Kurdistán

Kurdové tlačí na nezávislost, lidé se bojí války, říká kurdský novinář. Irácká armáda už hrozí silou

Situace v iráckém Kurdistánu se vyostřuje. Irácká armáda se přiblížila ke sporné provincii Kirkúk, která je bohatá na ropná naleziště. Iráčtí Kurdové ji totiž zahrnuli do svého referenda o nezávislosti, které se konalo 25. září. Irácká vláda i sousední země jeho výsledky neuznávají. Kurdové proto hlasování načasovali na dobu, kdy jsou jejich vojenské jednotky silné a naopak irácká armáda po těžkých bojích s Islámským státem oslabená, míní kurdský novinář Aras Manam.

Protest za referendum o nezávislosti Kurdistánu.

USA neuznávají referendum Kurdů o nezávislosti. Podporují jednotný Irák

Spojené státy neuznávají jednostranné referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu a vyzývají všechny strany k "dialogu" a zdrženlivosti. Oznámil to v pátek americký ministr zahraničí Rex Tillerson. "Hlasování a výsledky nemají legitimitu a my pokračujeme v podpoře jednotného, federálního, demokratického a prosperujícího Iráku," uvedl Tillerson ve svém prohlášení. "USA vyzývají všechny strany, včetně iráckých sousedů, aby se vyhnuly jednostranným krokům a jakémukoli násilí," dodal. V oblasti roste napětí poté co irácká vláda začala přijímat kroky vedoucí k izolaci kurdské autonomní oblasti po referendu, v němž se tento týden drtivá většina obyvatel vyslovila pro úplnou nezávislost.

Kurdský vůdce Masúd Barzání hlasuje v referendu o nezávislosti.

Kurdové odmítají předat letiště irácké vládě, Bagdád pozastaví lety

Irácká vláda v úterý nařídila vedení kurdské oblasti, aby opustilo letiště v Irbílu. Kurdové to však odmítli, podle svých slov letiště potřebují pro boj s teroristy z Islámského státu. Bagdád tak oznámil zahraničním leteckým společnostem, že v pátek bude v Irbílu pozastaveno letecké spojení. Irácká vláda tím reaguje na pondělní referendum, ve kterém Kurdové hlasovali o nezávislosti. Irácký premiér Hajdar Abádí vyzval úřady v Kurdistánu, aby výsledky hlasování zrušily.

Až 90 procent Kurdů chce nezávislý stát, ukazují první odhady výsledků referenda

Pro nezávislý Kurdistán se v referendu vyslovilo až 90 procent hlasujících. Uvedla to televize Rudaw. Referendum se týkalo autonomních kurdských oblastí na severu Iráku a také několika míst, na která si dělají nárok jak Kurdové, tak irácká vláda. Oficiální výsledek referenda by měl být znám zhruba ve středu. K urnám podle odhadů přišlo 72 procent oprávněných voličů.

Kurdové usilují o vlastní stát. Přečtěte si otázky a odpovědi k chystanému referendu o nezávislosti

Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.

Irácká vláda je spokojená. Soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti

Nejvyšší soud v Iráku pozastavil konání referenda o nezávislém Kurdistánu. Nejprve chce rozhodnout o stížnostech, které tvrdí, že hlasování je protiústavní. Iráčtí Kurdové vyhlásili nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním ale nesouhlasí a minulý týden se proti němu vyslovil i irácký parlament. Proti kurdskému hlasování se kromě Bagdádu staví i Turecko a Írán.

Parlament iráckého Kurdistánu neodložil referendum o nezávislosti. Podle Bagdádu je protiústavní

Parlament autonomní oblasti iráckého Kurdistánu se podle očekávání postavil proti možnému odkladu referenda o nezávislosti. S datem referenda stanoveným na 25. září souhlasilo 65 zákonodárců. Opozice poprvé za dva roky hlasování parlamentu bojkotovala. Informovala o tom agentura AFP. Iráčtí Kurdové plánují hlasovat o nezávislosti ve své autonomní oblasti a v několika sporných regionech. O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii. Vláda v Bagdádu s referendem nesouhlasí a označila ho za protiústavní.

Zatýkání v Turecku po loňském pokusu o puč pokračuje. Policie minulý týden zatkla přes 800 lidí

Přes 800 lidí bylo minulý týden v Turecku zatčeno kvůli jejich údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena. Toho považuje Ankara za hlavního organizátora loňského pokusu o převrat. Policie v minulém týdnu uvalila vazbu až na dvě stovky lidí podezřelých z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Tato strana již desítky let vede ozbrojený boj za nezávislost Kurdistánu na Turecku. Za rok od zmařeného puče uvalily turecké úřady vazbu na zhruba 50 000 lidí.

Vůdce organizace Islámského státu Abú Bakr Bagdádí stále žije, tvrdí iráčtí Kurdové

Abú Bakr Bagdádí, vůdce organizace Islámský stát, není po smrti. Je o tom přesvědčený velitel tajné služby v iráckém Kurdistánu Láhaur Talabání, na kterého se odvolává agentura Reuters. Bagdádího smrt v červnu ohlásilo Rusko a v červenci také Irák na základě zdrojů ze severoirácké provincie Ninive, kde Bagdádí žil. Mezitím se objevují spekulace o Bagdádího nástupci. Nejčastěji je zmiňován nynější velitel oddílů IS v Libyi Tunisan Džaláladdín Túnisí, který byl Bagdádímu blízký.

Pád Islámského státu může rozdmýchat dávné nepřátelství. Irák a Sýrie hledají nové uspořádání státu

Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.

Vraždy ze cti nezmizely. Příbuzní ženu pohřbili zaživa, protože ji známý vezl autem z práce

Podle údajů regionální vlády iráckého Kurdistánu z roku 2015 bylo v regionu během pěti let zabito v důsledku domácího násilí na tři tisíce žen. Jen vražd ze cti registrují letos tamní úřady čtyřiadvacet. Mladou Lavu její bratři zahrabali zaživa do země za to, že se nechala jistým mladým mužem odvézt autem z práce. Žena ale měla štěstí, zachránil ji švagr. Kurdská regionální vláda v roce 2012 spustila pětiletý program s cílem potírat násilí páchané na ženách a označila jej za svoji prioritu. Irácké úřady vraždy ze cti moc neřeší, tresty jsou mírné.

Další šrám na vztazích USA a Turecka. Američané vydali zatykač na bodyguardy Erdogana, ten se diví

Během květnové návštěvy tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA došlo k prudkému střetu prezidentových strážců s kurdskými demonstranty. Zásah Erdoganovy ochranky byl podle Američanů příliš brutální, a tak na 12 bodyguardů a šest dalších lidí vydali zatykač. Dva z nich už stihli zatknout. Spor by mohl mít mezinárodní důsledky. Nejde o první problém v turecko-amerických vztazích.

Opuštěné křesťanské město Karakoš (Al-Hamdaniya) v Iráku, vypálené Islámským státem

Obrazem přímo z Iráku: Křesťanské město duchů. Tisíce lidí z něj prchaly přes noc, hrozil jim masakr

Karakoš (arabsky Al-Hamdaniya) bývalo město velikosti Opavy na severu Iráku. Z mapy ale zmizelo prakticky přes noc. Jeho 60 tisícům křesťanských obyvatel před třemi lety reálně hrozil masakr, když jen na dohled od jejich domů stáli džihádisté z takzvaného Islámského státu připraveni je všechny pobít. Každý tak z města uprchl jen s tím, co měl zrovna při sobě. Dnes je Karakoš sice osvobozený, nicméně vypálený a zaminovaný. A tudíž stále zcela bez života. Podívejte se v galerii, jak rozlehlé město duchů, připomínající v jistém ohledu ukrajinský Pripjať, vypadá.

Prsty od inkoustu a žádné plenty. Íránci si zvolili staronového prezidenta, velkou politiku neřeší

Reformista Hasan Rúhání v pátek znovu vyhrál volby, a zůstane tedy v prezidentském křesle další čtyři roky. Svůj hlas mu odevzdalo 57 procent voličů oproti 38 procentům pro jeho hlavního rivala, kterým byl představitel konzervativního křídla Ebráhím Raísí. Jak to vypadá v íránské volební místnosti? A proč lidé napříč Íránem stále věří svému prezidentovi?

Město Bašika, Irák - poničený kostel, tunel Islámského státu

Obrazem z Iráku: Domy milenců ztichly. Po IS tu zbyly neprůstřelné vesty, nevybuchlé miny i tunely

Severoirácké město Bašika, jehož název se dá přeložit jako Dům milenců, je po dvou letech vlády Islámského státu zase zpět v kurdských rukou. Přesto je stále téměř bez života. Kdysi pulzující multietnické město opustila ve strachu před masakry džihádistů velká část obyvatel a jen zvolna se vracejí zpátky. Na vině jsou kromě zavřených obchodů a restaurací i stále zaminované budovy, okolí města i tunely islamistů v okolních horách i pod městem.

Konec nejmladší turecké starostky. Vrátila se z Německa, čelí obžalobě z podpory terorismu

Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.

Před soudem v tureckém Izmiru vybuchla bomba, nejméně dva lidé zemřeli. Útok měl být ale ještě větší

U budovy soudu v západotureckém Izmiru vybuchl vůz naložený trhavinami. Exploze má podle agentury Reuters nejméně dvě oběti, jednou z nich byl policista a druhou zaměstnanec v budově. Podle guvernéra izmirské provincie je dalších pět lidí zraněných, někteří jsou v kritickém stavu. Policie dva z útočníků zastřelila, podle agentury Anadolu je třetí z nich na útěku. Izmir je po Istanbulu a Ankaře třetím největším tureckým městem.

Islámský stát v Mosulu se otřásá. Po jeho dobytí ale hrozí občanská válka v Kurdistánu

Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.

Turecko vydalo zatykače na desítky lidí, včetně vůdce syrských Kurdů

Turecko vydalo zatykače na několik lidí včetně vůdce syrských Kurdů Sáliha Muslima. Stranu demokratické unie, kde je spolupředsedou, Turci považují za teroristické uskupení. USA ji naopak označují za spojence v boji s tzv. Islámským státem. Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře. Tehdejší útok si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných.

Všelichová a Farkas mají naději: Trest v Turecku je nemine, možná by si ho ale mohli odsedět v Česku

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, nedávno zatčení v Turecku za údajnou podporu kurdských separatistů, dostanou pravděpodobně vysoké tresty. Myslí si to bývalý český konzul v Turecku František Štěpánek. Ankara by ale dvojici mohla po vynesení rozsudku předat do Česka. Vyjednávání o této variantě bude ale podle bezpečnostních expertů nesmírně složité a muselo by ho doprovázet splnění velmi přísných podmínek. "Ti dva se totiž svojí hloupostí považovali za jakési mesiáše, takže až dětinsky porušili v té oblasti vše, co jen mohli," míní bezpečnostní expert František Šulc.