Lékařské fakultě Ostravské univerzity hrozí omezení akreditace pro obor Všeobecné lékařství, na který by fakulta nemohla přijímat nové studenty. Vyplývá to ze zprávy komise Národního akreditačního úřadu, která na fakultě kontrolovala průběh přijímacího řízení a shledala v něm pochybení. Část zprávy má ČTK k dispozici. Rektor univerzity Jan Lata nesouhlasí s tím, že by bylo nutné omezovat akreditaci.
Nenuťte nás stydět se za naši alma mater, píší v otevřeném dopise rektorovi Univerzity Karlovy studenti 2. lékařské fakulty. Pobouřil je seznam sponzorů univerzitního plesu. Mezi sedmi hlavními partnery je i holding Agrofert, který je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše. Studenti jmenovali několik důvodů, proč s tím nesouhlasí, a žádají vysvětlení. Univerzita však dala najevo, že pro jejich výtky nemá pochopení. Podle informací Aktuálně.cz dosahuje sponzorský příspěvek několika desítek tisíc korun.
Poznáte živočichy podle zubů, lebky nebo kostry? Vydejte se s námi do unikátní sbírky muzea Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty v Praze a zkuste poznat deset vybraných exponátů.
Studium medicíny v Česku pořád vypadá jako z Básníků, jen se na to nabalují další starosti. Studium by mělo být stresující záležitostí, tlak na výsledky k tomu patří. Syndrom vyhoření vypadá tak, že se student sesype, bude tvrdit, že nemá na to patřit mezi elitu, říká Karolína Tkáčová, psychiatrička a autorka projektu Nevyhořím, který se snaží předcházet syndromu vyhoření u studentů medicíny a mladých lékařů. Sama jsem měla k syndromu vyhoření blízko, pak jsem se na sebe naučila být hodná, dodává.
Budoucí lékaře nebude mít kdo učit, bez peněz od zahraničních studentů by to na lékařských fakultách nešlo, ti platí za studium přes 300 tisíc ročně, absolventům, kteří chtějí jít učit mediky, můžeme nabídnout plat jen 23 tisíc, bohužel tak chce jen malá část lékařů spojit svoji kariéru s akademickým prostředím, říká Martin Bareš, neurolog a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Dodává, že na lékařských fakultách chybí profesoři a docenti, při katastrofálním scénáři mohou lékařské fakulty už za 2 až 4 roky skončit.
Než může budoucí chirurg operovat člověka, má před sebou stovky hodiny tréninku. Ten může vypadat i tak, že medici zašívají kůži na kuřecích stehnech a řežou do plátků vepřového. Možnost vyzkoušet si různé operační techniky v praxi je pro studenty dost omezená, protože školy si nemohou dovolit nakoupit dostatek tréninkového vybavení. Pražská 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy se proto spojila se soukromou Aesculap Akademií - ta má například hned několik laparoskopických trenažérů, na nichž se studenti učí šití uvnitř tělní dutiny pacienta. Takzvané miniinvazivní zákroky jsou i mezi pacienty stále oblíbenější, lidské tělo zatěžují mnohem méně než klasická operace.
Průzkum společnosti HealthCare Institute ukázal, že 28 procent studentů českých lékařských fakult plánuje po ukončení studia odchod do zahraničí. Lákají je hlavně vyšší platy a možnost nabrat zkušenosti. Jako překážky v hledání zaměstnání po škole dotázaní čeští studenti nejčastěji uváděli nedostatečné finanční ohodnocení. S tím nesouhlasí nemocnice, které tvrdí, že větší problém je snaha mediků sladit kariéru s osobním životem.
Patnáctiletý výzkum Ústavu dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice přinesl objev, díky kterému bude možnost dědičnou vadu rohovky oka snáze odhalit, předcházet jí a v budoucnu snad i léčit. Pacienti s touto chorobou špatně vidí, nezřídka musí podstoupit transplantaci rohovky a zrak se může zhoršit až do úplné slepoty. "Gen se nám podařilo objevit díky novým metodám a technologiím, které jsme před 15 lety, kdy jsme s naším bádáním započali, neměli k dispozici," upřesnila členka týmu Petra Lišková.
Mnoha českým nemocnicím chybějí lékaři. Některým z nich už hrozí, že nezajistí ani základní zdravotní péči. Důvod? Univerzity opouští stále méně česky mluvících absolventů. Třeba loni dokončilo medicínu na některé z českých fakult 1473 lidí, ale jen 982 z nich mluvilo česky nebo slovensky. Zbylí absolventi studovali v angličtině. Školám se totiž zahraniční studenti vyplatí.
Čtyřicet procent pacientů sice chodí na vyšetření a polyká pilulky, objektivní nález ale chybí. Lékaři neznají příčiny choroby, a zdravotnictví tak přichází zbytečně o stovky milionů.
Mikuláš Bek se chce na brněnské univerzitě soustředit hlavně na vědu a kvalitu výuky. Vysoký počet studentů podle něj škole škodí.
Experimentální léčba leukémie sklízí úspěchy. Buňky nakažené virem HIV mají totiž schopnost zabíjet ty zhoubné.
Resort Svatopluka Němečka už dva měsíce pracuje na novém registru zdravotníků. Zájem o databanku posílil případ duševně nemocného pediatra.
Profesor a doktor medicíny Tomáš Zima je od února 2014 rektorem Univerzity Karlovy.
Přes dvanáct procent Čechů by ukončilo přátelství s člověkem trpícím psychickou nemocí.
Podle statistik znamená absolvování medicíny či farmacie téměř jistotu zaměstnání
Eva Syková je česká politička, lékařka a vědkyně, která od roku 2012 zasedá v Senátu parlamentu České republiky. Do povědomí veřejnosti se dostala zejména díky výsledkům vědecké činnosti ve vedení Ústavu experimentální medicíny AV ČR a kvůli kauze přijímaní plateb od pacientů trpících nemocí ALS, kteří přispívali na neověřenou léčbu s využitím kmenových buněk.
Lékaři používají implantát z nového materiálu, operace je tak méně riziková
Badatelé nevědí, jestli budou moci v lékařských výzkumech pokračovat
Studenti, kteří na 1. lékařské fakultě UK studují magisterský obor intenzivní péče, nemají šanci uplatnit plnohodnotně svůj titul
