Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Při útoku v jihojemenském Adenu zemřelo v pátek nejméně 16 lidí. Mezi mrtvými byli klienti domu, strážce a také čtyři řádové sestry pracující jako pečovatelky. Organizace Misionářky lásky, která domov vede, jsou z útoku v šoku. K činu se zatím nikdo nepřihlásil.
Příměří, které je podmínkou pro pokračování ženevských jednání, se v Sýrii stále porušuje. Za dva dny podle Ruska teroristé útočili 41krát. Syrská organizace ochránců lidských práv uvedla, že vládní letectvo v pátek útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. V dubnu se mají v Sýrii konat volby. Situaci v pátek projednávali představitelé Německa, Francie, Británie a Ruska. Francouzský prezident François Hollande míní, že uspořádat volby je nerealistické, naopak ruský prezident Vladimir Putin v nich nevidí problém.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Šéfka organizace Lékaři bez hranic (MSF) Joanne Liuová požaduje nezávislé vyšetření nedávných útoků na nemocnice v Sýrii. Zahynulo při nich 25 lidí a některá z těchto zařízení podporovala MSF. Opozice z útoků viní ruská letadla, ale Moskva vinu popřela. Damašek útok přispal americkým letadlům, avšak americká armáda obvinění odmítla. Liuová řekla, že podle výpovědí zaměstnanců, kteří přežili, jsou za útokem syrská a ruská letadla. "Říkáme pravděpodobně, protože nemáme k dispozici jiná fakta než výpověď personálu. V té oblasti jsou převážně koaliční síly vedení syrskou vládou," řekla. Přiznala, že MSF neposkytla syrským úřadům ani ruské armádě údaje o pozici nemocnice.
Rusko popřelo, že by útočilo na nemocnici v syrské provincii Idlib. "Ti, co činí taková prohlášení, je nemohou podložit důkazy," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během jediného dne podle OSN čelila útoku nejméně čtyři zdravotnická zařízení v provinciích Idlib a Aleppo a k tomu i dvě místní školy. Zemřelo nejméně padesát lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k vytvoření bezletových zón nad některými oblastmi v Sýrii.
V Azázu i Marát Numanu nálety zasáhly nemocnice. Zahynulo nejméně sedmnáct lidí. Zatím není jasné, čí letadla na nemocnici u města Marat Numán v provincii Idlib zaútočila. Podle SOHR byla ruská, jiné zdroje ale hovoří o syrských.
V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.
Násilnosti a boje v Afghánistánu měly v loňském roce nejméně 3545 civilních obětí. Téměř 7,5 tisíce civilistů bylo navíc zraněno. Nejvíce osob zemřelo kvůli pozemním bojům, civilisty usmrtily výbušniny na silnici i útoky sebevražedných atentátníků.
Desítky tisíc lidí v Sýrii utíkají před eskalujícím konfliktem v oblasti Azaz k turecké hranici, kde - často marně - hledají bezpečí. Aktuálně.cz přináší svědectví muže, který přímo na hranici pracuje. "I naši spolupracovníci museli společně se svými rodinami opustit vesnice a přidali se k prchajícím," popisuje Ahmed, spolupracovník Lékařů bez hranic (MSF). Pracuje jako manažer lékárny v tureckém příhraničním městě Kilis. Podílí se na dárcovském programu, jenž zásobuje více než patnáct nemocnic a zdravotnických center v Sýrii léky a zdravotnickými potřebami. Včetně nemocnice v Al Salamahu na severu oblasti Azaz. Tohle je jeho svědectví.
Lékaři bez hranic (MSF) vydali novou zprávu "Překážky na cestě do Evropy". Popsali v ní čtyři základní problémové kroky, jimiž Evropská unie přispívá k humanitární krizi na cestě uprchlíků za lepší budoucností. Starý kontinent se podle ní stále "v šoku otřásá" kvůli jednomu milionu uprchlíků. Své domovy napříč planetou přitom muselo z rozličných důvodů opustit na 60 milionů lidí - v době, která je označována za největší uprchlickou krizi od druhé světové války.
Kanaďanka Reena Sattarová strávila bezmála čtvrt roku přímo v epicentru epidemie eboly - ve zdravotnickém středisku v Sieře Leone. "Celou dobu jsem musela být bez bližšího lidského kontaktu, bez doteku. Nemohla jsem nikoho obejmout, podat si ruku," vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz na svoji misi pro humanitární organizaci Lékaři bez hranic (MSF).
Po dvou letech končí největší epidemie eboly v historii. Oznámila to světová zdravotnická organizace (WHO). Jednu z nejnebezpečnějších chorob, která dokáže zabít až 90 procent nemocných, se po Guineji a Sieře Leone podařilo vymýtit i v Libérii.
Z obklíčeného syrského města Madája nedaleko Damašku, kde lidé měsíce přežívali bez jídla a léků, se podařilo odvézt první nemocné v kritickém stavu. Konvoj s humanitární pomocí tam dorazil v pondělí. Pracovníci OSN a Mezinárodního Červeného kříže podali svědectví, jak to ve městě vypadá.
Syrské město Madája bylo šest měsíců obklíčené syrskou armádou a lidé v něm zanecháni bez přístupu k potravinám. V pátek syrský prezident Bašár Asad svolil, že zpřístupní město konvoji s humanitární pomocí, který v pondělí z Damašku vyslaly organizace Červený kříž, Červený půlměsíc a OSN. Pomoc míří i do dalších měst obklíčených povstalci na severu země.
Nna kliniku provozovanou organizací Lékaři bez hranic (MSF) v Jemenu dopadla raketa, která zabila čtyři lidi a dalších deset zranila. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčí organizace. Mezi zraněnými jsou dva členové zdravotnického personálu MSF a jejich stav "je kritický". Zasažená oblast je baštou šíitských povstalců z kmene Húsíů, kteří za podpory Íránu bojují proti vládním silám. Proti rebelům útočí Saúdská Arábie se svými spojenci.
V posledních dnech se začalo hovořit o situaci desetitisíců lidí v syrském městě Madája, které se armáda Bašára Asada pokouší vyhladovět. OSN sice ve čtvrtek odpoledne oznámila, že syrská vláda souhlasila s dodávkami pomoci do obléhaného města, podobných případů je ale v zemi zmítané občanskou válkou více. A humanitární katastrofy se odehrávají "v tichosti". Málokdo se o nich dozví.
