Země Evropské unie musí podle německé kancléřky Angely Merkelové více pomoci Itálii a Řecku, které se potýkají s náporem uprchlíků. Šéfka německé vlády to řekla na své tradiční letní tiskové konferenci. Merkelová trvá na naplňování kvót na přerozdělování uprchlíků. Na rozdíl od jiných německých politiků ale odmítá krácení evropských fondů pro země, jako je Česko, které uprchlické kvóty odmítají.
Nová málo známá skupina podle zdrojů agentury Reuters brání lodím s běženci vyplout z Libye do Evropy. Stočlennou ozbrojenou skupinu, jež působí polooficiálně, prý tvoří policisté, vojáci i civilisté. Mimo jiné provozuje vlastní středisko, kde zřejmě zadržuje stovky běženců. Organizace působí polooficiálně až nelegálně. Jeden ze zdrojů si myslí, že organizace by chtěla získat uznání a finanční podporu od vlády v Tripolisu. Činitel z tamního ministerstva vnitra ale na žádost o komentář neodpověděl.
Libyjské úřady přepraví zpět do vlasti 135 migrantů z Nigérie, kteří se přes Středozemní moře pokoušeli dostat do Evropy. Mezi běženci je mnoho žen a dětí, jejich návrat byl prý dobrovolný. S odvoláním na libyjské bezpečnostní složky o tom informovala agentura AFP. "Tento čtvrtek zajišťujeme dobrovolný návrat do vlasti 135 nelegálních nigerijských migrantů, které v blízkosti pobřeží zachránila libyjská pobřežní stráž," uvedl v prohlášení oddíl libyjské armády pro boj s nelegální migrací. V první skupině, která byla převezena do vlasti, bylo 75 lidí, včetně deseti žen. Ostatní budou brzy přepraveni ze záchytných center.
Migrantů, kteří z Libye připluli do Itálie, je za srpen skoro o 80 procent méně než za stejné období loňského roku. Proti lodím s migranty zasahuje ještě ve vlastních vodách libyjská pobřežní stráž a vozí je zpět do Libye. Humanitární organizace to kritizují, Libye podle nich není bezpečnou zemí.
Tři nevládní mezinárodní organizace přerušily záchranné operace ve Středomoří, kde se migranti z Afriky snaží dostat se do Itálie. Cítí se být ohroženy nejen libyjskými pobřežními hlídkami, ale i snahou italských úřadů omezit počet příchozích do země.
Podle listu Corriere della Sera italská pobřežní stráž organizaci POA v neděli vyzvala, aby zachránila posádku malé lodě, jež se nacházela asi 185 kilometrů od libyjských břehů, tedy daleko od míst, kde obvykle probíhají pátrací a záchranné akce. Loď v pondělí nepustily do svých přístavů ani Itálie a Malta.
Italský parlament ve středu schválil vyslání armádních plavidel do libyjských vod ve snaze bojovat proti pašerákům lidí. Libyjský generál Chalífa Haftar, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA), to však odmítá. Je spřízněn s kabinetem na východě země, který nemá mezinárodní uznání. OSN uznává vládu v Tripolisu v čele s premiérem Faízem Sarrádžem.
Italské lodě začnou hlídkovat přímo u libyjských břehů. Migranti, které zadrží, by tak mohli být vráceni zpět do Libye. Zákon, který to umožňuje, ve středu schválil italský parlament.
Evropská komise schválila, že Libyi poskytne 46 milionů eur ke zlepšení ochrany její hranice. Program bude spoluorganizován Itálií, která do země vyšle námořní jednotky. Italská média spekulují, že se Itálie chystá k libyjským břehům vyslat šest lodí a 700 vojáků, aby v zemi pomohli s bojem proti převaděčům migrantů. EU chce programem zajistit zlepšení operačních kapacit libyjské pobřežní stráže.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
Námořní operace EUNAVFOR Sophia, která se ve Středozemním moři snaží rozbíjet pašerácké sítě, bude fungovat nejméně do konce roku 2018. V úterý o tom rozhodly členské státy EU. Původní mandát měl vypršet 27. července. Evropská unie operaci spustila před více než dvěma lety. Důvodem byla uprchlická krize.
Itálie je v posledních týdnech nejčastějším cílem migrantů z Blízkého východu a Afriky. Jen za poslední týden jich do země dorazilo více než sedm tisíc. Aby uprchlíci vůbec do země dorazili, musejí překonat na přeplněných lodích Středozemní moře. Lodě často ztroskotávají, což migranty nechává napospas moři, jelikož většina z nich neumí plavat. Lidé z jihu Itálie se rozhodli pro vybrané migranty zorganizovat kurzy plavání a potápění, aby už z moře, které na jihu Apeninského poloostrova představuje největší zdroj obživy, neměli strach.
Členské země EU omezí dovoz nafukovacích člunů a přívěsných motorů do Libye. Zasáhne to hlavně čínské firmy, od kterých je po internetu kupují pašeráci lidí. Příliv uprchlíků z Libye do Itálie to zřejmě nezastaví. Není totiž jasné, nakolik bude toto opatření fungovat. Unie ho může vynucovat pouze na svém území. Určitě to může omezit dovoz nafukovacích lodí z Malty. O tom, že právě tudy se dostávají čluny do Libye, psal několikrát tamní internetový deník Malta Today.
Arabské země vedené Saúdskou Arábií se snaží zvýšit svůj tlak na Katar, malý stát v Perském zálivu, který obviňují z podpory terorismu. Saúdský spojenec Egypt v úterý oznámil, že ve čtvrtek zruší bezvízový styk s Katarem. Dosavadní sankce, které kromě Saúdské Arábie a Egypta zavedly zejména Spojené arabské emiráty a Bahrajn plus několik dalších ekonomicky méně významných zemí, se ale míjí účinkem. Podle listu The Washington Post blokáda naopak vede ke sbližování Kataru s nepřáteli Saúdské Arábie.
Abú Bakr Bagdádí, vůdce organizace Islámský stát, není po smrti. Je o tom přesvědčený velitel tajné služby v iráckém Kurdistánu Láhaur Talabání, na kterého se odvolává agentura Reuters. Bagdádího smrt v červnu ohlásilo Rusko a v červenci také Irák na základě zdrojů ze severoirácké provincie Ninive, kde Bagdádí žil. Mezitím se objevují spekulace o Bagdádího nástupci. Nejčastěji je zmiňován nynější velitel oddílů IS v Libyi Tunisan Džaláladdín Túnisí, který byl Bagdádímu blízký.
Nevládní organizace podle nich spolupracují s pašeráky uprchlíků. Protiimigrační hnutí Defend Europe proto samo vypluje na Středozemní moře. Vybralo totiž od lidí dost peněz na vlastní loď. S ní prý nabídne pomoc libyjským pobřežním hlídkám. Chce taky podle svých slov zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.
Itálie se chce dohodnout s úřady na jihu Libye, aby zakročily proti migrantům z afrických zemí, kteří do Libye proudí přes její hranice. Tito lidé následně přeplouvají Středozemní moře a plaví se až do Evropy. Na pomoc Libyi přispějí i další země Evropské unie - včetně Česka. Většina lidí, kteří z Libye připlouvají k italským břehům, nemá nárok na azyl.
Španělsko se v posledním půlroce potýká se sílícím náporem migrantů z Afriky. Ti míří nejen do jeho enkláv v Africe, ale hlavně do Andalusie. Ke španělským břehům za první polovinu tohoto roku připlulo 6400 lidí, což je o sto procent více než loni. Aktuálně jde o nejrychleji rostoucí migrační trasu do Evropy.
U libyjských břehů se v sobotu potopil gumový člun s migranty. Zachránit se podařilo 85 lidí, včetně 18 žen. Dalších 35 lidí se pohřešuje, mezi nimi i sedm dětí. Uvedla to libyjská pobřežní stráž, která se odvolává na tvrzení zraněných. Pomoc migrantům v nouzi poskytly lodě místních rybářů, kteří povolali vysílačkami na pomoc i stráž. Neštěstí se stalo asi 60 kilometrů východně od libyjské metropole Tripolisu. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento týden uvedla, že od začátku letošního roku do Evropy přes Středozemní moře dorazilo už více než 100 000 migrantů. Na cestě za lepším životem v Evropě ale také 2247 osob zahynulo nebo zmizelo.
České ministerstvo vnitra navrhne vládě, aby poskytla Evropské unii 800 000 eur (téměř 21 milionů korun) na podporu aktivit Evropské unie v Libyi. Ty mají vést ke snížení počtu migrantů mířících z Libye do Unie. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) to napsal svému italskému protějšku Marcovi Minnitimu v dopise, zveřejněném ve čtvrtek na webu úřadu. Itálii slibuje poslat na pomoc rovněž početný kontingent policistů a nabízí též experty, kteří by pomohli se zavedením koceptu detenčních táborů, jaké fungují v ČR. Přerozdělování migrantů podle kvót ale Česko dále odmítá.
