Krnáčové vadí nekonkrétnost schváleného materiálu. Pokud budou splněny požadavky ANO a doplněny do materiálu další informace, pak jsou zastupitelé ANO připraveni o dokumentu jednat.
Rada hlavního města schválila, jakým způsobem by se měla severojižní magistrála začít měnit k lepšímu. Vizi proměny pro město připravil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy spolu s renomovanou dánskou kanceláří Gehl Architects. V první fázi se magistrát pustí do menších úprav, které se dotknout především chodců. Omezení automobilové dopravy zatím neplánuje.
Expremiér Jiří Paroubek v DVTV Forum o svém návratu do politiky a aktuální situaci; Henriette Vambergová z architektonického studia slavného dánského urbanisty Jana Gehla o rekonstrukci pražské magistrály; IT expert Tomáš Charvát o celosvětovém kyberútoku
Dánská kancelář Gehl Architects představila vize proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí. Součástí návrhu jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní. Podívejte se na změny, které významné architektonické studio navrhuje.
Do dvou let se na pražské magistrále dají zlepšit podmínky pro chodce, vysadit zeleň a opravit přilehlé parky, říká Henriette Vambergová z architektonického studia slavného dánského urbanisty Jana Gehla. Změny by podle ní měly být postupné. Menší úpravy se dají dělat hned, velké investice mohou přijít na řadu později. Dodává, že města po celém světě stavěla podobné dálnice, protože panovalo přesvědčení, že jim to ekonomicky pomůže. Ukázalo se, že to tak není, a dnes se jich zbavují. V Soulu to prý trvalo pět let. I velké investice se podle ní vyplatí, protože změna z dálnice na městský bulvár zvýší ceny okolních pozemků a nemovitostí.
Severojižní magistrála se začala budovat v 60. letech. Koncepci, která měla urychlit průjezd Prahou, ale řešili už urbanisté mnohem dřív a její současná nekoncepčnost do určité míry souvisí už s koncem 19. století. Tehdy se začaly bourat městské hradby, na jejichž místě magistrála vznikla. Revitalizaci, která by měla přinést zlepšení životních podmínek v jejím bezprostředním okolí, řeší pro magistrát dánská kancelář Gehl Architect ve spolupráci s urbanisty z Institutu plánování a rozvoje. Historický kontext v rámci komentované procházky představil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.
Institut plánování a rozvoje Prahy zpracoval seznam 38 podchodů, z nichž pět doporučil k přednostní revitalizaci. Do galerie se dostanete po kliknutí na úvodní fotku.
Pražští politici a plánovači veřejného prostředí se tento týden sešli v Kodani s dánským urbanistou Janem Gehlem. Představil jim analýzu, která ukazuje nejpalčivější problémy severojižní magistrály. Zmínil také několik možných úprav, které by vedly ke zklidnění frekventované ulice. Na konci června bude pro radu hlavního města připraven materiál. Pokud jej politici schválí, proměna magistrály může brzy odstartovat. Začne se drobnými úpravami na zkoušku.
Praha se minulý rok dohodla se světoznámým dánským architektem Janem Gehlem na tom, že jí pomůže s proměnou magistrály. Do hlavního města proto přijela Henriette Vambergová, jež působí v Gehlově architektonickém studiu. Podle Vambergové se z magistrály stala bariéra, která odděluje historické centrum od zbytku města. Upozorňuje také, že i když hlavní pražská tepna plní svou roli, dálnice už v 21. století do města nepatří.
Pražská magistrála od 70. let rozřezává centrum města. Řešení, které bude pro běžné obyvatele přívětivější, nyní pro magistrát připravuje dánská kancelář Gehl Architects, která má zkušenosti z mnoha světových měst. Podívejte se, jak frekventovaná místa v centru Prahy vypadají teď. Jak by se už brzy mohla změnit, ukazují zajímavé příklady ze světových metropolí.
Pražská magistrála – pro automobilisty nezbytná dopravní tepna, pro chodce a obyvatele okolních domů noční můra.
Tramvaje jde zrušit, auta ne. Automobilový provoz je zase ve výhodě.
Stát se tato havárie mimo hlavní dopravní tepnu, tak by se o ní vůbec nevědělo, bohužel se stala na nejfrekventovanějším místě Prahy, říká odborník a vedoucí archivu a muzea PVK Jiří Dejmek a dodává, že podobným haváriím nelze předcházet. Nejstarší vodovodní trubky jsou v Praze prý zhruba z roku 1900. V Praze jich je asi osm procent.
Pod Sokolskou ulicí v Praze u I. P. Pavlova prasklo v noci potrubí z konce devatenáctého století. Doprava od Václavského náměstí směrem k Nuselskému mostu byla odkloněna, vznikly dlouhé kolony a několika desítkám lidí až do pondělního večera netekla pitná voda. Na konci galerie najdete video zachycující celou situaci.
Dánský urbanista Jan Gehl je především odborníkem na veřejný prostor. Největším světovým metropolím radí, jak zpříjemnit městská prostranství. Teď bude pomáhat Praze, se kterou uzavře smlouvu o konzultaci, která mu přinese částku do dvou milionů korun. Hlavnímu městu by měl pomoci se zklidněním pražské severojižní magistrály. Vedení města věří, že právě díky Gehlovi konečně dojde ke změnám.
Tunelem Blanka v současné době projíždí ještě více automobilů, než se původně očekávalo. Magistrát zamýšlí vylepšit směrový naváděcí systém a udělat opatření, která by pomohla zmenšit zácpy například na Strakonické silnici nebo v okolí Vítězného náměstí. Po loňském otevření tunelového komplexu Blanka čekají letos pražskou automobilovou dopravu další významné změny. Konkrétní informace sdělil v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz náměstek pražské primátorky Petr Dolínek.
Zastupitelstvem prošel návrh na vybudování protihlukové stěny kolem magistrály na Kačerově. Necelý kilometr dlouhá a osm metrů vysoká stěna vyjde na 165 milionů korun bez daně. Podle starosty Prahy 4 a občanů, kteří v blízkosti magistrály bydlí, ale protihluková stěna nic nevyřeší. Podle nich by bylo daleko účinnější znovu snížit v úseku rychlost z 80 na 50 kilometrů v hodině.
Pražští taxikáři v pondělí neprotestovali poprvé. Za posledních dvacet let zablokovali několikrát magistrálu, příjezd na letiště v Ruzyni nebo ministerstvo dopravy. V grafice naleznete přehled větších protestů pražských řidičů taxislužby po roce 1990.
Protestní akci svolala Asociace koncesionářů v taxislužbě, která loni o změnách pravidel pro provoz taxislužeb jednala s magistrátem. Protest nepodporují všichni řidiči taxi, v Praze je jich evidovaných přes 5000.
Řidiči jsou na speedu a zákaz přidat plyn berou jako mučení. Sobectví je součástí jejich přirozenosti.
