Od roku 2000, kdy moc v Rusku převzal Vladimir Putin, bylo zavražděno více než 130 tamních novinářů. V dubnu 2015 byl před svým domem zabit proruský aktivista Oles Buzyna, v červenci 2016 v centru města vybuchla nálož v automobilu s novinářem Pavlem Šeremetem, kritikem ruského a běloruského režimu. Novináři jsou ale ohroženým druhem především v Rusku.
Bílý dům si nepřál, aby se fotografie nebo videozáznamy ze středečního setkání prezidenta Donalda Trumpa se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem dostaly do médií. Jenže oficiální fotograf ruského ministerstva zahraničí zároveň spolupracuje s agenturou TASS. Snímky, na kterých se Trump, Lavrov a ruský velvyslanec v USA Sergej Kisljak přátelsky usmívají, tak okamžitě unikly na internet.
Z východoukrajinského Donbasu uprchlo od vypuknutí konfliktu přes 2,8 milionu lidí. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na Mezinárodní výbor Červeného kříže. Z oblasti postižené boji lidé utíkají především dál na Ukrajinu nebo do Ruska. "V současné době se na území Ukrajiny nachází přes jeden a půl milionu vnitřních uprchlíků," oznámil Davron Muchamadijev, představitel Mezinárodního výboru Červeného kříže v Rusku. Konflikt na východě Ukrajiny si podle OSN vyžádal na 10 000 mrtvých, v současné době v oblasti žije přibližně pět milionů lidí. Boje propukly v dubnu 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi poloostrova Krym.
Americký prezident Donald Trump odvolal v úterý dosavadního ředitele FBI James Comeyho. Důvodem jsou podle něj chyby ve vyšetřování kauzy se soukromými e-maily bývalé ministryně zahraničí a Trumpovy prezidentské protikandidátky Hillary Clintonové. Comey ale taky dosud vedl vyšetřování možných kontaktů Trumpova volebního týmu s Rusy. Tato aféra už stála místo prezidentova poradce pro národní bezpečnost, generála Michaela Flynna. A dotýká se potenciálně lidí v bezprostředním okolí Donalda Trumpa, například jeho zetě a poradce Jareda Kushnera. Podle amerických demokratů uklidil prezident nepohodlného Comeyho právě kvůli jeho ruskému vyšetřování.
Janukovyč, který v roce 2014 uprchl do Ruska, je kromě vlastizrady, trestané odnětím svobody až na 15 let, obviněn také z pokusu o narušení územní celistvosti se sazbou až 12 let vězení a ze spoluviny na agresivní válce, za což hrozí až 15 let. Podle žalobců Janukovyč žádal Rusko o vojenskou pomoc, aby potlačil prozápadní demonstrace v Kyjevě.
Rusové obsadili Krym, protože je donutily Spojené státy, a syrské děti umírající na následky chemického útoku jsou jen herci. Podobná videa šíří desítky dezinformačních kanálů na serveru YouTube. Řada z nich má stovky videí s již několika miliony zhlédnutími. Jedním z center konspirace je kanál New World Order Opposition (Nwoo), který i na svém webu šíří lži. Nejdříve se zajímal o 11. září. Po ukrajinské krizi začal sdílet převážně ruskou propagandu. Server Aktuálně.cz vytáhl data a vytvořil interaktivní mapu vztahu mezi kanály na YouTube.
Evropská unie a Rusko stojí o lepší vzájemné vztahy, ale tento zájem hatí přetrvávající reálné problémy. Po pondělním jednání v Moskvě to podle médií konstatovali ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Podle ní sankce uvalené na Rusko budou pokračovat, protože EU se nemůže tvářit, jako by nedošlo k anexi Krymu. Lavrov v souvislosti s krizí na Ukrajině vyzval unii, aby přiměla ukrajinskou vládu respektovat minské dohody, jejichž realizace má zastavit boje a přispět k politickému urovnání krize. Šéf ruské diplomacie v této souvislosti obvinil Kyjev, že se snaží minské dohody "zásadním způsobem přepsat".
Nový americký prezident Donald Trump chtěl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem začít od čistého stolu. Pokus o další "reset" vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem se ale nekoná. Bílý dům čím dál víc zaměstnává aféra, během které policie a americký Kongres vyšetřují loňské kontakty lidí z Trumpova štábu s Rusy. V reálné zahraniční politice jsou navíc zájmy USA a Ruska úplně protichůdné. Osobně se Trump s Putinem pravděpodobně setkají až v červenci během jednání skupiny G20 v Německu.
Vysvětlení Ukrajiny, že nesplatila dluh Rusku kvůli anexi Krymu, podle londýnského soud není uspokojivé. Ukrajina dluží Ruské federaci tři miliardy dolarů, které pramení z dluhopisů vydaných proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Dluh byl strukturován ve formě eurobondu a řídí se britským právem, Moskva se tedy obrátila na londýnský soud. Ukrajina však tvrdí, že dluh vznikl pod nátlakem a podmínky byly neférové a nesplacení je navíc protiopatřením za zásah do územní suverenity.
Proti "feudálovi" Putinovi stojí opozice, Rusy se mu nepodařilo zlomit, zblbnout, zpracovat svou masivní propagandou.
Ferenc Katrein pracoval v maďarské tajné službě do roku 2013. V současném rozhovoru pro maďarský server index.hu veřejně popisuje, jak ruští agenti infiltrovali vysoce postavené politiky v Maďarsku. Vláda premiéra Viktora Orbána podle něj neměla zájem proti ruské špionáži zasáhnout. "Nemám informace o tom, že by vláda nějakým způsobem bránila maďarským zpravodajským službám v práci, ale na druhé straně nedává jim najevo žádnou podporu," doplnil pro Aktuálně.cz autor rozhovoru, maďarský novinář Szabolcs Panyi.
Parlamentní volby v Bulharsku vyhrají buď bývalí komunisté nebo proevropští populisté. O vládě ale rozhodne buď menší nacionalistická strana nebo proruská strana turecké menšiny. Proruský postoj bulharských socialistů je hlavně kouřová clona zkorumpované domácí elity, která chce získat co nejvíc peněz z veřejných projektů, říká bulharský expert.
Pozorovatelé hovoří o dvou hlavních verzích vraždy v centru ukrajinské metropole. Podle jedné šlo o vyřizování si účtů ze strany obchodních partnerů, kteří se cítili být Voroněnkovem podvedeni. Druhá verze počítá, že šlo o pomstu ruských silových složek za jeho výroky, které v jejich očích představovaly "zradu profese". Denis Voroněnkov v minulosti pracoval také pro ruskou Federální službu pro kontrolu narkotik, která se dostala do konfliktu s tajnou službou FSB.
Ruský parlament schválil kontroverzní zákon, který od daní osvobodí podnikatele, kteří vlastní majetek v zahraničí a dotýkají se jich sankce vůči Rusku. Jedná se však pouze o ty podnikatele, kteří mají blízký vztah s prezidentem Vladimirem Putinem. Podle ruského listu Kommersant je novela zákona součástí plánu Moskvy přimět ruský kapitál k návratu z daňových rájů zpět do Ruska.
Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky. Sami organizátoři soutěže podle agentury Intefax-Ukrajina dříve uvedli, že o účasti ruské interpretky by měly rozhodnout ukrajinské úřady. Mezi Ukrajinci ovšem zaznívaly obavy, že Rusové schválně vybrali svou zástupkyni tak, aby Kyjev zdiskreditovali.
Poslanec SPD Tomia Okamury odjel na pozvání ruské strany Spravedlivé Rusko na návštěvu anektovaného Krymu, kde se má setkat se zástupci místních úřadů i veřejnosti. Je součástí delegace, jejímiž členy jsou poslanci z dalších zemí – například z Británie, Srbska či Černé Hory. Poslancovu cestu ostře odsoudil Kyjev. "Kremelská vláda dopravila na poloostrov hrstku zahraničních politiků se sníženým prahem politické hygieny, aby se zúčastnili 'oslavy' třetího výročí krádeže Krymu. Je velmi smutné, že mezi nimi se také ocitl pan Jaroslav Holík, poslanec Parlamentu České republiky, země, která z vlastní zkušenosti ví, co znamená okupace a anexe," sdělila ukrajinská ambasáda v Praze.
Evropská unie prodloužila o další půlrok sankce proti Rusku. Ty zavedla proti různým osobám a subjektům kvůli anexi Krymského poloostrova. Oficiálně jde o "aktivity ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny". Oznámila to ministerská Rada EU. Opatření se týkají zmrazení majetku nebo zákazu vstupu do členských zemí Unie. Rada také oznámila, že ze sankčního seznamu vyjmula dvě osoby, které už zemřely. Soupis tak nyní obsahuje 150 lidí a 37 subjektů. Tyto sankce jsou jiné než hospodářské sankce, které EU přijala v roce 2014 - a to také kvůli úloze Ruska v ukrajinské krizi.
Přesně pochopíte, jak ruský režim funguje, jak je omezující, diktátorský, manipulující, nesnese svobodný umělecký projev. Ta obří moc se bojí.
Rusové budou příští rok volit prezidenta nejspíše 18. března. Termín by tak vycházel na výročí anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Tento návrh v úterý podpořil šéf dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. "Je to neděle a je to den, na který mohou být vyhlášeny volby v souladu s našimi zákony. A je velmi dobře, že se tento den shoduje s významným svátkem, který slavíme již několik let," řekl Volodin. Návrh posoudí ještě příslušný výbor a následně sněmovna. Pokud by zůstala v platnosti dosavadní pravidla, Rusové by volili o první březnové neděli, podobně jako v roce 2012. Nový termín ale připadá na třetí neděli v měsíci. Hlavním favoritem voleb je dosavadní prezident Vladimir Putin.
Někdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který během tzv. Euromajdanu na Ukrajině uprchl ze země do Ruska, se při jeho třetím výročí znovu vrátil k tehdejším událostem v Kyjevě. V rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel tvrdí, že ví, kdo na tamní protestující poslal odstřelovače, kteří 20. února 2014 zabili v centru Kyjeva minimálně 50 lidí. Jejich identitu ale odmítá prozradit. Ukrajinské úřady přitom Janukovyče obviňují, že za tragickou smrtí desítek lidí i řadou dalších zločinů stál právě on. To exprezident opakovaně odmítl.
