Na pražském Chodově si tento týden energetici vyzkoušeli boj proti hackerům. Rozsáhlé cvičení, které mělo za úkol procvičit reakci účastníků na krizovou situaci v podobě kybernetického útoku, se uskutečnilo v rozvodně elektroenergetické přenosové soustavy ČEPS. Společnost akci zorganizovala ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Ve sběru dat nemá Tesla mezi automobily konkurenci. Aby mohla hodnotit zásahy asistenčních systémů, nechá natáčet vozovku před vámi. Aby zachytila zloděje či vandaly, sleduje okolí auta stojícího v garáži. A samozřejmě zná jeho polohu. To je přece špionáž, usoudila čínská armáda a zakázala Teslám vjezd do svých areálů. Následovalo podobné „doporučení“ vlády pro zaměstnance ministerstev.
Porady v zasedačce nahrazují videohovory z domova, místo houknutí na kolegu přes rameno se píší e-maily. Kancelářské pracovní zvyky se během pandemie z gruntu změnily. Řada společností si tak určila nová pravidla, jak hlídat pracovní morálku svých lidí i během izolace. Home office je totiž neohrožuje jen co se týče produktivity, riziko představuje práce z domova především pro firemní data.
Autoři dokumentu V síti zjistili, že fenomén zneužívání dětí na internetu je natolik závažný, že by ho měli doprovodit i osvětovou kampaní. Vytvořili proto i speciální verzi filmu určenou pro diváky už od 12 let - V síti: Za školou. Mezitím se někteří odhalení predátoři ocitli u soudu. Jiný ale dál pracoval s dětmi.
Rodiče si myslí, že děti jsou pořád na internetu, pohybují se na stejných sítích jako oni, a kdyby se jim tam dělo něco špatného, určitě se jim svěří. Jaká je ale skutečnost? Výzkum pro společnost Avast provedla agentura Nielsen Admosphere letos v září na vzorku 815 českých dětí ve věku 9-13 let a 816 rodičů stejně starých dětí.
Pro kybernetickou bezpečnost Česka jsou nejnebezpečnější hackeři přímo napojení na Rusko a Čínu. Otevřeně o tom mluví nedávno zveřejněná výroční zpráva Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Náměstek úřadu Lukáš Kintr v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že útoků přibývá. Český stát na to však odpovídajícím způsobem nereaguje.
Česko zaostává v obraně svého kybernetického prostoru, což ukázal i nedávný kybernetický útok na ministerstvo zahraničí. Dosud se nepodařilo přijmout zákony, které by umožnily vybudování účinné kybernetické obrany. V prohlášení to uvedli bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Eurokomisařka Věra Jourová pravidelně jedná se zástupci Facebooku či dalších velkých IT firem. Její kolegyně Margrethe Vestagerová o ní řekla, že je "vůdčím hlasem volajícím po regulaci velkých technologických společností". Jak ale připomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz česká eurokomisařka, strach a hysterii zejména u seniorů vyvolávají i řetězové e-maily, které lživé zprávy taktéž často obsahují.
V první polovině letošního roku proběhl jeden z nejrozsáhlejších výzkumů mezi českými nezletilými uživateli internetu. Měl zmapovat, jak tráví čas na internetu, a odhalit největší aktuální rizika v kyberprostoru. Výzkumu se zúčastnilo 27 177 dětí ve věku 7 až 17 let a prováděla ho Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci se společností O2. Projděte si souhrn hlavních zjištění a ověřte si, že víte o aplikacích či stránkách, které mohou být pro vaše ratolesti nebezpečné.
Televizní dokument režiséra Víta Klusáka "V síti" se teprve dokončuje, přesto už má velký ohlas. Upozorňuje na tzv. sexuální predátory a rizikovou komunikaci dětí na internetu. Zákulisí sexuálního predátorství pro redakci Aktuálně.cz popsal vedoucí projektu E-Bezpečí a jeden z konzultantů nového dokumentu Kamil Kopecký.
Pavel Košek vedl tři roky experty na kybernetickou bezpečnost při ICT unii, což je nejvlivnější profesní organizace sdružující klíčové hráče oboru. Unie také vidí do zákulisí přípravy novely zákona o Vojenském zpravodajství, organizace je jedním z konzultantů předlohy. Košek se v květnu stal zaměstnancem čínského kolosu Huawei, jejž české úřady považují za bezpečnostní hrozbu. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz Košek na svůj předsednický post v unii rezignoval.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích. "Průnik hackera do takového systému může mít fatální důsledky. Může ovlivnit medikaci pacienta," upozorňuje Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (ČIMIB). Evropský parlament proto v březnu odhlasoval Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je snížit počet kybernetických hrozeb prostřednictvím posílení pravomocí zvláštní evropské agentury. Zavádí i nové certifikace, které posoudí, jak moc je který výrobek bezpečný. Pomůže tento krok? Více se dozvíte ve videu.
Příprava novely zákona o Vojenském zpravodajství, které je jednou ze tří tuzemských zpravodajských složek, finišuje. Nová zákonná předloha v první řadě upravuje mantinely pro monitoring kybernetického prostoru, který mají zpravodajci na starosti. Kontrola má odhalit kybernetické hrozby. Podle zjištění Aktuálně.cz se však tvorby novely účastnil i zaměstnanec firmy Huawei. Zdejší úřad pro kybernetickou bezpečnost přitom považuje čínskou firmu za bezpečnostní riziko.
Filmoví tvůrci Vít Klusák a Barbora Chalupová chtěli natočit snímek o zneužívání dětí na internetu. Pro ty účely vytvořili falešný profil dvanáctileté dívky. "Takovýto radikální počin tu byl potřeba. Dospělákům naprosto uniká, co se v kyberprostoru s jejich dětmi odehrává," chválí dokument jeho odborná poradkyně Zora Dušková, ředitelka Dětského krizového centra.
Britce hrozí dva roky v dubajském vězení a pokuta 50 tisíc liber za to, že na Facebooku označila svého bývalého manžela za "idiota" a jeho novou manželku přirovnala ke koni. Když do Spojených arabských emirátů přijela na expartnerův pohřeb, místní policie ji zadržela za kriminalitu v kyberprostoru.
Abychom postihli všechny trestné činy na sociálních sítích, musela by je sledovat polovina policejního sboru a ta druhá je stíhat. Anonymita internetu je motivace, aby se lidé chovali hůř než v reálném životě, mají pocit, že za své činy v kyberprostoru nenesou žádnou odpovědnost, říká Aleš Rozehnal, expert na mediální právo. Tresty by prý měly sloužit jako odstrašující moment pro to ten čin páchat, mohou být v rozsahu roku či dvou odnětí svobody, v praxi jsou to spíš tresty podmíněné.
Vojenští zpravodajci chtějí získat možnost monitorovat, co se děje na veřejných sítích. V případě, že by odhalili, že je Česká republika cílem probíhajícího nebo hrozícího kybernetického útoku, mohli by zasáhnout. Počítá s tím novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou poslal tento týden ministr obrany Vladimír Metnar do meziresortního řízení. K monitorování veřejných a elektronických komunikačních sítí by měly zpravodajcům sloužit sondy, které do těchto sítí umístí.
Pobaltská Litva nemůže sama svou armádou konkurovat takovým státům, jako jsou Rusko nebo USA. Proto je podle ní nenahraditelná Severoatlantická aliance neboli NATO. Co se však do Litvy jezdí učit právě i američtí experti, jsou metody, jak bojovat v kyberprostoru. Například s ruskými trolly. "Když jsme před ruským nebezpečím varovali před pěti lety, říkali nám západní spojenci, abychom nebyli alarmisti," vzpomíná litevský politolog Virginijus Valentinavičius.
Národní bezpečnostní úřad už několik let plánuje vytvoření takzvané kyberligy, ve které by působilo deset největších expertů na kybernetickou bezpečnost ze soukromého sektoru. Nyní o chystaném programu informovalo Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB) a experti se ve velkém zajímají o účast. "Začali mi volat lidi, kdy to bude spuštěné, kdy a jak se můžou připojit," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti. O propojení soukromého a státního sektoru v ochraně kyberprostoru už ví několik let.
