Bezplatný koncert pod širým nebem odehrála tuto sobotu večer americká zpěvačka Madonna na pláži Copacabana v brazilském Riu de Janeiru. Město odhaduje, že pětašedesátiletou popovou hvězdu si přišlo poslechnout 1,6 milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Rozlehlý písečný pás návštěvníci proměnili v obrovský taneční parket.
Mezi Rusy, na které dopadá finanční tíseň způsobená sankcemi, dochází v posledních měsících ke změně postojů. Podle nejnovějších průzkumů nezávislých agentur už podpora kroků prezidenta Vladimira Putina není tak jednoznačná. A týká se to zejména války na Ukrajině.
Ze Spojených států, kde se telefonní budky objevily už koncem 19. století, přišly do Česka před první světovou válkou. Oblibu si získaly za první republiky, nejvíce jich bylo na přelomu tisíciletí, kdy na ulicích stálo až 30 tisíc přístrojů. S nástupem mobilních telefonů se však přestaly používat. Poslední budka byla odpojena před dvěma lety. Některé se ale dál používají jako pouliční knihovny.
Co potřebuje dobrý fotograf? Umět se soustředit a vědět, co nefotit, myslí si sedmasedmdesátiletý kronikář městské reality Jaroslav Beneš. Souborná výstava jeho děl nazvaná Ex urbi je do 15. října k vidění v pražském Domě fotografie. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Sen o autě, které se bude pohodlně pohybovat po silnici, ale kdykoliv bude moci vyjet i do vody, tu byl prakticky od začátku motorismu. Obojživelná konstrukce však často narážela na své limity a dodnes se musí potýkat s vysokou cenou a stále omezenou použitelností. Vrcholu tak tato auta dosáhla paradoxně zřejmě za druhé světové války. Připomeňte si historii obojživelníků v naší galerii.
Jedním z největších problémů pro Turecko, které se od pondělí potýká s následky ničivého zemětřesení, je zajištění přístřeší pro statisíce lidí, kteří uprostřed zimy zůstali bez střechy nad hlavou. Otřesy zničily tisíce budov a nespočet dalších poškodily. Na stadionech a v centrech měst se proto staví stany a v letoviscích na středomořském pobřeží se otevírají jindy zazimované hotely.
Vidět světové metropole z ptačí perspektivy se turistům tak často nepoštěstí. Teprve při pohledu shora přitom kolikrát vyniknou důmyslné plány, s jakými architekti města budovali. Některým dominují futuristické mrakodrapy, jiným historické poklady. Podívejte se na letecké snímky Paříže, New Yorku, Ria de Janeira či Tokia.
Klimatické změny budou mít dopad i na lidská těla, která se budou postupně smrskávat. Představitelé budoucích generací tak budou menšího vzrůstu než jejich předkové. Tvrdí to paleontolog Steve Brusatte z Edinburské univerzity, podle kterého drobnější savci dovedou lépe přežívat ve vysokých teplotách.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Brněnský fotograf Jaroslav Pulicar je velmi uznávaný, ač o něm není příliš slyšet. Fotografuje totiž především sám pro sebe a pro svou radost. Jeho snímky zachycují poetiku i drsnou krásu každodenního života. Nyní jsou jeho snímky z Moravy, Ukrajiny i mnoha dalších míst k vidění v pražské galerii Leica. Výstava potrvá do 12. června.
V době, kdy mu bylo kolem 20 let, nafotografoval dokumentarista Karel Cudlín soubor snímků zachycující život Romů ve starých pavlačových domech na pražském Žižkově. Bezmála 30 fotografií je nyní vystaveno na žižkovském Kostnickém náměstí a ještě zbývá pár dní, kdy je možné je vidět.
Rebel, který věčně končí za mřížemi, ale taky intelektuál, jenž napsal několik knížek. Hrdina časosběrného dokumentu René – Vězeň svobody je člověk, kterého filmař potká jednou za život. Není tak divu, že ho režisérka Helena Třeštíková sledovala přes tři dekády. V rozhovoru vysvětluje, proč nad ním nezlomila hůl, když ji vykradl, i jak se srovnala s tím, že jeho příběh stále nedospěl k happy endu.
Fotograf Matěj Dereck Hard vyrazil počátkem března na celkem čtyři tisíce kilometrů dlouhou cestu, jejímž cílem bylo odvézt humanitární pomoc na hranici mezi Moldavskem a Ukrajinou a přivézt skupinu ukrajinských uprchlíků do Rakouska a do Čech. V jeho fotoreportáži se můžete podívat, jak to celé vypadalo.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
Ženy a děti míří z Ukrajiny na západ, muži musí opačným směrem a ti, co v zemi jsou, ji už nesmí opustit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž vyhlásil ve čtvrtek večer všeobecnou mobilizaci. Auta z ukrajinské strany jezdí sporadicky, na druhé straně stojí lidé v kolonách hodiny. Situaci na slovensko-ukrajinské hranici sleduje fotoreportér Aktuálně.cz.
Přes čtyřicet let staré fotografie Pavla Vavrouška vyprávějí příběh původní a snad i poslední autentické vesnice, nezasažené turistikou ani globalizací. Jeho snímky pořízené v nejvýchodnější vesnici Československa Nové Sedlici ukazují svět, který už dávno zmizel, ale někteří lidé si ho ještě pamatují ze svého dětství. Nyní si ho můžeme připomenout díky nové knize a výstavě v pražské Leica Gallery.
Dvaaosmdesát obětí si vyžádalo dosud nejhorší letecké neštěstí v historii Československa. Necelé tři roky starý letoun Il-18 bulharsko-sovětské společnosti TABSO narazil do jednoho ze svahů Malých Karpat. K tragédii došlo 24. listopadu 1966, před 57 lety, pár kilometrů od bratislavského letiště. Nikdo z cestujících ani posádky nepřežil.
Kamarádi ho varovali, že jakmile se mu narodí dítě, toulání po světě bude passé. S touhle představou se ale fotograf Milan Bureš nechtěl smířit, a tak letos v září s manželkou Emou a tehdy sedmiměsíčním synem Ottem vyrazil do Norska za polární kruh. Cestovali v obytňáku, za 30 dní urazili sedm tisíc kilometrů a vedle dechberoucích přírodních scenerií se zajímali taky o mentalitu místních obyvatel.
Rozvojový program OSN (UNPD) představil novou kampaň Nevolte vyhynutí, která upozorňuje na klimatickou krizi. V krátkém spotu vtrhne zuřivý dinosaurus do sídla Valného shromáždění OSN, kde se u známého řečnického pultu ujme slova. Ve svém projevu vyzývá světové lídry ke zlepšení boje proti klimatickým změnám.
