


"Epochální nález." Záznamy procesu se Slánským jsou sice plesnivé, ale mohly by být kompletní
Obrazové a zvukové záznamy procesu s "protistátním spikleneckým centrem" kolem Rudolfa Slánského jsou napadené plísní. Filmaři vědí, jak je vyčistit.



Obrazové a zvukové záznamy procesu s "protistátním spikleneckým centrem" kolem Rudolfa Slánského jsou napadené plísní. Filmaři vědí, jak je vyčistit.



Unikátní materiály skrývalo čtrnáct kovových a šest dřevěných beden. Záznamy jsou poškozené, filmaři je chtějí zrestaurovat a zpřístupnit.



Únor 1948: výsledek specificky české mírové cesty k diktatuře.



Po komunistickém puči v únoru 1948 většina Čechoslováků věřila v "lepší zítřky". Dokonce ještě v srpnu 1968, když přijely ruské tanky, mnozí nechápali, jak to mohli "sovětští soudruzi" udělat, a to včetně intelektuálních elit. Ovšem humorista Jaroslav Žák, jehož proslavily především veselé knihy a filmy ze studentského prostředí, dokázal odhadnout již v osudném roce 1948, kam se bude země ubírat a jakých podob, ne nepodobných fašismu, vládnoucí ideologie nabere. Napsal na to téma dvě satirické knihy - Konec starých časů (1948) a Na úsvitě nové doby (zřejmě 1949). Obě trochu zapadly, a možná i proto začínají být dnes znovu aktuální. Projděte si, co všechno předpověděly.



Státní bezpečnost byla obsazena komunistickými kádry a na střet se velmi dlouho chystala, upozorňuje historik Jan Kalous. Převzetí moci komunisty v Československu vyvrcholilo přesně před 70 lety. Podle Kalouse je složité odhadovat, zda se země mohla nástupu totality vyhnout. Za hranicemi byla sovětská vojska a Stalin komunisty do střetu tlačil, říká. Role prezidenta Beneše, který 25. února přijal demisi nekomunistických ministrů, prý byla nešťastná. Dostal se do situace, která nebyla jednoduchá, navíc sám na sebe vztáhl velkou zodpovědnost, vysvětluje Kalous.



Snímek České televize o Klementu Gottwaldovi Sjednotitel ve strachu z cyklu Rudí prezidenti odhaluje některé méně známé detaily únorového převratu v roce 1948 i následujících let vlády "prvního dělnického prezidenta". Příběh truhláře a posluhovačky, kteří si šli užít na taneční zábavu, spěje k monstróznímu finále plnému vykonstruovaných soudních procesů...



Přestože značná část veřejnosti v poválečné euforii ještě věřila v lepší zítřky slibované Klementem Gottwaldem, ti prozíravější si už ve zlomovém roce 1948 uvědomili, že Československo čekají desítky let temné totality. Arcibiskup Josef Beran například volal „vzpamatujte se“ a varoval před bratrovražednými boji. Co o tehdejších událostech psaly noviny? Jak se lze přesvědčit v následujících citátech, mísily se v nich vizionářské předpovědi i slepá víra ve šťastný konec.



Výroky Miloše Zemana o Ferdinandu Peroutkovi a jeho obdivu k nacistům silně připomínají nově objevenou komunistickou brožuru "Fakta a cifry" z roku 1946, která měla slavného novináře maximálně očernit výroky vytrženými z kontextu.



Režisér David Mrnka připravoval snímek o Miladě Horákové skoro deset let. Scénář měl původně 52 verzí a Mrnka musel několikrát měnit kvůli různým okolnostem svůj záměr. "Hrozně jsem chtěl ukázat Miladina mladá léta z dob jejích studií, kdy potkala Bohuslava Horáka, jenže jsem narazil na problém s castingem. Šlo o moc velký věkový odstup, abychom mohli nalíčit tu samou herečku, ale zase ne dost velký, aby mladá Milada mohla vypadat výrazně jinak," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Přesně za týden (a tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny) začne 21. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájí ho film Mečiar devětadvacetileté Terezy Nvotové, přehlídka ale slibuje i další šťavnatý materiál: snímek Milda o bývalém pohlavárovi Miloušovi Jakešovi, hojně diskutovanou Hranici práce od Apoleny Rychlíkové nebo hraný snímek o Brně Všechno bude fajn od režiséra a bývalého zastupitele Robina Kvapila. Festival podle ředitele Marka Hovorky nabídne i řadu novinek v podobě nových tematických sekcí.



V období tzv. normalizace se konaly volby, nebo spíš "volby", v letech 1971, 1976, 1981 a 1986. "Šaškárna 99,8 procenta," nazval je jeden z anonymních nápisů.



Že by měl Andreji Babišovi uškodit dílčí rozsudek v případu, který se týká hlubokých 80. let, je prakticky vyloučeno. Podezření ze spolupráce s StB ho u jeho voličů nezkompromituje.



Bývalý šéf komunistů Miloš Jakeš a někdejší komunističtí premiéři Lubomír Štrougal a Peter Colotka čelí trestnímu oznámení kvůli odpovědnosti za zabíjení na hranicích komunistického státu. Oznámení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství podala Platforma evropské paměti a svědomí. Podle ředitelky platformy jsou jejich činy nepromlčitelné. Trestní oznámení se týká 28 případů civilistů různých národností, kteří zahynuli na československých hranicích se Západním Německem a Rakouskem v letech 1965-1989.



V tom příběhu figuruje poslanec zbavený imunity i olomoucké státní zastupitelství. Není ale řeč o novodobých poměrech v České republice, nýbrž o takzvané krčmaňské aféře, pokusu o atentát na trojici nekomunistických ministrů v roce 1947. Historik olomoucké vědecké knihovny Lubomír Novotný nyní podrobně prozkoumal spis k případu.



V květnu 1968 zveřejnili přední českoslovenští vojáci a akademici text, který rozlítil sovětské maršály jako rudý hadr. Vojenské memorandum – historiky označované jako jeden z hlavních důvodů okupace – navrhovalo neslýchané: Československo by si mělo vytyčit vlastní národní zájmy a stát se rovnoprávným partnerem pro Moskvu. Normalizační režim se s jeho třiceti signatáři vypořádal krutě. Všichni byli okamžitě vyhozeni z práce, jejich děti nemohly studovat. "Odvrhli se od nás i naši známí. Když jsme se potkali ve městě, přešli na druhou stranu ulice," vzpomíná jeden z posledních žijících signatářů memoranda Jiří Stuchlík. S hodností plukovníka působil v 60. letech na Vojenské akademii v Brně.



Karel Srp se nestane sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Návrh na jeho jmenování zamítla volební komise Senátu. Nesplňuje totiž podmínky dané zákonem o ÚSTR, který zapovídá kandidátovi členství v KSČ před rokem 1990. Horní komora by tak o jeho jmenování vůbec neměla rozhodovat. "Na své členství v době Pražského jara jsem hrdý," vzkázal Srp členům komise. Sám byl přesvědčený, že ho prezident pouze nenavrhl, jak ukládá zákon, ale rovnou jmenoval.



Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.



Po téměř pětatřiceti letech policie obvinila trojici bývalých členů komunistické policie. Podle vyšetřovatelů měli v roce 1982 vyhrožovat zabitím lékaři a tehdejšímu disidentovi ze severu Čech v případě, že neemigruje. Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.



Milan Štěch: "Mezi skutečnými živnostníky a skutečnými podnikateli je mnoho pseudo-, kteří tam jsou jenom proto, že mají trvale lepší odvodové podmínky."



Myšlenka mít se lépe, moderněji je univerzální. Jejím výsledkem může být jak socialistické plundrování, tak dílo Le Corbusiera nebo betonování krajiny.