Do Česka v pondělí přicestovali první uprchlíci přerozdělení na základě kvót schválených Evropskou unií. Čtyřčlenná rodina původem ze Sýrie předtím pobývala v uprchlickém táboře v Řecku. Rodiče a jejich dva synové čekají na udělení azylu v jednom ze zařízení ministerstva vnitra. Podrobnosti o nich ministerstvo odmítlo sdělit.
Bezpečnostní prověrkou prošlo v Řecku prvních sedm syrských uprchlíků, které by mohla Česká republika přijmout v rámci přerozdělovacích kvót. Ze sedmi Syřanů však tři ze zařízení v Řecku zmizeli, přemístění do Česka se patrně chtěli vyhnout. Podle kvót by měla Česká republika do konce roku 2017 přijmout na tři tisíce uprchlíků.
Ministři vnitra zemí Evropské unie zatím nepodpořili ani jednu z variant představy Evropské komise o budoucím stálém mechanismu přerozdělování uprchlíků po státech osmadvacítky. Na okraj dnešního jednání v Lucemburku to českým novinářům řekl náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Názory na možné zavedení povinných kvót byly totiž mezi členskými zeměmi tak rozdílné, že se nakonec všichni přiklonili k německému návrhu soustředit se raději na ty části plánů komise, o nichž se zřejmě bude možné dohodnout.
Premiér Bohuslav Sobotka nevyloučil, že by se Česká republika v případě přijetí trvalého mechanismu přerozdělování migrantů mezi státy EU, bránila žalobou. Doufá ale, že Česku se se ve spolupráci s ostatními státy podaří schválení trvalých kvót zabránit. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. "Nechci vylučovat dopředu žádnou reakci," řekl předseda vlády na dotaz na možnou žalobu. K tomu, aby se ČR k žalobě připojila, premiéra opětovně vyzval předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Na dvoudenní návštěvu České republiky přijel rakouský prezident Heinz Fischer. Společně se svou manželkou Margot do Česka přicestoval vlakem. S českým prezidentem Milošem Zemanem jednal na zámku v Lánech. Tam byl Fischer přijat s vojenskými poctami včetně 21 dělových salv, které zazněly během státních hymen. Fischer s prezidentem Milošem Zemanem hovořili mimo jiné o "velmi rozdílné situaci a zájmech ve vztahu k uprchlíkům". V úterý se sejde i s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Evropská unie má smysl jedině tehdy, když si její země budou navzájem pomáhat. Cesty, jak řešit uprchlickou krizi, existují.
Evropská komise navrhla stálý systém pro přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Ten současný, podle něhož mají uprchlíci žádat o azyl v první zemi EU, do které přijdou, je podle Komise neudržitelný a nesolidární. Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Předseda opoziční ODS Petr Fiala ho rovnou vyzval k tomu, ať kvůli kvótám podá žalobu.
Česká republika je připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka, řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka. Česko by tak mohlo naplnit část stávajících kvót určených pro přesun uprchlíků v rámci Evropské unie. Jejich navýšení Česko nadále odmítá. S návrhem na výměnu "jeden za jednoho" přišlo Turecko na pondělním summitu se zeměmi Evropské unie v Bruselu.
Slováci do desáté hodiny večerní rozhodují o složení nového parlamentu. Podle dřívějších průzkumů získá nejvíce hlasů Směr-SD současného premiéra Roberta Fica, strana ale ztratí většinu ve sněmovně. Jedním z hlavních témat letošní kampaně se stala migrační krize. Ta sice Slovensko přímo nezasáhla, Ficův kabinet se ale tvrdě postavil proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót.
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že v zemi uspořádá referendum ohledně uprchlických kvót. "Vláda tak nyní reaguje na nálady veřejnosti. Myslíme si, že zavedení kvót ohledně přesídlování migrantů se bez podpory lidí rovná zneužití pravomoci," řekl Orbán na tiskové konferenci. Uprchlické kvóty by podle Orbána překreslily etnickou, kulturní a náboženskou mapu Evropy, uvedla agentura Reuters.
Česká republika by do konce roku 2017 podle přerozdělovacích migračních kvót měla přijmout více než dva a půl tisíce uprchlíků. Ministerstvo vnitra informovalo, že už se jedná o prvních třiceti migrantech, kteří do Evropy přišli přes Řecko a Itálii. Česko dlouhodobě zastává názor, že přesídlování uprchlíků začne fungovat až po spuštění hotspotů, což jsou registrační centra pro uprchlíky rozmístěná v Itálii a Řecku.
Problém je, že ženy se často chovají jako znevýhodněná menšina, všechny ty kvóty jsou spíš kontraproduktivní, říká Dana Bérová. Práva má podle ní žena stejná jako muž, za velký problém považuje nerovnost platů za identickou práci.
Modrá strana odmítá Brusel, uprchlíky, Babiše, Sobotku. Nabízí nízké daně a národní stát. Už zase.
Hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti nebo počet imigrantů, které už daná země přijala. To by mohla být kritéria, která by v budoucnu mohl zohlednit trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. V Bruselu se na tom shodli poslanci Evropského parlamentu. S migrační krizí se podle nich nelze vypořádat na národní úrovni a mezi unijními státy je potřeba solidarity. Někteří poslanci kritizovali Slovensko a další země, které nejsou ochotny přijmout závazné kvóty.
V Česku podle dostupných informací nehrozí žádné teroristické nebezpečí. Není tak důvod rušit tradiční akce a lidé by si neměli nechat zkazit vánoční svátky, uvedl premiér po mimořádném jednání vlády. V neděli na summitu EU Sobotka podpoří dohodu s Tureckem. A nepřipojí se k žalobě, kterou chce Slovensko podat kvůli uprchlickým kvótám.
Česko by podle ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše mělo zvážit, jestli se nepřidat k žalobě proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Babiš tvrdí, že jsou nesmyslné, neboť všichni uprchlíci stejně usilují o to, aby se dostali do Německa. Ministři vnitra států Evropské unie v září většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků, kteří dorazili do Evropy, mezi unijní země. Proti byly Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. Česko má na jejich základě přijmout několik tisíc uprchlíků.
Maďarsko napadne u Evropského soudního dvora plán na přerozdělení žadatelů o azyl mezi země EU na základě povinných kvót. Oznámil to maďarský ministr spravedlnosti László Trócsányi poté, co maďarský parlament schválil zákon poskytující vládě pravomoci k takovému kroku. Podle Trócsányiho je plán na přerozdělení migrantů v rozporu s vůlí většiny občanů Evropy a porušuje suverenitu Maďarska. Každý stát by měl mít podle něj možnost rozhodnout se, koho na své území pustí. Ministr očekává, že další země, které s kvótami nesouhlasí, se k Maďarsku v žalobě připojí. Záměr podat žalobu na kvóty ohlásilo již v září Slovensko. Česko tehdy podobný krok odmítlo s tím, že nechce dále zvyšovat napětí.
Křesťanskosociální unie (CSU), dominantní politická síla v největší německé spolkové zemi Bavorsku, požaduje stanovení německé kvóty na uprchlíky pro příští rok. Kancléřka Angela Merkelová to odmítá. Patří mezi hlavní zastánce celoevropského řešení, které zahrnuje Bruselem stanovené uprchlické kvóty pro jednotlivé členské státy. CSU soustavně zvyšuje tlak na kancléřku, která je zároveň šéfkou sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), aby přitvrdila svou politiku vůči uprchlíkům. Na pátečním a sobotním stranickém sjezdu chce CSU schválit usnesení požadující, aby Berlín si sám stanovil horní hranici počtu uprchlíků, které je ochoten ještě přijmout v příštím roce.
Na summitu EU se Bohuslav Ewa Sobotka změní ve vůdce téměř padesátimilionového dvojnároda.
Česko a Německo vytvoří pracovní skupinu, která se bude zabývat migrací. V jejím čele stane bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vzešel podnět na sestavení skupiny z české strany. Úkolem pracovní skupiny bude monitorovat migrační trendy, aby byla Česká republika připravena na další vývoj. Skupina má také pomoci překlenout "propast", která je v přístupu k migrační krizi mezi oběma zeměmi.
