Čeští lékaři i letos svými unikátními výkony měnili životy. Některá uzdravení se podobají zázraku. Ženě z Keni vrátili naději, že znovu uvidí, zachránili předčasně narozeného chlapce nebo díky genetickým vyšetřením včas zachytili nádor prsu v těhotenství. Podívejte se na silné příběhy pacientů.
Univerzita v Oxfordu získala poosmé ocenění nejlepší vysoké školy na světě. Prošly jí desítky laureátů Nobelovy ceny a je známá pro své úspěchy v mnoha oborech včetně medicíny. Právě ta zaujala i čtyřiadvacetiletou Elišku Freibergerovou. Je jedním z 65 Čechů, kteří teď školu studují. "České univerzity se zaměřují na zapamatování co největšího objemu informací. Anglie cílí jinak," popisuje rozdíl.
Zjistit, zda jsme siloví sportovci nebo vytrvalci, jestli máme tendenci k tloustnutí nebo křečovým žilám, můžeme pomocí genetických testů. Barbora Procházková, která se v projektu Chromozoom podílí na jejich vývoji, vidí budoucnost oboru ještě dál. "Snad dojdeme k tomu, že se každý v určitém věku osekvenuje a poté bude chodit k lékařům s přenosným médiem, kde bude mít sekvenci nahranou," doufá.
"U všech mladých doktorů na světě platí, že se to v mládí potřebují naučit. A v průběhu osmihodinové pracovní doby to prostě nedáte," opřel se šéf největší nemocnice v Česku FN Motol Miloslav Ludvík do mladých lékařů, kteří hrozí protesty kvůli zákonné možnosti udělovat jim více přesčasů. Co by to znamenalo? A jak nemocnice zajistí, aby se o pacienty nestarali unavení doktoři? Děje se to?
Na sociálních sítích se v úterý rozšířilo tvrzení Jaroslava Duška, že lidé na rakovinu umírají, protože nemají rádi život a smrt si sami vybírají. Podle psychologa Jana Krajhanzla tomu mohou uvěřit lidé, kteří mají negativní zkušenost se zdravotnictvím nebo nevěří systému. "Dušek stigmatizuje nemocné, je to bezcitné," řekl o herci známém názory, které bývají v rozporu s vědeckými poznatky.
Rumunská prokuratura v sobotu oznámila, že zahájila trestní stíhání pěti lékařů podezřelých z toho, že ve stovkách případů opětovně použili srdeční implantáty vyjmuté z mrtvých pacientů. Informovala o tom agentura Reuters
Čeští lékaři někdy dokážou něco, co se podobá zázraku. Letos například díky unikátní operaci postavili na nohy muže, který byl roky na vozíčku. Dokázali během několika hodin pomoci ženě, která v Indii marně čekala na transplantaci plic, nebo do Česka z Ukrajiny převezli těžce popálenou dvouletou dívku, která měla jen minimální šanci na přežití. Díky lékařům bude ale zdravá.
Už na základní škole byl prý největší šprt, později se mu i díky finanční pomoci nadace pro romské studenty podařilo vystudovat medicínu. "Myslel jsem si, že aby si někdo řekl, že jsem opravdu dobrý, že něco umím, musím toho ukázat víc," říká mladý infektolog Jakub Jarý. Noví kolegové si stále myslí, že pochází spíše z ciziny, než že by český Rom mohl být lékařem.
Významný chemik Antonín Holý objevil mnoho antivirotik pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo oparů. V jeho odkazu pokračují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd i Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pracují například na látce, která by se mohla stát základem léku na rakovinu. Cesta k lékům je ale dlouhá, drahá a s velmi nejistým výsledkem.
„Na vědecké a výukové účely může být použito jen tělo takového člověka, který s ústavem anatomie uzavřel dárcovskou smlouvu. Pro výuku mediků je to zásadní. Moderní technologie kvalitu lidské tkáně nikdy nenahradí,” říká přednosta Ústavu anatomie 2.LF UK David Kachlík. “Těla jsou důležitá i pro výuku etiky. V lékařství se s pacientem a o pacientovi nežertuje, ani když je po smrti,” dodává.
S manželkou se do Česka přestěhovali před devíti lety z Podkarpatské Rusi. Dali na rady kamarádů, kteří si Čechy pochvalovali. A jsou tu spokojení. Do rodné země zmítané válkou se zatím vrátit nechtějí. Ruská radikalizace byla podle něj patrná posledních osm let. "Ruské noviny hlásaly, že Západu se nebojí a že jednou skončí až u Berlína," říká pro Aktuálně.cz lékař, jenž si nepřál uvést své jméno.
„Válečná medicína je zcela mimo naše západní chápání, protože v každý moment musíte být připraveni na další vlnu pacientů, na které nemáte materiál nebo personál,” říká chirurg s válečnými zkušenostmi Tomáš Šebek. „Chirurg se dokáže rychle přeorientovat na urgentní medicínu, ale důležitá je logistika. Když nemáte vybavení, tak můžete s tím nožem v ruce nad pacientem akorát tak zaplakat,” dodává.
Pravé neštovice v 17. a 18. století vládly Evropě. Nakazila se většina lidí, obvykle malých dětí. Na nemoc umíraly tisíce obyvatel, než před tři sta lety badatelé přišli s možným řešením: "naočkovat" děti neštovicemi, aby byl průběh nemoci co nejmírnější. Proti této praktice se ale ozvala řada lidí, včetně lékařů.
Současná medicína přináší hodně vyšetření, receptů a odběrů, ale málo prostoru pro pacienty otevřeně diskutovat o nemoci a o tom, co je pro ně důležité. V intenzivní medicíně jsem přinášela hodně odpovědí, jako paliatrička se vlastně jen ptám, říká Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny VFN a jedna z protagonistek dokumentu Jednotka intenzivního života.
S postupujícím očkováním proti koronaviru se ukazuje, že ženy hlásí horší vedlejší účinky vakcíny než muži. Dat je ale málo, protože většina studií biologické pohlaví i gender ignoruje. Odborníci přitom vědí, že ženský a mužský imunitní systém fungují odlišně.
Fakultní nemocnice Bulovka podala pacientovi s HIV inovativní lék, který mu snížil hladinu viru v těle. U pacienta už dříve propukla nemoc AIDS a léky, které jsou nyní k dispozici, už mu nezabíraly. Informovala o tom mluvčí nemocnice Eva Libigerová. Podle nemocnice jde o prvního pacienta, kterému byl v Evropě tento lék podán mimo klinické studie.
Vynálezce hydrogelových kontaktních čoček, slavný český vědec Otto Wichterle, se narodil právě před 108 lety, 27. října 1913. Po druhé světové válce založil Ústav makromolekulární chemie a na svém kontě má kolem 150 patentů. Jeho následovníci ve výzkumu a vývoji nových polymerů přidávají další a další. Dodnes tak pražské sídliště Petřiny skrývá vědecké pracoviště, které patří ke světové špičce.
Již potřetí vláda uložila žákům a studentům lékařských fakult a zdravotnických škol pracovní povinnost, která platí od pondělí 8. března. Toto opatření schválila vláda na mimořádném jednání v pátek 5. března. Hejtmani a pražský primátor tak mohou studenty znovu využít pro práci ve zdravotnických zařízeních. S tímto nařízením nesouhlasí děkani lékařských fakult ani samotní studenti.
S paliativcem Adamem Houskou o konci života, o tom, jak se léčí ve skafandru, i o tom, proč je lepší umírat doma.
