýšila úrokové sazby. Chce tím zastavit pád liry, která oslabuje kvůli politické situaci. Centrální bankéři se pro růst sazeb rozhodli navzdory tlaku prezidenta Erdogana na zlevňování úvěrů.
ČNB sice očekávaný vývoj kurzu koruny po ukončení intervencí oficiálně nezveřejňuje, dá se ale dopočítat z dílčích informací v nově zveřejněné inflační zprávě. Bankovní rada ČNB považuje za nejpravděpodobnější termín ukončení intervencí polovinu příštího roku.
Předpovědi jsou podle oslovených expertů ještě obtížnější než jindy, protože nevyzpytatelný je i sám Trump. Zamýšlené ochranářství v mezinárodním obchodě by hypoteticky mohlo mít důležité důsledky i pro Česko. Oslabení exportních firem se do budoucna může promítnout ve mzdách i zaměstnanosti.
Online rozhovor s ekonomem Janem Burešem.
Přesně před třemi lety začala Česká národní banka svůj boj s hrozící deflací a příliš silnou korunou. Co přinesly její měnové intervence a kdy skončí? Na kolik pak přijde euro?
Bankovní rada České národní banky dnes potvrdila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech. Režim devizových intervencí trvá tři roky, zahájila jej v listopadu 2013. Bankovní rada na konci září uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že takzvaný kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Guvernér ČNB Jiří Rusnok dříve řekl, že oslabování koruny prostřednictvím devizových intervencí by ČNB mohla za určitých podmínek ukončit až v roce 2018. Důležitý bude vývoj inflace.
Za rekordních 2,9 milionu korun se v brněnské aukci prodala unikátní slovenská padesátikoruna z roku 1940. Vyvolávací cena za bankovku, které jsou na světě pouhé dva exempláře, byla dva miliony korun. Uvedl to server iDnes.cz. "Tak vzácná je proto, že jde o druhé vydání. Po světě jsou známy pouze dva kusy, ten první se dražil asi před 20 lety v Německu, kde jej tehdy koupil Čechoameričan," řekl serveru Martin Klim, majitel firmy, která aukci uspořádala. Druhý kus se nedávno objevil na Slovensku. "Původní majitel ji koupil v zahraničí, kde ji údajně objevil v nějaké lokální aukci na internetu a vydražil za 600 korun. Prodejci nevěděli, že jde o vzácné druhé vydání," doplnil Klim.
Oslabování koruny prostřednictvím devizových intervencí by Česká národní banka mohla za určitých podmínek ukončit až v roce 2018. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok to ve středu řekl serveru E15.cz. Nejpravděpodobnějším termínem ukončení intervencí ale podle Rusnoka zůstává druhé čtvrtletí roku 2017. "Může to klidně být, v závislosti na splnění podmínek, i v roce 2018. Pak už je to jaksi open end," řekl guvernér. Jisté podle Rusnoka je, že intervence neskončí dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku. Konec cíleného oslabování koruny banka podmiňuje dosažením dvouprocentní inflace. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013.
Před bezhotovostní společností varují někteří politici i bankéři. Podle generálního ředitele společnosti MasterCard ČR hotovost ani v budoucnu nezmizí, ale její podíl na platbách bude dále klesat. V Dánsku už klesl podíl hotovostních plateb pod 30 procent.
Zápis z posledního jednání ukazuje, že není možné vyloučit zavedení záporných sazeb, momentálně ale nejsou nutně potřeba. Současné měnové intervence skončí pravděpodobně v polovině roku 2017. V srpnu vydala na boj proti posílení koruny druhou nejvyšší částku za letošní rok.
Od začátku roku 2014 do konce letošního prvního čtvrtletí vzrostl v tuzemsku celkový objem vytištěných peněz o 20,4 procenta. Větší tempo než Česko vykázala ve stejném období jen Čína. Centrální banky se zvyšováním objemu peněz v ekonomice obvykle snaží podpořit inflaci.
Mnozí investoři se obávají, že vláda směřuje k takzvanému "tvrdému Brexitu", kdy by Británie opustila jednotný trh EU, aby si uchovala kontrolu nad imigrací. To by mohlo vyvolat odchod řady bank z Londýna a podkopat obchodní vztahy s Unií.
Digitální měna bitcoin by podle amerického odborníka a propagátora této měny Andrease Antonopoulose mohla fungovat jako záruka lidské svobody. Pokud podle něj budou mít správu peněz, které jsou ve stále větší míře digitální, na starosti vlády a banky, bude docházet k jejich zneužívání. Systém, který svěřuje moc centralizovaným institucím, podle něj přitahuje lidi fascinované mocí a kontrolou nad lidmi. Bitcoin a počítačové sítě podle něj naopak moc rozprostírají mezi lidi a zajišťují, že ji nikdo nemůže korumpovat. Antonopoulos byl hlavním hostem třídenní akce Hackers Congress, která do pražské Paralelní Polis přivezla světové špičky hackingu, decentralizované ekonomiky a kryptoanarchie.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok překvapivě prohlásil, že centrální banka může pokračovat v měnových intervencích i ve druhém pololetí 2017. Záleží prý na aktuálních prognózách. Dosud bankovní rada opakovala, že intervence pravděpodobně ukončí v první polovině roku. Žádná data měnící pohled na ekonomiku přitom v poslední době nepřišla.
Česká národní banka v červenci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 8,29 miliardy korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního července intervenovala v objemu zhruba 563 miliard korun. Při intervencích banka prodává korunu a kupuje eura. Bankovní rada ČNB na počátku srpna zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.
