Známý psychiatr Cyril Höschl, jenž je členem ministerské komise, která má prošetřit události kolem vraždy ve smíchovském Tescu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že si neumí představit, jak by se mohla či měla změnit v současnosti platná pravidla. "Kdyby bylo možné preventivně bez dalšího zavřít každého, kdo někdy někomu v afektu vyhrožoval, seděla by polovina národa za mřížemi," říká Hösch.
Specializovaná laboratoř v Ostravě letos prověřovala celkem 387 podezření na virus zika. Potvrdilo se jen v osmi případech. Ministerstvo zdravotnictví očekává, že žádostí o vyšetření přibude, až se začnou vracet diváci i sportovci z olympijských her v Rio de Janeiru. Brazílie je jednou ze zemí, kde nemoc šíří infikovaní komáři. Kvůli obavám z nákazy zikou už účast na olympiádě odřekli tenisté Tomáš Berdych a Karolína Plíšková.
Zhruba 70 pacientů v Česku denně podlehne nádoru. Počty nemocných rok od roku rostou. Celkem oprávněně se tak Češi rakoviny bojí. Za chorobu, ze které mají největší strach, rakovinu označuje 67 procent českých mužů. Ukázal to průzkum farmaceutické firmy Sanofi a agentury Millward Brown. Z odpovědí celkem 1500 dotazovaných ale vyplývá, že obavami to často končí – čeští muži zanedbávají pravidelné prohlídky, které dokážou rakovinu včas odhalit. Na preventivní vyšetření alespoň jednoho typu rakoviny chodí tak často, jak doporučují lékaři, jen 26 procent mužů. České ženy jsou přitom až dvakrát zodpovědnější.
Firma IZIP, která je známá provozováním elektronických zdravotních knížek, do nichž Všeobecná zdravotní pojišťovna investovala přes dvě miliardy korun, změnila jméno. Noví vlastníci zároveň vyměnili také představenstvo a dozorčí radu. V ní usednou dva známí pražští lékaři - kardiolog Jan Pirk a neurolog Vladimír Beneš.
Ve více než 300 případech lékař podle policistů účtoval zdravotní pojišťovně větší množství léčiv, než skutečně od dodavatelů nakoupil a podal pacientům. V případě odsouzení lékaři hrozí pět až deset let vězení.
Ve čtvrtek v poledne se veřejnost poprvé dostane k datům o tom, kolik peněz farmaceutické firmy loni poslaly lékařům. Finance putovaly například na účast lékařů na kongresech. Zapojilo se celkem 41 firem. Data mohou sami za sebe zveřejňovat i jednotliví lékaři, zatím o to ale nemají velký zájem.
Jde o frustrujícím způsobem běžný scénář. Snadno usnete v době, kdy si večer jdete lehnout, jen abyste se vzbudili ve dvě nebo ve tři hodiny ráno. A až po půl hodině nebo ještě víc zírání do stropu se vám konečně znovu povede usnout. Tato nespavost uprostřed noci se občas stane prakticky každému. Podle lékařů jde o běžnou reakci odpovídající na stres, napsal list The Wall Street Journal. Ovšem pro značný počet lidí se tento problém může změnit na chronickou poruchu. Vlastně je tento druh nespavosti úplně nejběžnější - ještě častější než problémy s usínáním.
Lékaři v Česku stárnou – ti zkušení odcházejí do důchodu a mladých není dost na to, aby je nahradili. Někteří čerství absolventi navíc míří brzy po škole do ciziny. Průměrnému českému lékaři je přes 48 let, což je o čtyři roky více než v roce 1999. Nejstarší lékaři působí v oborech praktického lékařství, interny a pediatrie. V důsledku toho je tak takřka nadlidským úkolem sehnat praktického lékaře v okolích velkých měst jako je Praha, Brno nebo Plzeň. Celkem v 25 českých okresech se v roce 2013 musel jeden praktický lékař starat o více než 2200 pacientů.
Střelná zranění, poranění způsobená šrapnely, ztráty krve – pro ukrajinské dobrovolníky ze zdravotní služby to představuje každodenní náplň práce. V Avdijivce totiž platí příměří podepsané mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty pouze na papíře.
Desítky lidí včetně současného ministra životního prostředí a 44 lékařů dnes v Kosovu obvinila policie z úplatkářství v kauze dvou soukromých klinik, které neoprávněně přijímaly státní dotace. Čtyři desítky lékařů podle vyšetřovatelů dostávaly od soukromých klinik až 500 eur (13 500 Kč) za každého pacienta s problémy srdečního a oběhového systému, kterého do nemocnice poslali na zákrok, jenž ale mohla provést i státní zařízení.
Poslanci se chystají předložit zákon, který legalizuje asistovanou sebevraždu a eutanazii. Lékař by ji provedl jen lidem v beznadějném stavu, kteří předem sepsali žádost o důstojnou smrt s úředně ověřeným podpisem. Zákon se inspiruje Belgií, kde eutanazie funguje už od roku 2002.
Kategorii do třiceti let na cenách Gratias Tibi ovládla in memoriam Lucie Bittalová za svůj projekt Měsíc raka. Bylo jí 27 a tušila, že svůj život si už nezachrání, rozhodla se ho tedy zachraňovat jiným. Šířila mezi ženami sdělení: "Nebuď blbá, běž na prohlídku!". Její iniciativa má pokračovatele v čele s její kamarádkou, současnou předsedkyní hnutí Žít Brno Barborou Antonovou. Když přebírala cenu pro Lucii Bittalovou, říkala: "Jo a Lucka vám vzkazuje, abyste nebyli blbé a šly na prohlídku!" Měsíc raka se koncem června znovu rozjede, Lucie zůstane jeho tváří. "Chceme představit příběhy žen, které díky Lucce šly na prohlídku a zachránily si život," říká Antonová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Americký lékař Henry Heimlich zachránil seniorku díky svému známému chvatu. 96letý Heimlich ho použil poté, co se začala o devět let mladší žena dusit, když ji zaskočil kousek hamburgeru. Ke stolu důchodkyně přiběhl personál z pečovatelského domu, kde oba žijí, ale Heimlich jako její spolustolovník již zaujal pozici k provedení chvatu, který jí následně uvolnil dýchací cesty.
V návrhu zákona o vzdělávání lékařů se objevila povinnost zůstat pět let po atestaci v českém zdravotnictví. Kdyby lékař odešel za hranice nebo mimo obor, musel by vracet peníze, které za jeho vzdělávání v období mezi promocí a atestací dostala nemocnice. "Příjemcem dotace není rezident, ale nemocnice. Rezident má ručit penězi, které nedostal," říká předseda Mladých lékařů Jiří Šedo, který ustanovení považuje za absurdní. Podle něj závazek lékaře v Česku neudrží, naopak řadu z nich přiměje, aby za hranice odešli rovnou po vysoké škole.
Lékaři a sestry z českých nemocnic se pojedou do Izraele školit, jak správně pracovat s léčivou marihuanou. Podle plánu by se patnáctka českých zdravotníků měla v Izraeli školit zhruba dva týdny. Začnou teorií a pak se přesunou přímo do ordinací, kde se konopí předepisuje. V Česku je konopí pro léčivé účely povolené od roku 2013, jeho praktické využití pro pacienty ale bylo komplikované.
České zdravotnictví podle Jozefa Janova, spolumajitele fondu Hartenberg Capital spravujícího peníze šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, potřebuje změnu. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že je nutné, aby si lidé na péči více přispívali. Potřebná je také reforma tuzemského zdravotnictví, do ní se ale, jak Janov uvádí, žádný politik před volbami nepustí. "Je fajn přidávat lidem, ale chtělo by to nějaké koncepční řešení," reaguje Janov na fakt, že vláda chce zvýšit platy lékařů a zdravotních sester. Spolumajitel fondu v rozhovoru také přiznal, že Babiš rozhoduje o všech obchodech, které mu předkládají. "Ne" mu ale ministr financí řekl pouze jednou.
Lékaři z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady začali operovat v angiolince, za kterou pražské zdravotnické zařízení zaplatilo patnáct milionů korun. Nově tu budou operovat pacienty, kteří trpí postižením tepen a hrozí jim i ztráta končetiny. První dva lidé podstoupili operaci před několika dny a již byli propuštěni z nemocnice domů.
Fond Hartenberg Capital, který spravuje soukromé peníze ministra financí Andreje Babiše, nyní vlastní v Česku sedm společností, kterým patří kliniky nebo polikliniky. Chce ale dál růst. Většinový vlastník fondu Jozef Janov řekl, že zájem mají i o české nemocnice. Teď však jeho společnost jedná o nákupu čtyř zařízení, která jsou podobná jejich poliklinice ve Velkém Meziříčí.
V pražském IKEM se podařila první transplantace dělohy, celosvětově jde teprve o jedenáctou takovou operaci. Ženám bez dělohy dává zákrok naději na vlastní dítě. První pacientkou je třicetiletá Jana, která dělohu dostala od své matky. Tým lékařů z IKEM a nemocnice v Motole navázal na švédské kolegy, kteří dělohu transplantovali devíti ženám. Pět z nich už porodilo zdravé potomky. V rámci české obdoby švédského programu by celkem mělo být odoperováno dvacet pacientek. V budoucnu by měly následovat další. "Jeden z cílů studie je, pokusit se ten výkon zjednodušit, aby byl proveditelný ve větších počtech," vysvětluje v rozhovoru přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.
Lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny a motolské nemocnice chystají jako první na světě studii, která má ověřit možnosti transplantace dělohy od zemřelých dárkyň. Dosud pacientky dostaly orgán hlavně od živých, na světě se uskutečnilo jen 13 zákroků. Česko je šestou zemí na světě, kde lékaři transplantaci udělali. Poprvé ji provedli 30. dubna mezi matkou a dcerou, obě ženy jsou v pořádku.
