Největší kybernetický útok na české zdravotnické zařízení v historii má ruskou stopu. Vyplývá to z policejního usnesení, které Aktuálně.cz získalo. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu rozkrývali okolnosti kyberútoku na Fakultní nemocnici Brno. Hacker druhou největší nemocnici v Česku zásahem ochromil. Konkrétního pachatele se policii odhalit nepodařilo.
Klíčový policejní útvar v zemi, Národní centrála proti organizovanému zločinu, se rozdělí. Avizovaný plán získal poslední razítko. Jak zjistilo Aktuálně.cz, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podepsal rozkaz na vznik nové elitní jednotky. Vyčleněním z centrály vznikne útvar proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Budovat se začne příští týden, fungovat má od Nového roku.
Národní centrála proti organizovanému zločinu podle zjištění Aktuálně.cz odložila prověřování rozsáhlého kybernetického útoku, který před dvěma lety zasáhl Fakultní nemocnici v Brně. Pachatele se kriminalistům nepodařilo dohledat. Případ řešili kvůli podezření ze tří trestných činů. Nemocnice přišla kvůli útoku nenávratně o některá data. Šlo o největší incident svého druhu v Česku.
Plukovník Jiří Mazánek řídí Národní centrálu proti organizovanému zločinu téměř čtyři roky. Jde o nejdůležitější policejní útvar v zemi, jenž vyšetřuje nejzávažnější hospodářské, extremistické nebo kybernetické kauzy. Mazánek při příležitosti vydání výroční zprávy o činnosti centrály v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o kauze Vrbětice, trendech v ruské mafii v Česku nebo o extremismu na internetu.
„Útočníci se stali administrátorem sítě, dostali se i na zálohové servery a vše se jim podařilo zašifrovat, dokonce i několikrát. Jsou data, která jsme nadobro ztratili, ale v klíčových věcech už fungujeme,” popisuje následky květnového kybernetického útoku šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. „K žádnému jednání s útočníky nedošlo a o zaplacení výkupného jsem neuvažoval,” dodává.
Ruská kriminální skupina Conti, která se specializuje na vydírání po internetu, chce svrhnout vládu v Kostarice. Zaútočila už na počítače vlády této středoamerické země a žádá po ní výpalné, aby získaná data nevymazala, informovala v pondělí agentura AP. Kostarika kvůli kybernetickému útoku minulý týden vyhlásila nouzový stav.
Na některé české weby zaútočili podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) hackeři. Situaci úřad vyhodnocuje, závažné dopady zatím neeviduje. NÚKIB to ve středu uvedl na Twitteru. Úřad na něm také odkázal na své varování před kyberútoky v souvislosti s děním na Ukrajině.
Ve středu 23. února se Ukrajinci probudili do nejistého rána. Ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických republik na Donbase, ale na mnoha místech ještě nezněly sirény a nedunělo bombardování. Po připojení k internetu ale běžný občan rychle zjistil, že se něco děje - nefungovala řada webových stránek. Začal masivní kybernetický útok, bezprecedentní svou ničivostí.
Pojišťovna VZP, která schraňuje zdravotní údaje více než šesti milionů Čechů, ze svých počítačů začala odstraňovat ruský antivirový program Kaspersky. Změnila tak předchozí úmysl si ho ponechat. Stejný software například USA považují již od roku 2017 za bezpečnostní riziko a podezřívají ho ze špionáže a nesmí ho využívat na vládních počítačích. Pojišťovna ho k ochraně dat používá celou tuto dobu.
Kvůli podezření ze špionáže pro ruskou vládu varoval před antivirem Kaspersky Evropský parlament, USA program zakázaly v roce 2017. Firma obvinění odmítá. K citlivým datům milionů Čechů má antivir přístup doteď, nakupují ho nemocnice, kraje i VZP. Vnitro či jaderný úřad ho už odstranily. Další instituce ale odmítají říci, zda ho po ruské invazi na Ukrajinu vyřadí. Kyberúřad varuje jen obecně.
Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud "mrtvých" zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje nejen pokrytí celé Evropy internetem, ale také bezpečnější komunikaci.
"Konvenční válka je teď mnohem větší než kybernetická. Skupiny hackerů mohou poškodit průmysl, firmy, ruskou vládu. Na to, že dokážou zastavit jadernou zbraň, bych ale nespoléhal," říká etický hacker Martin Haller. "Jednou ze zbraní, kterou hackeři mají, je kybernetická propaganda. Potřebujeme do ruské společnosti dostat informace ze zahraničí," upřesňuje.
