Kyperskořecký parlament před téměř dvěma týdny schválil, aby se ve školách povinně připomínalo referendum z roku 1950, v němž většina obyvatel podpořila spojení Kypru s Řeckem. Rozhodnutí vyvolalo kontroverzi, která brzdí další jednání vůdců řecké a turecké části o opětném sjednocení ostrova. Ve středu zástupce turecké strany nepřišel na pokračování rozhovorů, informovala agentura AP.
Na Kypr dorazila zhruba stovka uprchlíků původem zřejmě ze Sýrie. Jedná se o první skupinu migrantů, kteří na ostrov připluli v letošním roce. Podle kyperských úřadů jsou všichni migranti v dobrém zdravotním stavu a byli převezeni do záchytného centra Kokkinotrimithia nedaleko metropole Nikósie.
V Evropské unii končí stále velké množství papíru, skla nebo plastů na skládkách. Země průměrně recyklují téměř polovinu městského odpadu. To se má do roku 2030 změnit. Podle nového návrhu Evropského parlamentu by se mělo recyklovat 70 procent odpadu z domácností, nemocnic, škol a malých firem. České domácnosti třídí přímo vzorově, jsou na šestém místě v Evropě. Většina nezpracovaného odpadu tu ale pochází z firem.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je ale pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde pořád dosahuje i dvouciferných hodnot.
Jednání o sjednocení Kypru budou pokračovat 18. ledna na expertní úrovni. Konference zatím skončila bez dohody. Zástupci řecké a turecké části ostrova si vyměnili jednotlivé návrhy map, jak by mohl být Kypr rozdělen. Prezident řecké části ostrova však řekl, že dohoda nebude, dokud na severu Kypru zůstane turecká armáda. Ankara ale na setrvání svých 30 000 vojáků na ostrově trvá.
Je to první malá šance na historický průlom. V ženevském sídle OSN jednají tento týden o budoucnosti doposud rozděleného Kypru zástupci tamních Řeků a Turků. Ve čtvrtek se k nim připojili i představitelé Řecka, Turecka a Velké Británie. Trojice států už desítky let funguje jako garant nezávislosti ostrova. Na Kypru může díky projednávané nové bezpečností dohodě postupně vzniknout federace dvou států, ve které by se obě kyperská etnika dělila o moc. Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se tamní řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat a chtěli ostrov připojit k Řecku.
Po desetiletích vyjednávání o sjednocení Kypru si předáci tamních Řeků a Turků ve středu vyměnili mapy vyznačující zóny pod kontrolou jednotlivých skupin. Mapy jsou nyní ukryty v trezoru ženevského sídla OSN, neboť jsou velmi citlivé. Ukazují, kolik lidí by se mělo přestěhovat. Kdy se o mapách začne jednat, bude jasné po dohodě prezidenta Nikose Anastasiadise se severokyperským vůdcem Mustafou Akincim. Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se kyperští řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat, jehož cílem bylo připojení ostrova k Řecku.
Detektivové ze speciálního týmu Kobra obvinili dalších pět lidí z praní špinavých peněz. Jejích stíhání s kauzou fiktivních obchodů s nanodisky. Podle vyšetřovatelů obvinění vytvořili účelovou síť čtyř obchodních firem a předstírali vývoz zboží na Kypr. Pak po státu žádali vrácení daně téměř 200 milionů korun, z toho se jim podařilo získat zhruba 50 milionů.
Pětadvacetiletý Lewis Ellis, 23letý James Wallman a 19letý Alex McCormick tvrdili, že se po celonočním popíjení v jednom z kyperských resortů omylem vstoupili na palubu jiného plavidla, které je dovezlo do jedné z nejnebezpečnějších zemí světa - do Sýrie. Zpráva obletěla celý svět. Trojice mladíků ale nakonec přiznala, že si historku o výletě vymyslela.
V parlamentních volbách v Řeky obývané části ostrova Kypr zřejmě těsně zvítězilo pravicové Demokratické shromáždění (DISY). Ukázal to průzkum mezi voliči po odchodu z volebních místností, který provedla místní televize. DISY podle něj získalo 29,5 až 32,5 procenta hlasů. Druhá levicová Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL) dostala 26,5 až 29,5 procenta hlasů. DISY podporuje současného prezidenta Nikose Anastasiadise a jeho snahy o znovusjednocení desítky let etnicky rozděleného ostrova. Nové složení parlamentu ale nijak neovlivní vládu, protože tu v prezidentském systému sestavuje hlava státu. Volby jsou považovány za důležitý test pro stávajícího konzervativního prezidenta.
Únosce egyptského letadla, které na konci března přinutil přistát na Kypru, požádal v ostrovní zemi o politický azyl. Oznámil to kyperský ministr vnitra Sokratis Hasikos. Egypťan Sajf Addín Mustafa čelí na Kypru obvinění z únosu, nelegálního držení výbušnin a z hrozby použití násilí. Žádost o azyl kyperské úřady vyřídí ještě před projednáním egyptské žádosti o jeho vydání, uvedl Hasikos. Podle vrchního státního zástupce Kostase Kleridise se snaží Egypťan svému vydání do vlasti zabránit. Najal si prý kvůli tomu i právníka. Na Kypru žije údajně jeho bývalá partnerka a podle zpráv z Egypta si s sebou po neshodách s Mustafou odvezla také jejich děti.
Společnosti spojené s bezprostředním okolím ruského prezidenta Vladimira Putina mají na svých zahraničních účtech asi dvě miliardy dolarů. Informaci přinesl v neděli večer web britského deníku The Guardian a opírá ji o řadu dokumentů, které se mu podařilo získat. Putin však není zdaleka jediný politik figurující v "Panamských papírech". Desítky prominentních politiků a byznysmenů z řady světových zemí ukrývají své bohatství v daňových rájích, aby předešly jeho zdanění úřady svých vlastních států.
Šestadvacetiletý zdravotník Ben Innes byl jedním ze sedmi posledních rukojmích na palubě uneseného egyptského airbusu. Jeho fotografie s únoscem opásaným domnělým sebevražedným pásem s výbušninou obletěla sociální sítě ještě ve chvíli, kdy byl držen na palubě letadla. Policie ještě nevěděla, jaká je motivace únosce, ani jak moc je nebezpečný.
Ozbrojený únosce se krátce po startu zmocnil letounu společnosti Egypt Air, mířícího s 55 pasažéry a sedmi členy posádky z Alexandrie do Káhiry. Stroj - Airbus A320 - přistál na letišti v kyperské Larnace. Únosce má na sobě sebevražedný pás s výbušninami.Třicet až čtyřicet cestujících podle agentury Reuters propustil, zřejmě občany Egypta. Podle agentury AP propouští ženy a děti. Na palubě je deset Američanů a osm Britů. Požadavky muže nejsou zatím známy. Všechny další lety jsou z Larnaky odkloněny jinam. Jde o druhý incident na egyptských letištích od října loňského roku, kdy muž pronesl bombu do zavazadlového prostoru ruského letadla v Šarm aš-Šajchu. Stroj pak za letu explodoval.
Podnikatel Milan Zádamský, který byl pro nedostatek důkazů osvobozený v kauze vyděračského gangu na Karlovarsku, požaduje od státu 71 milionů korun. Odvolává se na obchody zmařené jeho jeho 962 dny trvající vazbou. Obvodní soud pro Prahu 2 v pondělí Zádamského vyzval, aby svá tvrzení lépe doložil. Zádamský už dříve podal u stejného soudu žalobu kvůli údajné nemajetkové újmě způsobené trestním stíháním. Poukazuje například na zničenou pověst a ponižování ve vazbě.
Turci požadují miliardy eur, cestování bez víz a perspektivu vstupu do Evropské unie. Angela Merkelová v neděli v Ankaře slíbila vše, za což sklízí kritiku. Přijetí Turecka do Unie někteří politici označují za příliš vysokou cenu za pomoc s uprchlíky. Merkelová je kritizována doma některými konzervativními politiky. Nesouhlasí francouzská pravice a Kypr rovnou varuje, že přístupové rozhovory zablokuje. Dohoda Brusel-Ankara o omezení přílivu běženců z Turecka do Evropy tak ještě zdaleka není hotovou věcí.
Ministerstvo financí, které vede ministr Andrej Babiš, odmítlo, že by firmy senátora Iva Valenty měly nárok na miliardové odškodné. Společnosti zahájily proti Česku mezinárodní arbitráž kvůli údajným zmařeným investicím. Vadí jim rušení povolení k provozování videoloterijních terminálů.
Oblast Blízkého východu sužuje písečná bouře. Prohnala se Izraelem, Libanonem, Sýrií, v odpoledních hodinách se rozšířila i na Kypr. Zabila už pět lidí, tisíce dalších jsou v nemocnici. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nechodili ven. Na Kypru trápí obyvatele i vysoké teploty okolo 41 stupňů. Na ostrově se nachází 3500 českých turistů, kteří jsou podle cestovní kanceláře CK Fischer v pořádku.
Reakce na prodloužení evropských sankcí byla očekávána. Opatření bude v nezměněné podobě platit přinejmenším rok.
Případ odstartovala slovní přestřelka na sociální síti mezi spolumajitelem skupiny Patrikem Tkáčem a slovenským poslancem Miroslavem Beblavým.
