Sbírku pozoruhodných esejů pohlížejících na současné Česko vydal brněnský sociolog Pavel Pospěch. Název knihy Neznámá společnost upozorňuje na to, že právě vůči nejbližšímu okolí často trpíme provozní slepotou a nevidíme to, co by nás mělo trknout. Když se očima sociologa podíváme na zdánlivě známé Česko, může vykazovat rysy, o kterých obvykle nepřemýšlíme a často o nich nepíšou ani noviny.
Parník ještě viděli zmizet pod hladinu. Pak se čtyřem trosečníkům smrskl svět na jeden záchranný člun. Hladové, vyčerpané a prochladlé je desítky hodin unášel ledový oceán. Obklopení žraloky marně hledali břeh. Co chvíli jim výhled zakryl pěnivě bílý vrcholek blížící se vlny, tiché a na pohled špičaté jako skála.
Nová kniha o Karlu Gottovi chce očistit zpěváka od nánosů legend a mýtů, které kolem sebe vytvořil sám i za pomoci jiných. Pokušení uvést vše na pravou míru ale hudební novinář Pavel Klusák podlehl natolik, až jako by zapomněl, že píše o člověku, který svůj hvězdný status založil na zpěvu.
Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, mostu mezi Východem a Západem, o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem i nejbližším zrcadle Česka.
Ani podcast Přepište dějiny se v posledních dnech kalendářního roku neubránil bilancování. Před svátky nabízí přehled historických knih, které jeho autoři z letošní produkce považují za nejinspirativnější. Patří k nim paměti revolucionáře z roku 1989, čtení o Slovensku, feminismu, civilizační krizi i komplikovaných osudech generálů. Na své si přijdou také čtenáři komiksu.
Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Pod názvem Poslední kovák – první ministr vyšel knižní rozhovor historika Jakuba Šloufa s Petrem Millerem, vůdcem průmyslových dělníků po 17. listopadu 1989 a porevolučním ministrem práce a sociálních věcí.
Jedna věc je přimět děti, aby četly. A když už konkrétně v Česku čtou, aby občas vzaly do ruky německý nebo francouzský román. Podle spisovatelky Chimamandy Ngozi Adichieové však přijde doba, kdy se na seznamech povinné četby ocitnou také knihy z Indie, Japonska, Brazílie nebo její rodné Nigérie. „Jak jinak byste chtěli porozumět druhým než podívat se na svět jejich očima?“ ptá se.
Není snadnější cesty, jak se znemožnit před oponenty: pokusit se nahlédnout za roh událostí a ze skutečností dneška věštit, co se stane zítra. Americký intelektuál Fareed Zakaria se v knize Deset lekcí pro postpandemický svět, která nedávno vyšla česky, pokouší právě o to.
S biologem a filozofem Stanislavem Komárkem o šťourání klackem do zvířat i politiků, kráse prostřednosti, vztazích na dálku a Darwinově genialitě.
Už se čtenář nemůže dočkat návratu do starého dobrého světa před pandemií, kdy bylo možné cestovat po světě bez omezení? Kniha nazvaná Věk zdí jej vyvede z omylu. Britský novinář a spisovatel Tim Marshall nejenže ukazuje, kde všude stojí zdi, ale zejména se zamýšlí, proč tam vyrůstají.
Procházky po lese se nejčastěji podnikají v létě, i když poutník Josef Kroutvor nejkrásněji popisuje zážitky z lesa zimního. Přesněji z kopců a strání Novohradských hor. Tam to má devětasedmdesátiletý historik umění, esejista a básník důkladně prochozené.
Čtyřiašedesátiletá babička se stříbřitými vlasy Linda Mayová svírá volant džípu. Sjíždí z dálnice a začíná stoupat do Sanbernardinského národního parku na jihu Kalifornie. Je květen a Mayová tu stráví léto, ale ne jako turistka. V kempu nastupuje na pozici uklízečky, hlídačky a zároveň pokladní. Potřebuje pracovat.
Měl pocit, že je výjimečný a oproti jiným ochotný obětovat pohodlí pro dobro celku. Věřil v pradávnou mytologii, nesmlouvavý boj a pouto krve. V česky nedávno vydané knize nazvané Moje vlast se Christian E. Weißgerber ohlíží za roky, kdy byl aktivním neonacistou.
Je léto a někdo si možná zajede na prodloužený víkend do Vídně nebo Říma. Může tam objevit překvapivý příběh, který nemá nic společného se Sacher dortem ani památkami. V obou městech důležité chvíle prožil jeden z předních nacistických zločinců Otto von Wächter, guvernér Krakova a později Lvova.
Někdo ve stáří vůči mladým znejistí, jiný usoudí, že za jeho časů bylo lépe. Ale pak je tu Salman Rushdie. "Naše generace svůj čas nevyužila nejlépe," říká slavný spisovatel a držitel Bookerovy ceny. "Podle mě je správné se veřejně omluvit za ten ekologický, fanatický, oligarchický svinčík, který po sobě zanecháváme," vzkazuje studentům.
Osobitý pohled na ruské revoluce předkládá tamní historik a pedagog Andrej Zubov v nové knize nazvané Rusko 1917: Katastrofa. V českém překladu Jitky Komendové ji právě vydalo nakladatelství Argo.
Nejlepší politika vůči Rusku je dobrá politika vůči Ukrajině, je velmi těžké působit na Rusko přímo, říká americký historik Timothy Snyder. Rusko přirovnává ke špatnému doktorovi, který přijde k vám domů, řekne, jakou máte nemoc, a ještě ji zhorší. Schůzka Bidena s Putinem v Ženevě podle něj hlubší historický dopad mít nebude.
Přestože na světě existuje mnoho muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. V pondělí to řekl uznávaný americký historik Timothy Snyder při přednášce v Brně.
