Starší bratr ministra spravedlnosti Roberta Pelikána sehrál klíčovou roli při výměně údajného agenta a obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda za pětici Čechů unesených v Libanonu. Arabista Petr Pelikán o výměně nejen vyjednával, ale stal se i jakousi pojistkou, že česká strana dodrží slovo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v sobotu setká s libanonským premiérem. Saad Harírí svou cestou vyvrací také domněnky o svém zadržování v Saúdské Arábii.
Návrat do vlasti ze Saúdské Arábie odhadl Harírí v řádu dní. Libanonští politici se domáhají vysvětlení, proč je zde Harírí držen přes týden proti své vůli, což ale Rijád popírá. Harírí v Saúdské Arábii oznámil demisi z funkce premiéra 4. listopadu. Zdůvodnil ji bezprostředním nebezpečím, jemuž je Libanon vystaven. Tuto myšlenku ale více nerozvedl.
Soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií probíhá na půdě několika zemí Blízkého východu. V Sýrii, Jemenu, ale i Libanonu. Ten patří mezi spojence Íránu. Právě libanonský premiér se ale nedávno objevil v saúdskoarabském Rijádu, kde oznámil, že končí ve své funkci. A pak zmizel.
Mezi Libanonem a Saúdskou Arábií roste napětí. V Libanonu převládá názor, že premiér Saad Harírí je zadržován v Saúdské Arábii proti své vůli. Libanonští představitelé se chtějí obrátit na další arabské země, aby pomohly Harírího dostat zpět do vlasti. Parlamentní blok Hizballáhu ve čtvrtek také vyzval Saúdskou Arábii, aby se přestala vměšovat do libanonských záležitostí. Saúdská Arábie ale popírá, že Harírího, který má dlouhodobé svazky s královstvím, zadržuje. Země zároveň vyzvala své občany, kteří žijí v Libanonu nebo ho navštěvují, aby ho okamžitě opustili.
Vyhnání Syřanů z města Mizaiara byl jako odsun Němců ze Sudet po druhé světové válce, naštěstí nedošlo k tomu, že by se nenávist vůči uprchlíkům valila přes celý Libanon jako vlna, říká Radan Haluzík, vědec a bývalý válečný reportér, který byl svědkem události. V oblasti zkoumal fenomén opuštěných paláců. Podle něj tam bohatí lidé staví honosné domy ve tvaru letadel a zámků, aby se vyrovnali výdobytkům Západu. Aby na ně dosáhli, musí odejít a pracovat v Evropě i jinde, sídla pak zůstávají neobydlená.
"Po příjezdu do Nduty jsem dostala stan, trochu jídla a vody a nějaké kuchyňské potřeby," píše se v jednom z hodnocení. Nejde ale o portál na rezervaci hotelu. Tuto "recenzi" najdete pod profilem uprchlického tábora v Tanzanii. Projekt nazvaný Svět táborů, za kterým stojí humanitární organizace Lékaři bez hranic, přibližuje život běženců. A záměrně připomíná cestovatelské stránky.
Nemůžou se umýt čistou a teplou vodou, ve stanech se mačkají a trpí všemožnými nemocemi. Tak ve zkratce vypadá život lidí, kteří museli kvůli válkám opustit své domovy a skončili v uprchlických táborech. Situaci běženců představuje zblízka internetový projekt Svět táborů, který je iniciativou humanitární organizace Lékaři bez hranic. Webové stránky WorldOfCamps.org fungují podobně jako cestovatelské portály. Místo polopenze se tu ale lidé dozvědí, že v daném táboře dostanou například pitnou vodu.
Libanonský premiér Saad Harírí v sobotu rezignoval na svou funkci, kterou zastával necelý rok. Podle tiskových agentur to oznámil v televizním vystoupení. Nečekané rozhodnutí zdůvodnil tím, že v zemi panuje stejná atmosféra jako před atentátem na jeho otce a tehdejšího premiéra Rafíka Harírího v roce 2005. Obává se prý spiknutí usilujícího o jeho život.
Přes 80 procent vody, která teče lidem doma z kohoutku, obsahuje mikroplasty. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil britský list The Guardian. Znečištění vody okem neviditelnými plastovými vlákny se netýká jen chudých rozvojových zemí. Nejhůře v testu pitné kohoutkové vody dopadly Spojené státy. Mikroplasty se do životního prostředí uvolňují praním prádla, automobilovou dopravou a nedostatečnou recyklací. Následně mají plasty v těle nejen mořští živočichové, ale i lidé.
Libanonská i syrská armáda, které u syrsko-libanonské hranice vedou odděleně boje proti členům teroristické organizace Islámský stát (IS), v neděli vyhlásily příměří. Bejrút věří, že krok pomůže zahájit jednání o propuštění jeho vojáků, které islamisté zajali. Podle agentury Reuters už libanonská armáda s IS začala jednat. Členové IS zadrželi celkem 30 libanonských policistů a vojáků v roce 2014, když se jim podařilo dostat krátce pod kontrolu město Arsál na severovýchodě Libanonu. Čtyři z rukojmích IS popravil a jeden podle agentury AFP zemřel na následky zranění. Šestnáct Libanonců bylo propuštěno v prosinci 2015 v rámci výměny vězňů, ale zbývajících devět mužů je zřejmě stále v rukou IS.
Jeden mrtvý a dva vážně zranění. To je bilance požáru, který v neděli propukl v táboře se syrskými uprchlíky v libanonském údolí Bikáa. Příčina požáru se zatím vyšetřuje, spekuluje se ale o tom, že ho způsobil kuchyňský vařič. S odkazem na mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) to napsala agentura Reuters.
Vyrostla v Mostě, ale učit se na gymnáziu třikrát dokola ty samé věci už ji nebavilo, tak odjela studovat do Ameriky. V pětadvaceti letech se Zuzaně Vuové podařilo uspět v náročném výběrovém řízení a stát se první českou mládežnickou delegátkou v OSN. V rekordně krátkém čase také získala práci v OSN, stará se o sociální záležitosti v Libanonu. V Česku jezdila po školách a snažila se, aby se studenti více zapojili do veřejného dění. "Mladí lidé jsou částečně frustrovaní. Nejvíce se bojí, že po absolvování školy neseženou práci. Nelíbí se jim, že nikdo nebere vážně jejich názory," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Abu Džafár je úspěšným libanonským obchodníkem. Neprodává však na trzích ani nemá svou firmu. Živí se nelegálním prodejem lidských orgánů. Největší poptávka je podle něj po ledvinách, není pro něj ale problém sehnat i lidské oko. Obchod s orgány vzkvétá hlavně od té doby, co do sousední země utíkají před válkou syrští uprchlíci. Džafár se za způsob, jak si vydělává peníze, nestydí.
Mladí muži ze Středního východu a severní Afriky jsou stejně konzervativní jako generace jejich otců. Alespoň pokud jde o pohled na rovnost pohlaví. Zjistila to rozsáhlá studie OSN, které se zúčastnilo deset tisíc mužů a žen z Egypta, Maroka, Libanonu a palestinských území. Podle vědců to ukazuje na nepříliš růžové vyhlídky – role ženy ve společnosti se v těchto oblastech bude zlepšovat jen velmi pomalu. Tři čtvrtiny tamních mužů si navíc myslí, že hlavní rolí ženy je starat se o domácnost, a nikoliv pracovat.
Poprvé za šest let syrské války přesáhl počet uprchlíků v sousedních zemích a v Egyptě pět milionů. Oznámil to Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Syřané prchají hlavně do Turecka, Libanonu, Jordánska, Iráku a Egypta. Po celý loňský rok se jejich počet v těchto zemích držel podle UNHCR na 4,8 milionu. Od začátku letošního roku jich ale začalo přibývat a úřad OSN jich nyní registruje 5,008 milionu. V táborech je jich přes 488 000. Nejvíce uprchlíků je v Turecku, kde jich je více než dva miliony, a v Libanonu, který je v přepočtu na vlastní obyvatele (šest milionů) syrskou migrací postižen vůbec nejvíc.
V Sýrii byla uzavřena dohoda, podle které bude evakuováno obyvatelstvo dvou vesnic v provincii Idlib a dalších dvou měst v provincii Damašek. Na dohodě se podílel Írán a Katar a podle SOHR je evakuace šíitských vesnic rozvržena do 60 dní. Opozice režimu prezidenta Bašára Asada to ale považuje za zastřený demografický přesun a shromažďování oponentů prezidenta Bašára Asada na jedno místo, tedy do Idlibu a daleko od hlavních center v západní Sýrii, která si chce režim udržet.
Libanonský soud osvobodil Alího Fajáda, kterého loni Česko vyměnilo za pětici unesených Čechů. Američané Fajáda vinili z prodeje raket kolumbijské organizaci Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Soud ho ale očistil, protože podle něj USA nepředložily přesvědčivé důkazy o jeho vině. Informaci Aktuálně.cz potvrdil Fajádův český advokát Vladimír Řičica.
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
