Rusové zuří kvůli opětovnému poničení Kerčského mostu, který si postavili z pevninského Ruska na okupovaný Krymský poloostrov. Ukrajinci útok z pondělí 17. července provedli s největší pravděpodobností dvěma námořními drony. Experti nyní zkoumají, jak může vypadat bezpilotní plavidlo, jež unese dostatek výbušniny, která znatelně poškodí stavbu takových rozměrů.
Kerčský most, který se stal symbolem ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym, poškodily v noci na pondělí dvě exploze. Nebyly fatální a most stojí dál, výbuch byl ale z několika důvodů důležitý. Jak řekl bezpečnostní expert Michal Smetana deníku Aktuálně.cz, i částečné poškození stavby může "zkomplikovat ruskou logistiku a zvýšit šance na úspěšný ukrajinský průlom na některém z úseků fronty".
Vysílání kabelové televize na poloostrově Krym napadli v neděli hackeři. Na obrazovkách se najednou objevilo video ukrajinského ministerstva obrany o rozsáhlé protiofenzivě. Ukrajinci v něm varují před tím, že o svém útoku nebudou nikoho informovat, protože jejich "plány milují ticho".
Ruská flotila v pondělí odrazila ukrajinské drony, které se pokoušely zasáhnout Sevastopol na Ruskem anektovaném Krymu. Mnohé obyvatele přístavního města stále častější útoky sice znepokojují, ale i nadále věří ve schopnosti ruské armády, zjistila agentura Reuters. "Jsme si jisti, že protiraketový systém funguje dobře a Sevastopol je chráněn," uvedla jedna z obyvatelek.
Postsovětské státy jako Ukrajina nebo pobaltské země nemají skutečnou oporu v mezinárodním právu, řekl v rozhovoru s televizí LCI čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie. Vyjádření přišlo v reakci na dotaz, zda je Krym v jeho očích součástí Ukrajiny. Jeho slova vyvolala pobouřené reakce představitelů Ukrajiny i pobaltských států, které avizovaly předvolání čínských diplomatů ve svých zemích.
Ruské okupační úřady ve městě Džankoj a jeho okolí na Krymu vyhlásily takzvaný režim mimořádných opatření. Učinily tak poté, co v noci z pondělí na úterý udeřily ukrajinské drony.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal svou nedávnou návštěvou Krymu a Mariupolu důležité poselství jak Západu, tak i domácímu publiku, míní bulharský politický expert Mark Voyger. Pro západní země je to dle jeho názoru od kremelského vůdce především vzkaz vzdoru. „A svým lidem zase ukazuje, že má vše pod kontrolou,“ uvedl Voyger pro britskou televizi Sky News.
Dvě stovky bojovníků a agentů, kteří Rusku pomohli s připojením Krymu, dostaly od prezidenta Vladimira Putina vysoká vyznamenání. V roce 2014 je Kreml vyslal na ukrajinský poloostrov obsadit klíčová místa, včetně parlamentu a hlavního letiště. Připravili tak podmínky pro zmanipulované referendum a odtržení území od Ukrajiny. Ruský server The Insider teď zmapoval osudy některých z nich.
Dne 27. února 2014 nad krymskými vládními budovami a sídlem regionálního parlamentu zavlály ruské vlajky. Začala anexe Krymského poloostrova a privatizace ukrajinského majetku. Ruský investigativní web Važnyje istorii nyní, devět let po klíčových událostech, zveřejnil žebříček vlastníků kdysi státního majetku. Na vrcholu se umístili přátelé ruského prezidenta Vladimira Putina.
Je depresivní sledovat, jak autoři iniciativy uvažují – podobně jako Kreml. Ukrajinu vůbec neberou v potaz. O ní bez ní. Jako by Rusové z jejího území neunášeli dospělé i děti. Jako by tam nerabovali, nemučili, neznásilňovali, neničili.
Ukrajinci minulý týden osvobodili Cherson a nyní kontrolují celý pravý břeh Dněpru. Řeka, která pro ně dosud byla pomocníkem, se najednou stala překážkou. S blížící se zimou a hrozícím zamrznutím fronty se stále častěji skloňuje, že další útok ukrajinské armády by mohl vést směrem na okupovaný Melitopol, který leží na půli cesty mezi Chersonem a Mariupolem.
Majitel delfinária v Sevastopolu na Rusy okupovaném ukrajinském Krymu vyhodil čtyři cvičené delfíny do moře, protože údajně neměl peníze na to, aby se o ně postaral. Jelikož zvířata nejsou zvyklá na volnou přírodu, čekala na břehu na lidi. Delfíny doslova "volající o pomoc" natočili kolemjdoucí.
Ruské oznámení, že se Kreml vrátí k dohodě o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře pouze v případě, že Kyjev zaručí bezpečí jeho plavidlům, rozzuřilo prokremelské vojenské blogery. "Co to máme za flotilu, když nejsme schopni ani zabezpečit hlavní základnu a musíme prosit nepřítele, aby na nás neútočil," ptají se. Ukrajinské údery na ruské lodě přitom jen obnažily problémy Putinova námořnictva.
Český soud muže osvobodil minulý týden a propustil jej z vazby, teď míří domů. Podle české obžaloby měl Rus Alexandr Frančetti v roce 2014 organizovat nezákonné bojůvky a přispět tak k protiprávní anexi ukrajinského poloostrova Ruskou federací.
Petr Protopopov, který před pěti lety odvezl syna někdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) na Ruskem okupovaný Krym, od začátku roku pracuje pro hnutí ANO. Natáčí jeho tiskové konference pro sociální sítě. Informoval o tom server Seznam Zprávy, kterému to potvrdil mluvčí hnutí Martin Vodička. Protopopov se ke svému angažmá u hnutí nechtěl vyjádřit.
Po ruském napadení Ukrajiny zesílil tlak i na akademiky na vysokých školách. Nesmí se vyjádřit proti válce nebo studentům říkat pravdu, jinak jim hrozí vyhazov nebo i zatčení. Mnozí proto z Ruska prchají a doufají, že budou smět učit v jiných státech Evropy. Jedním z nich je historik Andrej Zubov, známý svou kritikou autoritářského režimu Vladimira Putina. Nově učí na Masarykově univerzitě v Brně.
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
