Česko A a Česko B neexistuje. Názorové proudy v naší společnosti připomínají spíše název filmu Padesát odstínů šedi, píše sociolog Martin Buchtík v nové knize nazvané Různá vyprávění o jedné společnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč naše postoje nemají vždy racionální základ, že nám chybí empatie pro ty, které neznáme, nebo proč stále věříme “českému snu” o tom, že kdo se dost snaží, ten uspěje.
Knihou, o které se hodně mluví, byla už koncem minulého roku monografie malířky Toyen od režisérky Andrey Sedláčkové. Na téměř 600 stranách rekonstruuje životní příběh největší české surrealistky jako dokument s mnoha objasněnými záhadami.
Religionista Pavel Hošek objevil nahrávky projevů spisovatele Bohumila Hrabala, který v 80. letech minulého století o adventu pravidelně navštěvoval evangelický sbor v Libici nad Cidlinou. „Docela mě překvapilo, jak mezi farníky zapadl. Jak s nimi mluvil, jako by se znali odjakživa. Vždycky se během dvou minut dostal do varu, rozpovídal jako strýc Pepin a nebyl k zastavení,“ říká teolog.
Nejenom písničkáři Jaromíru Nohavicovi, ale především jeho veřejnému obrazu se věnuje právě vydaná více než třísetstránková kniha historika Přemysla Houdy.
Se současnou ruskou garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přišel čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo loni.
„Když Malevič vytáhl fotoaparát, raději jsem oblečený skočil do rybníka, než bych byl na jediné fotce s tím odporným Kazimirem,“ vyprávěl malíř a sochař Vladimir Tatlin, vedle Kazimira Maleviče nejvýraznější osobnost ruské avantgardy počátku 20. století.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Oceňovaný reportér britského listu Guardian a profesor sociologie na Manchesterské univerzitě Gary Younge v rozhovoru před návštěvou Česka mluví o identitě a lekci z pandemie covidu-19. Na pozvání Festivalu spisovatelů Praha tento pátek 3. listopadu v kavárně a knihkupectví Globe představí svoji letošní knihu Dispatches from Diaspora.
Klement Lukeš byl osobností, která přečuhovala. Zanícený bolševik, reformní komunista, disident. Pavel Kosatík teď o něm napsal knihu nazvanou Zápasy slepého muže. Jde o jednu z jeho nejlepších prací.
V množství knih, které za poslední dva roky o Ukrajině vyšly, se tahle vymyká. Publikace s názvem Odnes můj žal se skládá z rozhovorů, které s ukrajinskými ženami vedla novinářka Katěrina Gordějevová. Autorka je Ruska, zpovídá přitom Ukrajinky, které musely utéct ze svých domovů, protože na ně stříleli Rusové.
Co v práci zažívá toaletářka, jak o ní smýšlí bývalý dělník bez domova a jak jedenáctiletý školák? To ukazuje kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové, která se snažila zmapovat i současné trendy v práci, třeba nejistotu. "Od plných úvazků a představy, že nás práce uživí a zajistí i solidní bydlení, si přivykáme na částečné úvazky a práce, které neposkytují kariéru, rekvalifikaci ani jistoty," říká.
Kunsthistorik a profesor Masarykovy univerzity Ivan Foletti vydal knihu o umění, vědě a náboženství ve službách ruského imperialismu od začátku devatenáctého století do současnosti. Má jen 158 stran, ale je napěchovaná zajímavými detaily a postřehy.
Po roce 2011 nechtěli Norové ani vyslovit jméno Anderse Breivika. Jako kdyby zlo existovalo kdesi mimo nás. „Já ale trvám na tom, že zlo vždy pácháme my lidé,“ říká norská novinářka Åsne Seierstad, která svou knihu o tamním masovém vrahovi představila tento měsíc na festivalu Měsíc autorského čtení.
Byl Jaroslav Foglar víc spisovatel, nebo oddaný skautský vedoucí? Obrýlená tvář, kterou nastavoval veřejnosti ve svém dlouhém stáří, dala podobu asi nejznámějšímu autorovi české dobrodružné literatury pro mládež. Ale necítil se být víc sám sebou, když v montérkách natíral palubu lodi Skaut nebo bandě hochů vymýšlel program jednoměsíčního tábora?
Bezmála po čtvrt století se českého překladu dočkaly Mapy smyslu, obsáhlé první dílo kanadského psychologa Jordana Petersona, dnes označovaného za bojovníka proti chaosu, nejednoznačnosti současného světa i krizi maskulinity. Kniha skýtá podrobnější vhled do těchto myšlenek, stejně jako důvody, proč se mít na pozoru před jeho radami.
Cenu Miroslava Ivanova za nejlepší publikaci z oblasti literatury faktu dostal Richard Biegel za knihu Město v bouři. Opatřil ji podtitulem Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830-1970. Dílo pojednává o proměnách architektury hlavního města v tomto období.
Ukrajina představuje hranici mezi eurasijskou stepí a východoevropskou lesnatou krajinou. Mezi západním a východním křesťanstvím, nyní mezi Evropou a takzvaným ruským světem. Být hranicí nebo bránou je osudem Ukrajiny, vyplývá z česky právě vydané knihy historika Serhiie Plokhyho příznačně nazvané Brány Evropy.
„Tu knihu jsem začal psát, protože mě vyděsila islamofobie, přístup Čechů hlavně k uprchlíkům, ale k islámu obecně. Byl jsem zděšen z neznalosti,“ vysvětluje v podcastu reportér Pavel Pawluscha Novotný, proč ze svých postřehů a zápisků nabraných na Blízkém východě sestavil publikaci nazvanou Proč Alláh stvořil kalašnikov.
V dešti kulek zachraňoval vojáky ve španělské i čínsko-japonské válce, na Kubě cvičil dobrovolníky proti Američanům a během Vítězného února v roce 1948 organizoval milice. Pro veřejnost ale zůstává lékař František Kriegel hlavně jediným komunistickým politikem, který odmítl v Moskvě uznat sovětskou invazi do ČSSR. "Dvacet let se o něm nesmělo mluvit," tvrdí autor jeho nové biografie Martin Groman.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
