Podle předsedy Senátu Milana Štěcha z ČSSD by prezident neměl útočit na premiéra Bohuslava Sobotku. Narážel tak na Zemanův rozhovor pro Mladou frontu Dnes, ve kterém prezident premiéra označil za drzého kluka. "Mám velké obavy a podezření, že ten rozhovor byl objednaný a je to i politický útok," řekl Štěch.
Premiérovu kritiku, že Miloš Zeman svými výroky šíří nenávist, označil prezident za drzou klukovinu. Bohuslav Sobotka prý podceňuje reálné nebezpečí terorismu, které přichází spolu s migrací. O tom, že na demonstraci 17. listopadu bude vystupovat společně s předsedou Bloku proti islámu Martinem Konvičkou, prezident podle svých slov nerozhodoval. Konvičkovy výroky o koncentračních táborech prý Zeman neznal a považuje je za extrémní. Přesto by s Konvičkou i nyní vystoupil.
Stíhání předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky má "na svědomí" státní zástupkyně Věra Nováková. Ta podala trestní oznámení, v němž vyjmenovala některé výroky z Konvičkova Facebooku. Jeden z nejhlasitějších islamofobů zde horoval pro zřizování koncentračních táborů pro muslimy či hovořil o tom, že je potřeba je rozemlít na masokostní moučku. Rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, kde Konvička působí jako docent na katedře entomologie, řekl, že univerzita nijak zasahovat nehodlá. "Platí presumpce neviny."
Pokud nelze za podněcování k nenávisti obvinit všechny, znamená to snad, že nemůže být obviněn nikdo? Nikoli.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana nepředpokládá, že prezident ještě někdy vystoupí na pódiu s někým z Bloku proti islámu. Reagoval tak na to, že policie jeho předsedu Martina Konvičku obvinila z podněcování k nenávisti vůči skupině obyvatel. „Nechť je věc prošetřena nezávisle a bez jakýchkoli politických vlivů. Připomínám, že zmíněné výroky pan prezident v žádném případě nesdílí,“ řekl Jiří Ovčáček. Zdůraznil, že Konvičkovo obvinění se týká starších výroků na Facebooku, nikoli toho, co Konvička pronesl právě na Albertově.
Policie obvinila předsedu Bloku proti islámu Martina Konvičku z podněcování k nenávisti kvůli výrokům na Facebooku. Podle bloku jde o politický proces.
Univerzita Karlova a VŠE podaly žalobu na Zemana. Stojí se studenty na straně svobody.
Jednání prezidenta, který 17. listopadu stál při oslavách na pražském Albertově například vedle představitelů Bloku proti islámu, se nelíbilo 24 procentům lidí. Naopak 30 procent lidí Zemanovu akci, za kterou ho kritizoval i premiér Sobotka, schvaluje. Zjistilo to šetření agentury Median pro Českou televizi.
Po lánském puči Bohuslav Sobotka tvrdě bojoval o sebe. A Zemana porazil. Teď s ním začíná rvačku o nás v Evropě.
Prezident by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, reaguje na úterní projev Miloše Zemana na Albertově premiér Bohuslav Sobotka a mluví o hnědé politice. Český prezident se podle něj zařadil mezi evropské politiky, kteří podlehli jednoduché cestě, jak v době migrační krize a teroristických atentátů v Paříži získat laciné politické body na šíření strachu a nenávisti. Jestli jde o zlomový moment, kdy se pro něj stal Miloš Zeman definitivně nepřijatelným, a proto ho nepodpoří v prezidentských volbách v roce 2018, ale premiér zatím nechce říci.
Zeman nemá na své straně elity, postrádá zásadní vliv doma i v zahraničí. Kdo po něm? Stačí slušný příznivec Západu.
Prezident Miloš Zeman ve státní svátek vystoupil na Albertově na akci Bloku proti islámu. Podle českých politických špiček tím legitimizuje extremisty a celá akce podle nich místo piety připomínala předvolební mítink. "Miloš Zeman je ryzí populista. Kdyby národ miloval islám, bude chodit do mešity," řekl například Miroslav Kalousek. Politici zkritizovali také to, že kvůli akci islamofobů se veřejnost nedostala k pomníku na Albertově.
Každý má právo ve svobodné společnosti vyjádřit názor, ale ani ten opačný nesmí být umlčován, řekl prezident Zeman u příležitosti výročí 17. listopadu. Odpůrci imigrace by podle něj neměli být nálepkováni. Na Albertově se střetli Zemanovi příznivci s odpůrci - ty Zeman označil za řvoucí stádo. Atmosféra byla vyhrocená.
Petr Čtvrtníček si pozval do studia docenta Martina Konvičku. Pokřtili společně muslimskou kuchařku a shodli se na tom, že za islám v Česku je potřeba bojovat i se zbraní v ruce.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu se budou na známých místech Prahy konat dvě desítky demonstrací a happeningů. Některé z nich se však stejně jako loni nebudou přímo týkat událostí z listopadů 1939 a 1989. Na dodržování veřejného klidu a pořádku bude dohlížet několik stovek policistů z různých útvarů, slíbil mluvčí policie Tomáš Hulan. Kromě tradičních připomínek historických událostí se bude demostrovat pro a proti uprchlíkům, na podporu prezidentovi nebo také za referendum o vystoupení z EU.
I když je zatím oficiálně nepotvrzená, budí možná účast prezidenta Miloše Zemana na demonstraci Bloku proti islámu rozpaky. Například někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg upozorňuje na to, že 17. listopad je památkou studentů, kteří odmítali podobné myšlení, jaké dnes reprezentuje Martin Konvička a další islamofobové. Účast rozděluje i samotné příznivce hnutí – těm vadí hlavně osoba Miloše Zemana, který podle nich sice zastává stejné názory, ale jinak společnost rozděluje. Mluvčí Hradu ani Martin Konvička nicméně zatím výslovně nepotvrdili, že Zeman na akci na pražském Albertově skutečně vystoupí.
Pokud se nezmění přístup Evropské unie k migrační krizi, zvýší se obavy lidí. Takový postoj pak může vést k volání po silných vůdcích a jednoduchých řešeních, tvrdí Hynek Kmoníček. Povinné kvóty jsou podle Kmoníčka od prvního pohledu nesmyslné a porušují základní princip Unie, tedy volný pohyb osob. Poukázal i na neschopnost EU postarat se o své vnější hranice.
OSN přesně vystihlo českou "repelentní" taktiku: odpudit uprchlíky předem. Prezident Zeman je v tom mistr.
Zákonodárce napříč politickým spektrem rozhněvala slova německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra, podle něhož by Evropská unie měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců. Ministr vnitra Chovanec v reakci na Twitteru uvedl, že největším problémem řešení migrace je nekonzistentní politika Německa. S návrhem na to, aby problémové země dostávaly méně peněz z EU, údajně přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise to ale popřela.
Poslanec Petr Adam opouští sněmovní klub Úsvitu i stranu Úsvit - Národní koalice. Nelíbí se mu radikalizace seskupení. Adam bude nezařazeným poslancem. Počet členů frakce Úsvitu klesne na osm, po volbách před dvěma lety měla 14 poslanců. Poměry ve Sněmovně Adamův krok prakticky nezmění. Adamovi vadí to, že Úsvit začal spolupracovat s Blokem proti islámu Martina Konvičky a kontroverzním sociologem Petrem Hamplem, jenž má zpracovat společný program. Adam poukázal na to, že poslanci Úsvitu byli zvoleni hlavně kvůli prosazování přímé demokracie, nikoli proto, aby radikalizovali společnost tématem nelegální imigrace.
