Americké univerzity dostaly od Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) nezvyklé školení. Zaměstnanci škol i pedagogové se například dozvěděli, jak bránit krádežím výzkumných materiálů. Ty by se podle FBI mohla pokusit zcizit zejména Čína, respektive čínští studenti.
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka v Senátu varoval před útoky čínských tajných služeb. "Pokud Čínu pustíme do naší zásadně důležité komunikační sítě, tak dáváme klíče od této sítě do rukou čínské komunistické strany," sdělil Koudelka na veřejném slyšení, které pořádal pod názvem Národní bezpečnost a obchod s Čínou senátor Pavel Fischer.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v dokumentu pro vládu shrnuje dění v oblasti kyberpezpečnosti v uplynulém roce. Nejvýznamnějšími původci hrozeb v Česku jsou podle úřadu jiné státy, především aktéři napojení na Rusko a Čínu. Česko podle úřadu zatím nečelilo žádnému útoku, který by cílil na kritickou informační infrastrukturu, ale do budoucna je nelze vyloučit.
Francouzská policie zneškodnila hackerskou operaci, při níž bylo infikováno více než 850 000 počítačů, převážně v Latinské Americe. Na podezřelou aktivitu francouzské úřady upozornil český výrobce antivirového softwaru Avast. Informovala o tom agentura AFP.
Česko zaostává v obraně svého kybernetického prostoru, což ukázal i nedávný kybernetický útok na ministerstvo zahraničí. Dosud se nepodařilo přijmout zákony, které by umožnily vybudování účinné kybernetické obrany. V prohlášení to uvedli bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Počítače ministerstva zahraničí opět napadli hackeři. Uvedl to Deník N na základě vyjádření policie. Podle serveru útok z doby krátce před začátkem prázdnin zasáhl e-mailové schránky úřadu, ale citlivé informace zřejmě neunikly. Součástí vyšetřování je i otázka, zda tento případ souvisí se dvěma útoky na elektronickou poštu ministerstva z let 2016 a 2017. Za jedním z nich podle Bezpečnostní informační služby (BIS) stály ruské rozvědky.
Kybernetické hrozby budou narůstat a budou stále vážnějším problémem, předpokládá budoucí vývoj v působnosti Bezpečnostní informační služby její ředitel Michal Koudelka. V nepříliš vzdálené budoucnosti očekává i to, že se bude muset BIS věnovat problému extremismu, především pravicového, řekl Koudelka v rozhovoru, který poskytl ČTK u příležitosti 25. výročí účinnosti zákona o BIS. Kontrarozvědka se bude věnovat každé hrozbě, která se v budoucnu objeví a bude spadat mezi oblasti, jimiž se má podle zákona zabývat, dodal.
Nikdy jsem nepracoval jinde, jsem srdcař Avasťák. Hacker se do vaší sítě dostane i skrze ledničku, rizika v kyberprostoru spíše narostla. V Číně je bezpečnostní software na úrovni atomové zbraně, potřebujete státní povolenky a prověření, to znamená, že všechny firmy kromě čínských jsou z toho trhu vyloučeny, říká Ondřej Vlček, nový generální ředitel firmy Avast. Moje role ve firmě se hodně měnila, když jsem do Avastu přicházel, firma byla hodně maličká, byl jsem zaměstnanec číslo šest nebo sedm. Vždycky byly nové výzvy a podněty. I ředitelování je řemeslo, dodává.
Spojené státy ve čtvrtek proti Íránu spustily kybernetický útok. Cílem byly íránské zbraňové systémy. Uvedl to server BBC s tím, že k útoku došlo v době, kdy prezident Donald Trump odvolal vzdušné údery coby možnou odvetu za sestřelení amerického dronu. Zásah podle serveru Washington Post zneškodnil íránské počítačové systémy kontrolující rakety a odpalovací zařízení.
Masivní kybernetický útok na komunikační komunikační platformu, kterou používali i protestující v Hongkongu, byl veden z Číny. Informoval o tom zpravodajský server BBC s odvoláním na zakladatele aplikace Telegram Pavla Durova. Společnost ve středu potvrdila, že takzvaný DDoS útok, jehož cílem je zahltit web požadavky vyslanými současně z většího množství počítačů, vyřadila aplikaci Telegram z provozu na zhruba půl hodiny. IP adresy, ze kterých byl útok veden, jsou veskrze v Číně, řekl Durov. Telegram používali lidé k organizaci protestů v Hongkongu.
Pavel Košek vedl tři roky experty na kybernetickou bezpečnost při ICT unii, což je nejvlivnější profesní organizace sdružující klíčové hráče oboru. Unie také vidí do zákulisí přípravy novely zákona o Vojenském zpravodajství, organizace je jedním z konzultantů předlohy. Košek se v květnu stal zaměstnancem čínského kolosu Huawei, jejž české úřady považují za bezpečnostní hrozbu. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz Košek na svůj předsednický post v unii rezignoval.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích. "Průnik hackera do takového systému může mít fatální důsledky. Může ovlivnit medikaci pacienta," upozorňuje Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (ČIMIB). Evropský parlament proto v březnu odhlasoval Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je snížit počet kybernetických hrozeb prostřednictvím posílení pravomocí zvláštní evropské agentury. Zavádí i nové certifikace, které posoudí, jak moc je který výrobek bezpečný. Pomůže tento krok? Více se dozvíte ve videu.
Kauza Huawei a obecně kybernetická bezpečnost bylo klíčové téma, které před měsícem přivedlo českého premiéra Andreje Babiše k návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. A po dohodě s Washingtonem teď české ministerstvo zahraničí uspořádá na začátku května v Praze silně obsazenou mezinárodní pracovní konferenci, jejímž výstupem by měla být pravidla bezpečného budování technologických sítí, jako je 5G.
Je to naštěstí jen fikce, ale zároveň situace, která se může reálně stát. K hranicím se řítí hurikán, který působí ohromné škody. Ničí vše, co mu stojí v cestě. Volání na tísňovou linku přibývá. Náhle však integrovaný záchranný systém kolabuje. Hackeři slaví vítězství. Jak by si s podobnou situací vzápětí Česko poradilo, sledoval deník Aktuálně.cz na Kybernetickém polygonu v Brně.
Analýza trvala léta, získat technický důkaz je nesmírně složité, nemůžeme si být jistí bezpečností jejich technologií, zákon nám nakazuje, že ve chvíli, kdy máme dostatek poznatků, abychom varování vydali, tak ho vydat musíme, říká kybernetický atašé Daniel Bagge, který působí v USA. S Američany jsme to předem nekonzultovali, nejsme mladší bratříček, který čeká na informace, naopak sami sdílíme naše know-how, upozorňuje.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček míří na třídenní návštěvu Washingtonu. V pátek se setká s americkým protějškem Mikem Pompeem. Půjde o první oficiální česko-americké jednání ministrů zahraničí od podzimu 2012, kdy v Praze byla tehdejší šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová. Jedním z hlavních témat schůzky budou rizika spojená s čínskou firmou Huawei a obecně kybernetická bezpečnost. "Byl to jeden z impulzů, že naše bilaterální kontakty s USA se v současnosti výrazně zintenzivnily," potvrzuje ministr Petříček v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Druhá největší maltská bankovní společnost Bank of Valletta ve středu dočasně přerušila svou činnost kvůli kybernetickému útoku. Maltský premiér Joseph Muscat uvedl, že hackeři chtěli z banky ukrást 13 milionů eur (zhruba 335 milionů Kč), které se pokusili převést na účty v Británii, Spojených státech, České republice a Hongkongu. Peníze byly vysledovány a banka se nyní snaží podvodné transakce zvrátit.
Klimatické změny jsou největší hrozba, které svět v současnosti čelí. Pod tento závěr by se podepsali obyvatelé 13 z 26 dotazovaných zemí, které oslovila americká prestižní výzkumná organizace Pew Research Center. Strach z globálního oteplování přitom ve srovnání s roky 2013 a 2017 roste.
Ministerstvo obrany nařídilo odstranit ze služebních telefonů značky Huawei bezpečnostní aplikaci AirWatch, svým pracovníkům proto rozeslalo podrobný manuál.
Litevské zpravodajské služby se obávají, že Rusko bude zasahovat do blížících se čtyř voleb v Litvě. Podle agentury Reuters na to upozornily ve společné výroční zprávě, která byla zveřejněna v úterý. Už v květnu budou voliči vybírat nástupce nynější prezidentky Dalii Grybauskaiteové, která je známou kritičkou Kremlu. Zemi ještě letos čekají rovněž místní volby a volby do Evropského parlamentu. V příštím roce pak budou následovat volby do litevského zákonodárného sboru.
