Stačí jedna chyba a mohou umírat lidé. O tom se přesvědčili čeští bezpečnostní experti z Národního centra kybernetické bezpečnosti, kteří byli v Estonsku nejlepší z dvaceti týmů na cvičení Locked Shields 2017. Na něm se bránil stát během kyberválky.
Češi uspěli na největším světovém technickém cvičení Locked Shields, které se věnuje kybernetické bezpečnosti. Český tým obsadil první příčku a domů si odveze i jedno speciální ocenění navíc. Soutěžící musí během několikadenního cvičení ubránit fiktivní zemi před řadou kybernetických útoků. Akci pořádá od roku 2010 kybernetické centrum NATO.
Národní bezpečnostní úřad loni prověřoval patnáct státních institucí včetně ministerstev a zjišťoval, zda mají správně zabezpečenou síť proti možnému napadení hackerů. Většina z nich neprošla. "Dvanáct kontrolovaných subjektů se dopustilo porušení zákona o kybernetické bezpečnosti," píše se ve zprávě o kybernetické bezpečnosti, kterou ve středu večer schválila vláda.
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) posílí dvacet expertů kvůli ochraně státních úřadů před kybernetickými útoky. Počítá s tím návrh premiéra Bohuslava Sobotky, který schválila vláda. Noví zaměstnanci by měli dávat úřadům metodické pokyny, pomáhat s prevencí a konzultovat s nimi problémy. Schválení materiálu označil Sobotka za významný krok, který pomůže snaze o potírání kybernetické kriminality. Na nová místa by měli přijít specialisté na operační systémy, počítačové sítě, aplikace a mobilní komunikaci, auditoři či pracovníci zaměření na právní úpravu kybernetické bezpečnosti. Při plánovaném dělení NBÚ by měli noví zaměstnanci přejít do Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Pražský hrad v nejbližších dnech navštíví experti Národního bezpečnostního úřadu, který má na starost ochranu systémů důležitých pro chod státu. Kontrola má ukázat, zda má Hrad správně nastavené zabezpečení počítačů a sítí před možnými hackerskými útoky. NBÚ však popírá, že kontrola přichází kvůli prohlášení prezidenta Miloše Zemana, že mu hackeři nainstalovali do počítače dětskou pornografii. Prozkoumat a zkontrolovat kybernetické zabezpečení kanceláře prezidenta, sněmovny a Senátu nařídila v únoru vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Spojené státy ve středu obvinily dva ruské špiony a dva hackery kvůli útoku na internetovou společnost Yahoo!. Jedná se o kauzu z roku 2014, kdy firma přišla o data z 500 milionů účtů. Informoval o tom na svém webu deník The Washington Post. Podle ruských serverů jde v případě rozvědčíků o Igora Suščina a jeho podřízeného z centra informační bezpečnosti FSB Dmitrije Dokučajeva. Hackery jsou Rus původem z Lotyšska Alexej Belan a Kanaďan kazašského původu Karim Baratov.
Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tento týden údajné vnitřní dokumenty CIA o metodách a postupech kybernetické špionáže zpravodajské agentury. Dokumenty, jejichž pravost zatím experti ověřují, obsahují i informace o programu, kterým CIA dokáže maskovat vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí a vydávat je za akce jiných, třetích hráčů. "Ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016, kterou v rámci amerických tajných služeb šetří i CIA a která může být pro prezidenta Donalda Trumpa potenciálně zničující, tím může být zpochybněna.
Za nedávnými kybernetickými útoky proti klíčovým institucím v Rakousku stojí turecký nacionalista žijící v USA. S odvoláním na rakouskou rozvědku o tom informoval server listu Der Kurier. Podle deníku se ale asi nepodaří zjistit, zda Arslan A. jednal na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s tureckou tajnou službou MIT. V Rakousku se v posledních měsících stalo terčem hackerů letiště, ministerstva, centrální banka a parlament. K útokům se přihlásila anonymní turecká skupina, která jako motiv uvedla "k Turecku nepřátelské" chování Rakouska. Vídeň například žádala zmrazení přístupových jednání mezi Evropskou unií a Ankarou. Arslan A. napadl také servery v Izraeli, Iráku a v samotných USA.
České a slovenské uživatele nově ohrožují falešné SMS. Ty obsahují odkaz na aktualizaci aplikace Flash Player. Podle dostupných informací se útočníci prozatím zaměřili jen na Československou obchodní banku (ČSOB). Nepozorným uživatelům tak hrozí zneužití účtu.
E-maily italského ministerstva zahraničí byly loni po dobu asi čtyř měsíců cílem hackerských útoků. Malware vnikl do počítačů detašovaných pracovišť, jako jsou velvyslanectví a konzuláty. Útoky se dotkly komunikace týkající se setkávání italských diplomatů s cizími státními činiteli. Žádné tajné dokumenty ale prý nebyly zasaženy. Podle britského listu The Guardian, který se odvolává na italské vládní činitele, panuje podezření, že za útoky stojí Rusko. Podobnému napadení v posledních měsících čelilo i české ministerstvo zahraničí.
Když řekl nový americký prezident Donald Trump, že NATO je "zastaralé", řadu evropských politiků to vystrašilo. Podle předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla je ale potřeba chápat tato slova v kontextu. "Donald Trump mluvil o efektivitě, o schopnosti Aliance přizpůsobit se novým bezpečnostním hrozbám, hlavně boji proti terorismu. Ale taky o nutnosti spravedlivě dělit náklady na společnou obranu," říká Pavel v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Až 21 procent firem na světě se loni podle studie Grant Thornton stalo terčem kybernetického útoku. V Severní Americe útoky přiznalo 24 procent firem, v EU dokonce 32 procent. Nejčastějším primárním důsledkem kyberútoků je zhoršená reputace, kterou uvedlo 29 procent společností, následuje ztráta času a energie, kterou je nutné vynaložit na nápravu vniklých škod. Celkovou škodu studie odhaduje na 279 miliard amerických dolarů.
Zatímco politici i odborníci debatují o sporné novele zákona o Vojenském zpravodajství, která by měla dát tajné službě větší pravomoci k ochraně kyberprostoru, potvrdilo ministerstvo zahraničí, že se stalo terčem hackerského útoku, možná ze strany Ruska. Podle ministra obrany Martina Stropnického by vojenští zpravodajci v tomto případě zasahovali, kdyby už novela byla platná. Jak Stropnický, tak šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun v rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítají kritiku, že by nový zákon byl zneužitelný. Lepší ochrana sítí je podle nich i naší povinností vůči NATO.
Prezidentská kancelář měla možnost se s obsahem naší práce seznámit, kritiku jsme poprvé slyšeli až z médií, říká koordinátorka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Eva Romancovová a dodává, že Centrum bude komentovat nepravdivé informace, nikoliv cenzurovat či zakazovat zprávy a názory. Tyto komentáře se prý mohou týkat i předvolebních kampaní. Hodnocen ale údajně nemá být autor, ale nepravdivost zprávy, která by ohrožovala bezpečnost státu.
Ministr obrany Martin Stropnický v rozhovoru pro DVTV připustil, že za listopadovým výpadkem Googlu může být něčí útok. Podle něj si takhle útočníci testují, jak je která země na něco podobného připravena. Je to podle něj názorný příklad, proč je důležité mít silnou kyberobranu. I oslovení experti připouští, že za útokem na Google může být cizí mocnost. Napadená společnost však stále trvá na svém vyjádření, že komplikace způsobil technický problém.
Jiří Lang měl pověst šéfa, který nepeče s žádnou politickou partají a partou; nehrál ani pro ODS, ani pro ČSSD, nově ani pro Babišovo hnutí ANO.
Bývalý šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Lang šel politikům moc na ruku a jeho navržení na post ředitele Národního bezpečnostního úřadu je pouze trafikou za jeho loajální služby, myslí si bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. "Tajné služby nemají být loajální k politikům, ale ke státu," říká. BIS musela za Langova vedení podle něj například vědět o aférách Marka Dalíka, a pokud její poznatky premiér Mirek Topolánek ignoroval, tak je měla předat policii.
Hackeři KLDR pronikli podle Soulu do vojenských dokumentů Jižní Koreje. Zda měli přístup i k důvěrným informacím, zatím není jasné. Amáda Jižní Koreje prý dokumenty, které útok zasáhl, pečlivě zaznamenala a oddělila. Spekuluje se, že Severní Korea zaměstnává několik tisíc lidí, kteří se podílejí na kybernetické válce. Jihokorejská policie tvrdí, že severokorejští hackeři do letošního června pronikli do 140 000 počítačů ze 160 firem.
Na webové stránky druhé největší ruské banky VTB v pondělí zaútočili hackeři. "Stránky skupiny VTB byly vystaveny útoku typu DDoS," uvedla banka. Tento druh akce znamená, že servery dotčeného subjektu se stanou nedostupné kvůli přetížení, za kterým je mimořádně vysoký počet žádostí o připojení. Centrála, ze které jsou útoky na ruské banky údajně řízeny, se podle FSB nachází v Nizozemsku a patří ukrajinské společnosti BlazingFast.
Na pondělí chystají cizí tajné služby sérii kyberútoků, tvrdí ruská kontrarozvědka FSB. Útoky se prý mají řídit z centrály v Nizozemsku, která patří ukrajinské firmě. Podle ruského listu Kommersant také budou na sociálních sítích provokativní příspěvky o tom, že kolabuje finanční systém Ruska.
